-39-

269 16 0
                                        

"- co se stalo tak kurva hroznýho že si začal zase brát!" zařval Louis. To co Alan odpověděl, ho ale zase rychle umlčelo..

-

Louis's POV

"Umřela máma kurva!" zařval na něj Alan a odešel z místnosti zpět do obýváku.

"Do háje" řekl jsem a šel za ním.

Najednou mě ale chytil Harry za ruku "Jestli tam chceš jít tak si dávej bacha na to co říkáš"

"Samozřejmě" řekl jsem a šel za ním.

Pomalu a opatrně jsem otevřel dveře. Alan seděl na sedačce, hlavu vloženou v dlaních a nejspíš brečel. Zavřel jsem za sebou dveře a šel k němu blíž. Sedl jsem si vedle něj a dal mu ruku kolem jeho ramen "Já, omluvám se Alane"

"V pohodě. Neměl jsem s těma sračkama zase začínat, já to vím" řekl a narovnal se.

"Ne neměl, ale to už je teď jedno, udělal si to." řekl jsem mu na to.

"Louisi, já nevím jestli mám na to toho nechat" zašeptal Alan, který málem zase začal brečet.

"Hele, je to jen na tobě. Já vím že je to s drogama hezčí a lehčí, ale bez nich je to taky v pohodě" snažil jsem se ho nějak podpořit.

"Nevíš Louisi. Nikdy si v tomhle svinstvu nebyl"

"To je pravda. Nevím jak je to těžký. Proto říkám, že je to jen na tobě. Ty víš jaký to je být na drogách, ty víš jaký to je bejt prvních pár dní bez nich, ty víš jaký to je být dlouho čistej." řekl jsem a sundal moji ruku z jeho ramene.

On mě ale objal. Nikdy mě neobjal. Objetí jsem mu oplatil a jezdil mu dlaní po zádech. On se odtáhl, zhluboka se nadechl a řekl "Tak jo, musíme se postarat o toho hajzla, měli by jsme s Paulem jet. Jdeš s náma?"

"Chtěl bych, ale nevím co s Harrym"

"Může jet s námi na základnu, kdyby se něco dělo, bude tam Niall a ten ho kdyztak odveze nebo tam na nás počkají" usmál se Alan.

"Jo ten úsměv mi chyběl. Jedeme?" zasmál jsem se a zvedl se. Podal jsem mu ruku kterou chytil a taky se postavil.

Došli jsme do jídelny kde se Harry a Paul něčemu smáli. Když nás viděli tak přestali. "Pojedem na základnu? Harry můžeš jet s námi a nebo tě můžu hodit domů" řekl jsem.

"Asi mě můžeš hodit domu, máma už mi psala ať se stavím a řeknu jí jak je. A navíc půjdu za Zaynem a zjistím jak to šlo s Brianem" usmál se krásně Harry.

"To zní fajn, tak pojedeme?"

Harry a Paul se zvedli od stolu a šli jsme ven. Paul s Alanem nasedli do jednoho auta a já s Harrym do dalšího.

Po chvíli se auta rozdělila. My jsme jeli k Harryho domu a kluci na základnu. Zastavil jsem před domem. Harry už chtěl vystupovat, ale já si ho zatáhl zpátky a políbil ho. On se zasmál a se slovy "Pa" a malou pusou vystoupil.

"Pa" usmál jsem se a čekal až zavře dveře. Potom jsem se rozjel k základně.

Dojel jsme k naší garáži a zaparkoval tam auto. Když jsem přišel dovnitř, nikdo nikde nebyl. Bylo tam jen strašidelné ticho.

perfectly imperfect | larry | czKde žijí příběhy. Začni objevovat