Prohrábl jsem mu vlasy a musel jsem se usmát. Tohle je Louis Tomlinson a je můj. Teda zatím ne úplně, ale bude. To vám slibuji.
-
Harry's POV
Máma má volno v práci, kvůli tomu incidentu s Paynovýma. Vzala si nemocenskou, potom co jí Louis řekl ať to netahá k policii, že to vyřeší. Vlastně ani nevím co dělá. Pravděpodobně obchod s drogama, ale to radši mámě říkat nebudu. Nevím jak by schvalovala to, že spím s nějakým mafiánem. I když on není úplně mafián. Asi. Doufám.
"Hodím tě do školy, mám tady kousek kamaráda u kterýho mám motorku" řekl Louis když jsem si nazouval boty.
"V pohodě, já to dojdu." usmál jsem se. Nechci ho zatěžovat.
"Ne, jedeš se mnou, protože nevím proč unesli tvoji mámu a sestru. Co když půjdou i po tobě?" odporoval mi Loui.
"Prosím tě. Umím se bránit náhodou"
"Jo to určitě, ticho a jdeme"
Protočil jsem očima a šel za ním. Od našeho domu jsme zabočili úplně na druhou stranu než je škola. Zayn. Sakra. Vytáhl jsem mobil a napsal mu Jdi prosím dneska zase sám. <3
Zabočili jsme ještě jednou do leva a tam nějakou cestičkou do prava. Kam to lezeme? Prošli jsme tou cestou, mohlo to být tak pět minut. Kolem byly jen stromy, jdeme pravděpodobně lesem. Vyšli jsme z lesa a před námi stál obří dům. Mohl mít tak tři patra nejmíň a byl z větší části ze dřeva. Wau. Byl fakt velkej. Loui si to namířil k hlavním dveřím a já šel za ním. Zazvonil a chvíli jsme čekali. Najednou se otevřely dveře a v nich se objevil vysoký hubený černovlasý kluk. Usmíval se a v ruce měl pivo. Na sobě jen černé boxerky a červený lehký župan, který měl rozvázaný. Měl dobře vypracované břicho, to se musí nechat.
"Nazdárek pánové. Ty jsi ten Styles?" otočil se s úsměvem na mě.
"Jo, to budu já" usmál jsem se nervózně. Nechtěl jsem aby na mně ta nervozita byla poznat. Ale myslím že byla. Chtěl jsem se zeptat na jméno, ale k tomu nějak nedošlo.
"Fajn. Tak co potřebuješ? Jdeš si pro tu kočičku co mám v garáži?" podíval se zpátky na Louise. Pořád se tak zvláštně usmíval.
"Přesně tak. Už je v pohodě?"
"Jo. Všechno jsem utáhl a přidělal jsem ti tam pár věciček. Je lepší než kdy jindy." mluvil kluk a přitom zvláštně gestikuloval rukama. Divil jsem se že nevylil to pivo. Potom se přiblížil k Louisovýmu uchu a něco mu zašeptal. Louis se tomu zasmál a nastavil ruku. Kluk se otočil a zmizel. Za chvíli byl zpátky s klíčem od garáže a ještě pravděpodobně od té motorky. Ještě na Louise mrkl a se slovy "Klíče mi nech na okně, zatím" zmizel.
Louis se rozešel ke dveřím od garáže a já samozřejmě za ním. Otevřel ji a vyskitl se nám pohled na velmi rozlehlou místnost. Působilo to spíš jako parkoviště než garáž. Vykulil jsem oči a prohlídl jsem si znovu všechno co bylo vevnitř. Bylo tam spousta nářadí, které asi sloužili k opravování aut a motorek. Na levo stálo 5 aut, všechny krásně čisté a lesklé. Zbytek místnosti potom vyplňovaly jen motorky a skútry. Samozřejmě všechno taky krásně čisté. Až na jeden vůz co stal přímo uprostřed. Byl rozpracovaný.
"To je všechno jeho? A kdo to vůbec byl? " zeptal jsem se.
"Ne. Těch 5 aut jo. A pak asi tři ty motorky. Ale zbytek je lidí z naší branže který si to u něj nechávají opravovat. Vyjde je to sice dráž, ale nezajímá ho jestli k tomu máš platný papíry, kde si to vzal a tak. A jmenuje se Alan. " říkal Louis a přitom šel ke své motorce. Já zatím čekal venku před garáží. Když k ní došel, podíval se do zadu a zasmál se. Nevěděl jsem čemu, chtěl jsem se zeptat, ale zapomněl jsem na to.
Louis nastartoval a vyjel ven. Motorku venku zastavil a opřel o stojan. Zamkl garáž a šel dát klíče k tomu oknu. Vrátil se, hodil mi helmu a se slovy " Nasedej" sedl na motorku. Nasadil jsem si helmu a sedl si za něj.
"Neměl by sis taky vzít helmu?" ujišťoval jsem se.
"Ale. Já ji nepotřebuju" usmál se Louis a rozjel se.
