"Je to můj bratr" odpověděl mu potichu Harry.
"Co?" divil se Alan. "Tak to je síla, i když teda nevím, jak je možný že ty jsi tak pěknej a on vypadá tak jak vypadá" zasmál se Alan a my s ním.
-
Harry's POV
Alan zastavil před Louiho domem. Po cestě jsem zavolal mámě. Nezmínil jsem se o té kulce, jen jsem jí řekl že musím vydýchat toho Liama a že zůstanu na pár dní u Louiho. Všichni tři jsme vystoupili a šli ke dveřím. "Kam jako jdeš?" zeptal se Louis Alana.
"Jdu s váma. Neboj, jen na chvíli. Není to problém, že ne?"
"Ne, dáme si kafe a pokecáme" usmál jsem se na něj.
"Jsi zlatíčko" řekl Alan a dal mi pusu na čelo.
Loui se zasmál a odemkl dveře. Vešli jsme dovnitř a Louis mi začal sundávat bundu a boty. "Já bych to zvládl" namítl jsem.
"Ne, teď se o tebe budu hezky nejmíň týden starat. Ať se ti to líbí nebo ne." řekl a políbil mě.
Došli jsme do obýváku. Já a Alan jsme si sedli na gauč a Loui šel udělat kafe. "Bolí to?" zeptal se Alan.
"Už ne" usmál jsem se. Bolelo to, ale přece si nebudu stěžovat.
"Kecáš" podíval se mi do očí.
"Trošičku" zasmál jsem se. "Jak ti je?"
"Jak mi může být? Sice jsme měli s mámou slabej vztah, ale byla to moje máma kurva!" zastavil se Alan a začaly mu téct slzy. "Chtěl jsem ji toho tolik říct. Umřela s tím že ji její syn nesnáší a že je feťák. Ona byla důvod proč jsem přestal. Říkal jsem si, jo, jednou za ní přijdu, přinesu ji kytici a řeknu jí že jsem čistej a jak moc jí miluju. Tak dlouho jsem na to sbíral odvahu a teď? Už to ani nemůžu udělat.. "
Dal jsme svoji ruku kolem jeho ramen a začal palcem vytvářet malé kroužky. "Je mi to lito"
"Jo, to mi říká spousta lidí. Ale víš co? Ani jim a ani tobě to není líto. Neznali jste ji. Nikdo z vás..." řekl a zase se mi zadíval do očí. Má něco v očích, nevím co to je ale nikdo to tam nemá. Něco víc.
"Pravda." to bylo všechno co jsem na to mohl říct.
Pak se otevřeli dveře a v nich stál Louis s tácem v ruce. Položil to rychle na stůl a položil před nás tři hrnky kafe. "Stalo se něco?" zeptal se když si sedl naproti nám na křeslo.
Chtěl jsem něco říct ale Alan byl rychlejší. "Ne ne" usmál se a zvedl hrnek.
Když o tom nechce mluvit, nebudeme o tom mluvit.
Dopili jsme kafe a Alan odjel. "Pojď do koupelny, pomůžu ti se umýt" uculil se Louis.
"Vážně?" zasmál jsem se. Myslel jsem si že to nemyslí vážně. Ale on přišel ke mně, vzal mě do náruče a odnesl až ke sprchovýmu koutu.
Začal mi sundávat kalhoty. Pak chtěl tričko, ale když jsem začal zvedat ruce, trochu jsem sykl bolestí. "Promiň promiň. Opatrně" řekl potichu a chytl moje ruce. Koukal se mi do očí a přitom ruce zvedal nahoru. Nevím jak to udělal, ale ani jsem si nevzpoměl na to že mám nějaký zranění. Sundal teda tričko, pak i boxerky a ponožky.
Sám sobě si sundal jen triko a pak mi naznačil hlavou ať si zálezu do toho koutu. Zalezl jsem tam a on stál venku. Natáhl se, pustil vodu a začal mě oplachovat. Už věděl že mám nejradši skoro úplně horkou.
Potom jsme si zadívali do očí a Louise ani nezajímalo že má kalhoty. Vlezl dovnitř a začal mě líbat. Vedel že sex nebude. Nevím jak bych to zvládl. Ale chtěl pro mě něco udělat takže si klekl, vzal do pusy můj penis a začal pohybovat hlavou. Zaklonil jsem hlavu a nechal se unášet tím úžasným pocitem...
