Tak tohle jsem nečekal...
-
Harry's POV
"Tak pojď ne" pobídl mě Louis a rozešel se ke skupině chlapů. Tak tam jsem zrovna nechtěl. Pozdravil blonďáka za počítačem a on mu s úsměvem odpověďel. Došli jsme tam a v jednom z těch kluků jsem poznal toho kluka u kterýho měl Loui motorku. "Čau čau. Někoho vám vedu" pozdravil je s úsměvem Louis.
"Alee, kudrlinka je tady" usmál se na mě, Alan? Jo myslím že Alan.
"Tohle je ten Harry jo?" sjel me pohledem nějakej blonďák. Stoupl si a došel až ke mě. "Vysokej, jako vždy že?" podíval se na mě znova a vrátil se na svoje místo.
"Jdi do háje Samueli" usmál se na něj ironicky Louis. Dobře to je Samuel. Moc milý chlapec.
"Rád tě konečně vidím" pozdravil i další z kluků. "Já jsem Paul"
Usmál jsem se na něj a čekal co se bude dít dal. "Tohle je Jason. Když budeš chtít uvaří ti kafe, čaj, klidně i objedná nějaký jídlo, že?"
"To je samozřejmost" usmál se na mě Jason. Byl takový drobný narozdíl od ostatních.
"Tak a tohle je Brian." představil mě poslednímu muži v místnosti.
Brian mi jen zamával a já jemu samozřejmě zpátky.
Louis si šel sednout vedle Paula a já si sedl na židli vedle něj. "Neměl tady být dneska ještě Peter?" nahodil najednou něco Louis.
"Jo, nevím kde vězí" odpověděl mu Paul. "Hele nebojíš se že tě Marvin zjebe? Že sem taháš veřejnost" dodal ještě.
Nechtěl jsem aby kvůli mně měl Louis problém. "Ne. Je tady aby nám pomohl s Paynem. A Marvin mi včera dal dost najevo že už to chce mít vyřešený."
"Tak co? Jakej je v posteli?" zeptal se najednou provokativně Sam Louise. Nevím co se mezi těma dvěma stalo, ale nevypadá to hezky.
"Bože Same vážně?" podíval se na něj znuděně Louis.
"Fajn tak Harry. Co Louis? Spí se ti s ním dobře? Jo?"
Tak tohle jsem fakt potřeboval. Co mu na to mám jako odpovědět? "Jo, moc dobře"
"No vidíš Louisi ta tvoje kurva umí narozdíl od tebe normálně odpovědět"
Louise to dost naštvalo. Mě taky ale já umím svůj vztek ovládat o dost lépe než Loui. Zvedl se a vyjel po něm. Kdyby ho Alan nechytil, asi by mu jednu vrazil. Řval u toho "Táhni do háje ty žárliva svině a běž si radši ošukat tu svoji kurvičku"
"Klid Loui. Klídek. Samueli se mnou, hned" řekl Alan. Louis se posadil zpátky a Alan se Samem odešli pryč.
"Louisi, Erwin ho nechal" řekl Paul.
Louis jen bouchl do prázdného místa vedle sebe a potichu si zanadával. "Do prdele. Já jsem vůl"
"Nemohl si to vědět" pohladil jsem ho po zádech.
"Musím se mu omluvit" vyšlo z Louise.
"Měl by ses mu omluvit stejně jako on tobě." vložil se do toho Brian, který ale pořád dělal něco na mobilu.
Pořád jsem jezdil rukou Louisovi po zádech, když v tom se do místnosti vrátili Alan ze Samem. Sam nás viděl, ale snažil se to ignorovat. Sedl si na místo kde seděl před tím a koukal jinam.
"Same já -" chtěl něco říct Loui ale Sam ho zastavil.
"Ne. Ne Louisi, nech to být"
"Víš že nenechám. Znáš mě už kurva šest let, nebudeme se přece hádat protože jsem si konečně někoho našel"
Nevím jestli neměl Loui radši mlčet. Sam vypadal dost vyprovokovaně. "Jo šest let. Před šesti lety jsem tě vytáhl z ty prdele kde jsi byl. Byl jsi úplně sám a já tě zachránil. Byli jsme spolu úžasní, chápeš? Byli jsme spolu a byli jsme...." Sam si stoupl a pořád křičel. Křičel a do toho se mu začali ronit slzy v očích. No, vybral jsem si to ale den.
"... byli jsme. Teď už nejsme. Není to ty a já a už nikdy nebude. Protože teď máš jeho! Budeš ho milovat a pak se vezmete, ty skončíš i s touhle prací, aby si s ním mohl být. Necháš mě tady, necháš mě tady s celou tvoji minulostí! Prostě mě tady kurva necháš. " Na konci se mu zlomil hlas. Asi ho ten rozchod fakt vzal.
Chtěl křičet dál, ale Louis se zvedl a objal ho. Bránil se ale Louis ho pořád držel dokud se neuklidnil. Pak bylo slyšet jen tiché "Šššššš"
Bylo vidět že ostatní kluci věděli o co jde. Všichni to věděli a já ne. Štvalo mě to. Právě se tady něco jako můj kluk objímá s cizím klukem. Já nežárlím ale... není mi to příjemné samozřejmě.
