Viděl jsem na Liamově hrudníku malou červenou tečku. Najednou ale přijelo další auto z kterého vyletěl Harry. Běžel k nám. Oba jsme byli zmatení. Běžel a skočil před Liama, když se najednou ozval výstřel...
-
Louis's POV
Seběhlo se to všechno tak hrozně rychle.. Z ničeho nic jsem měl tak tak dýchajícího Harryho v náručí. Já i on jsme byli celí od krve. Začal jsem brečet a řvát "Ne ne NE NE NE!!! HARRY, HARRY. ZŮSTAŇ SE MNOU ANO... zůstaň se mnou, koukej na mě PROSÍM!!"
Harry na mě jen prázdně koukal a nic neříkal. "TAK DĚLEJ NĚCO KURVA!!" zařval jsem na Liama, který tam jen nechápavě seděl a měl vystrašený obličej. Než stihl něco udělat přijelo tam auto, z kterého vyletěl Paul a přiběhl k nám.
"Ne ne, do háje ne" říkal když nabral Harryho a nesl ho do auta. "Jedeme s ním k Liberatovi! Dělej Louisi!"
Zvedl jsem se a běžel k autu. Položili jsme Harryho do zadu a já si sedl tak, abych měl jeho hlavu na nohách. "Proč jsi to udělal?" zašeptal jsem na Harryho a prohrábl mu vlasy.
Harry chtěl něco říct, ale já mu zacpal pusu "Ne, ššššš, řekneš mi to potom, protože budeme mít ještě spoustu času" usmál jsem se a pohladil ho po tváři.
Harry zakroutil hlavou a polkl. "On... je" a nadechl se.
"Je co?" zajímalo mě.
"Bratr, můj" řekl s těží Harry a zavřel oči.
"Co?? Ne ne, Harry nezavírej oči, už jsme skoro tam. Pohni Paule!!!"
"Snažím se!" zařval na mě zpátky Paul.
Zastavili jsme u Liberatova domu a já si vzal Harryho do náruče. Přiběhli jsme ke dveřím a Paul na ně začal bušit. Liberato vyběhl ven a hned nás pustil dovnitř. Harryho jsem položil na lůžko a sedl si na židli. Díval jsem se co dělá. Začal Harrymu vytahovat kulku, Harry brečel a křičel bolestí. Hrozně jsem se přemáhal abych nevyletěl z té židle a nezačal na Libereta řvát. Začal jsem klepat nohou. "Paule prosím tě odveď ho" řekl Libereto a ukázal na mě.
"Co? Já nikam nejdu!" začal jsem řvát a kopat kolem sebe, když mě Paul vzal a chtěl mě odtáhnout. Nakonec se mu to podařilo. Sedli jsme si před místnost, z které byl slyšet Harryho pláč. Trhalo mi to srdce. Jen jsem tam seděl a nemohl jsem nic dělat. Viděl jsem jen moje třesoucí se ruce celé od jeho krve. Nemůže mi umřít, nikdy bych si to neodpustil. Začali mi téct slzy. Opřel jsem se hlavou o zeď, která byla za mnou a zavřel jsem oči. Myslel jsme na všechno to úžasný co jsme spolu zažili. Najednou pláč a řev ustal. Bylo úplné ticho a to mě vyděsilo ještě víc. Zvedl jsem se a otevřel dveře. Libereto tam nebyl a Harry ležel na lehátku. Vypadal jako by nežil..
