-40-

267 17 2
                                        

Dojel jsme k naší garáži a zaparkoval tam auto. Když jsem přišel dovnitř, nikdo nikde nebyl. Bylo tam jen strašidelné ticho.

-

Louis's POV

Samozřejmě to nebylo normální. Kluci jsou hluční docela dost. Podíval jsem se nahoru a viděl jsem, že u Marva je zataženo. Vyběhl jsem schody a zaklepal na dveře. "Dále" ozvalo se. Otevřel jsem a viděl všechny kluky ve službě jak sedí kolem stolu. "No výborně, čekáme na tebe. Sednout." řekl naštvaně Marv. Byl docela podrážděnej. S údivem jsem se posadil a čekal co se stane.

"Takže, jsme tady konečně všichni" upřel pohled na mě a pokračoval Marv "musíme udělat něco s Paynem. S malým Paynem. Hraje si na nějakýho gangstera nebo co. Jeho otec s tím nemá nic společného a chce dále pokračovat v obchodě. Takže Tomlinsone máte štěstí. Mladej nám v podstatě vyhlásil válku nebo co. Chce nás mrtvý a my chceme mrtvýho jeho"

"Mrtvýho?" divil jsem se. Jo, nemám ho rád, ale přece jenom jsem s ním něco měl a nechci ho zabíjet.

"Máte s tím nějaký problém? Zase osobní záležitosti?" otočil se na mě zase Marvin. Z očí mu málem lítaly blesky.

"Ne" řekl jsem potichu.

"Takže co uděláš když bude Liam stát před tebou a budeš mít v ruce pistoli?" ptal se dál.

Podíval jsem se mu do očí a pak se rozhlédl po místnosti. Všichni na mě koukali a čekali co řeknu.

"Tak co uděláš!??" řval už Marvin.

"Zastřelím ho" řekl jsem smutně a ještě víc potichu.

"To ti mám věřit?" řval pořád dál Marvin.

Zpevnil jsem tělo a nahlas řekl "Zastřelím ho"

"Lepší" usmál se Marvin a uklidnil se.

"Takže, Niall zjistil pozici toho jeho úžasného úkrytu, kde má narvanejch pár chlapů, který vzal starýmu Paynovi. Budou čekat že na ně zaútočíme. Takže Lousi" otočil se na mě zase Marvin. Dělá mi to schválně.

"Ano?" slušně jsem odpověděl.

"Domluvíš si s ním schůzku, někde dál od jeho doupěte nebo co. Paul si vezme tu zbraň s tím lejsrem, copak já vím jak se to jmenuje a odstřelí ho. Jednoduchý že?" usmál se.

"Cože??" vystartoval jsem. Ani nevím proč, prostě jsem to udělal.

"A dost! Prostě to uděláš jinak letíš! Ty jsi to začal tak to dokončíš!" zařval na mě Marv.

Nic jsem neřekl, jen jsem zakroutil hlavou a začal se dívat jinam.

"To je souhlas, tak do práce" řekl a ukázal na dveře.

Všichni jsme se zvedli a šli. Došli jsme do naší místnosti a já si sedl na gauč. Vedle mě Alan a dal mi ruku na rameno. "Musíš to udělat. Chráníš sebe a Harryho. A nás všechny"

Podíval jsem se mu do očí a to mi dodalo odvahu. Zvedl jsem telefon a vytočil Liamovo číslo.

Přál jsem si aby to nezvedl, nebo aby mě poslal do háje.

Co chceš?

Liame, nechceš se sejít, můžeme to všechno vyřešit v klidu.

V klidu? Jak tohle chceš řešit v klidu!?

A co chceš dělat? Chceš nás vsechny zabít?

Proč ne?

Ty vážně zabijes někoho koho miluješ?

...

Jsi tam?

Jo

Tak?

Dobře

Fajn.. je to v háji. Řekl jsem si v hlavě.

Zítra, v 5 v lese. Víš v jakým lese..

Samozřejmě.. tak tam. Ahoj

Ahoj

perfectly imperfect | larry | czKde žijí příběhy. Začni objevovat