Given a Chance

Given a Chance 179., Uh-hm, uh... um. Uh-ahoj. Umm, hm, I, um.

"Cal je v prvé řadě kokot," ozve se za Zaynem Calumův hlas, "že Michaela nebere na fotbalové akce častěji."

"Cal!" přivítá svého stopera nadšeně Kapitán.

"A ve druhé řadě je Cal hrdina dne, protože jde zachránit Luka, aby se neudusil, Michaela, aby nepřišel pozdě, Caspara, aby utekl, za rohem je Zoey, a Kapitána, aby laskavě vyzvedl svého boyfieho, který obtěžuje prvačky svými příšernými knock knock vtipy už asi půl hodiny," protočí Calum oči.

Všichni jmenovaní se rozprchnou - hlavně Caspar, po tom se doslova jenom zapráší - a v chodbě tak zůstanou z jejich kroužku jenom Cal, Luke a Zayn.

"A ano, ve třetí řadě Cal skutečně není straight," ujistí stále ještě čekajícího boha Maori.

Zayn se na něj zazubí a pocuchá mu vlasy. Luke netuší, kde se tohle sebevědomí v Cal bere - Luke sám by si nejraději zalezl do svého kokonu vedle housenky a předstíral nemovitost, zatímco by sublimoval, než aby otevřeně promluvil na perského prince.

"Těším se na Chajdu, kotě," zamumlá Zayn a na moment si Cal přitáhne do náruče.

Luke se opět červená, tentokrát ale závistí. Zdá se ale, že nemá důvod, protože záhy jsou vlasy pocuchány i jemu a i Luke se na pár prchavých setin ocitne v náruči boha. Nestihne se ani pořádně nadechnout, nestihne ani zaznamenat vůni nebo teplo jeho těla, a už je Zayn na druhé straně chodby.

Luke zklamaně zakňučí. "Uh..."

"Nah, nah," poškádlí ho Calum vzletně. "Zee je kontaktní typ. Moc toho nenamluví, zato toho spoustu... našahá. Ale opatrně, Haz umí být dost žárlivý. Tedy, ne jakože, že by byl na Zayna naštvaný, že objímá lidi, to ne, on je spíš jako... pak chce Haz objímat taky. Nevím, jestli je to nějaká... věc... No, takže Chajda může být trošku nebezpečná, protože pokud tě obejme Zayn, rázem tě dusí Harry, a pak tě dusí Perrie, no a pak už jsi v hajzlu..."

Luke se zachichotá do dlaně, načež jeho pohled spočine v Calumových očích. Cal jako by si až teď uvědomil, co vlastně řekl a před kolika lidmi. "Ah, eh, no... co jsem řekl, jenom... no, vlastně Zayn taky... a Louis, a Michael zrovna tak, a..."

"To je v pohodě," slyší se Luke odpovědět. "Michael měl pravdu. Pokud žádných z mých kamarádů není straight, proč bych se měl namáhat být já."

Zase mluví rychleji než přemýšlí. Luke, věnuj se své žížalce a svému subli-bubli a drž jazyk za zuby.

"Musím uznat, že je to to nejchytřejší, co kdy řekl," svěří mu mladý Maori a Luke se opět rozkošně zachichotá.

Cal nakloní hlavu na stranu. Na tom drobném blondýnkovi něco je, to musí uznat. Má v sobě jakési nevysvětlitelné něco, co je sice momentálně poměrně hluboce pohřbené, ale to neznamená, že to tam není. Calum si ho dobře prohlédne a vzpomene si, co mu o něm řekl Michael. Rádo se to mazlí, na to, jak plaché to je. No, to Calum taky, ale nejspíš trochu jiným způsobem než Luke. Je... jako ošklivé káčátko, pomyslí si Cal, když si vzpomene na atraktivního Jacka Hemmingse, kterého letmo potkává na fotbalových zápasech nebo akcích. A Zaynova náklonnost k novému masu také není normální, Zee je velmi nespolečenský typ člověka, co se nových lidí týče. Musí většinou dostat alespoň tři blowjobs, než ho Hazza s Kapitánem přesvědčí, aby sestoupil mezi smrtelníky. Jeho náklonnost, která se tak rychle vzepjala i na mladého blondýnka ale může mít cosi společného s tím, jak tenhle špunt zachránil jeho Louise. Inu, s baskeťáky si toho mají hodně co povídat. Škoda že u toho mnoho slov nebude. Od té doby, co Grimmy opustil basketbalový tým, jsou ti parchanti nějací zhýčkaní - a myslí si, že jsou nedotknutelní.

Calum kývne na prváka vedle sebe, měli by se vydat do třídy, pokud nechtějí, aby jim Mozkomor vysál duši. Cal nenáviděl francouzštinu, ale dneska se mohl posadit vedle Luka a snad by od něj mohl i něco pochytit.

"Um..." Luke si naproti tomu není jistý, co se teď od něj čeká. Druhá lavice u okna je volná. Měl by se posadit hnedle tadyhletuná, aby nepřekážel vesmíru v pohybu? Calum ale zcela samozřejmě zamíří ke svému třídou spolužáků bezvýhradně respektovanému místu: předposlední lavice uprostřed, a když se Luke zdráhá, protože ví, že v pátek mu Cal dovolil sedět vedle sebe, Cal se na něj přes třídu zamračí a kývne na něj, aby se přidal na čestné místo po jeho levici. Lukovi spadne kámen ze srdce, ale zrovna ve chvíli, kdy si to zamíří ke svému kamarádovi (a to slovo mu v hlavě hraje veselými barevnými písmenky), zvedne se k jeho očím blonďatá hlava, která sedává v prvé lavici u okna.

"Ahoj," usměje se na něj Aleisha.

"Uh-hm, uh... um. Uh-ahoj. Umm, hm, I, um. Ah. Um."

"Jen jsem tě chtěla pozdravit. Jak ses měl?" zeptá se Aleisha mile.

"Ehm, um... Um. Eh... m... e-uh, eh, um," Luke si vybaví celý včerejší večer, noc, a dnešní ráno. Inu. Jak to shrnout v jedné krátké větě. "Dobře."

Luke má plnou hlavu svého bratra, svého druhého bratra, Cas, Kapitána, ale řekněme si upřímně, hlavně Cas. Potom taky Michaela a basketbalového týmu, a občas se mu tam přivyskytne i nějaký ten bůh. Luke ho dneska viděl prvně, takhle zblízka. V člověku to hold zanechá dojem. Hlavně ten bůh. No a pak tak všechno ostatní. A když už si myslel, že už třeba dneska bude klid, jeho přítelkyně si vzpomene, že má přítelkyni. Luke tady na tohle tak trochu nemá.

"To je dobře, že ses, uhm, měl dobře."

Dokonce i Aleisha si nejspíš uvědomuje, jak blbě to znělo. Ovšem jestli tuší, že jí přítel lhal, to Luke nedokáže odhadnout. Ostatně, ona se také neměla zrovna nejlépe, ale to Lukovi nemusí vykládat.

Luke si uvědomí, že nejenže je blbé, že zapomíná na to, že vůbec nějakou přítelkyni má, ale také že je drzé, že jí v konverzaci neoplácí. Měl by se zeptat, jak se měla zase ona. Jen letmo si uvědomí, že ho to ale vlastně nezajímá. "Jak ses měla ty?"

"Taky dobře. Hlavně jsem se učila, ale to už jsem ti včera říkala."

Luke vůbec neví o tom, že se včera viděli. Možná si jen psali. Luke si upřímně nevybaví. (Protože je to tak tři čtvrtě roku a autorky už si to taky nevybaví.)

"Jo, jasně."