Given a Chance

195., Awkward boners a Pakoš z AZ-kvízu.

Jejich plodnou debatu přeruší školní zvonek ohlašující začátek odpoledního vyučování, a tak se celá série lidí bude muset rozprchnout do různých učeben na různých stranách školy, což ovšem nejvíc mrzí Luka, který jako jediný nesdílí žádný odpolední předmět s nikým ze svých přátel. Michael a Gee teď mají chemii, Calum se svou novou známostí zase základy společenských věd a čtvrtý ročník má pravděpodobně Mambu. Caspar, ten parchant, odpolední výuku nemá, zato se ovšem musí učit na SAT.

Luke se loudá chodbou ke své učebně, trochu se mu motá hlava, trochu mu popostává žížalka, trochu absolutně nechápe, co se to dnes děje a trochu se chce zasadit místo ananasovníku vedle Buddhy. Ostatně, kdyby se zasadil místo Buddhy, možná by ho Zayn býval vykouřil. No, tak teď už mu žížalka nepopostává, ale zcela nestydatě stojí v plné erekci. Luke si povzdechne, strčí učebnice před klín a doufá, že je neviditelný. Pak zase pokrčí rameny, protože ona ta žížalka přece jenom není zas tak velká, aby si jí někdo všiml. Jenže když vejde do třídy a začne se rozhlížet po volné lavici, kterou by nemusel s nikým sdílet, jeho přítomnost ve třídě není ignorována jako vždy, ale jeden z chlapců, který sedí na lavici blízko dveří se na něj pátravě zadívá, načež se usměje.

"Luke Hemmings! The name of the day," zaksichtí se klučina, kterého si Luke pamatuje jako Troye Sivana, ačkoliv si tím jménem není stoprocentně jistý.

Nejistě popošlápne na místě, protože je přesvědčený, že je to nějaký vtip a jemu dalece uniká pointa.

"No jo, slyšela jsem, že jsi pěkně setřel toho starého chemikáře," zašklebí se slečna sedící vedle chlapce, a také se na Luka spíš pozitivně usmívá, což ho pěkně mate.

"Jo, fakt díky, kámo, ten zasran si to už kurva dlouho zasloužil," zazubí se na něj třetí spolužák.

Luke si myslí, že má těch spolužáků nějak moc, zvlášť, pokud s ním budou chtít komunikovat všichni. Luke na toto není stavěný. Luke na toto nemá průkaz. Luke by si měl rychle vzpomenout, jak se mluví, protože stojí ve dveřích třídy jako ten pakož z AZ kvízu už moc dlouho.

"Ééé, ehm, uhn-hn, nó, é... jo," vyleze z něj nakonec po velkém úsilí.

V té chvíli si uvědomí, že měl skutečně tuto hodinu vzdát a jít se zasadit místo citrusovníku. Nevykouřil by mu bůh, ale alespoň by nemusel mluvit s lidmi, a to je dobrý obchod. Takhle Luke vydělal akorát anxiety and a really awkward boner.

Troye se rozesměje: "Výřečný, co? Viděl jsem tě na obědě se čtvrťáky, včetně boha. Takže mi musíš povědět..." a to stvoření se zvedne z lavice a stoupne si přímo před Luka, což vyděsí jak jeho samotného, tak jeho erekci, načež se Luka zcela vážně zeptá: "...how does he smell?"

"Like sitting on a patio in a summer morning before dawn, a first glance on your crush, and weed."

Troye zavře oči a zhluboka se nadechne. "Oh, I can feel it like I was there."

"Trust me, it's so much better than that," potvrdí mu zasněně Luke.

Jejich konverzace by nejspíš pokračovala, ale přeruší je příchod učitele. Luke by býval nevěděl, jaký má předmět, jenže do učebny vejde zeměpisář.

"Ale ne," zaúpí Luke, teď bude muset podstoupit křížový výslech od Kouče. Ale počkat, Kouč neví, že teď Luke má hodinu se Zeměpisářem. Teda, snad. U Kouče člověk nikdy neví, mohl by zcela klidně sedět tady na projektoru.

"Co je?" zeptá se Troye a posadí se na své místo, přičemž pokyne Lukovi, aby se posadil vedle něj.

Luke je tak zabrán do myšlenek na Kouče, že si ani neuvědomí, že si právě teď nejspíš vykoktal kamaráda. Chudák Troye vůbec neví, do čeho jde; žížalkoidní problémy se stáním, nedostatek Buddhy a ilegální golfové vozítka. Chudák Troye.

"Je, eh," povzdechne si Luke a posadí se, mírně roztřesen, na rozviklanou židli. "Vlastně nevím, jak to vysvětlit."

Troye se tiše zasměje a ještě tišeji Luka ujistí: "To si myslím, podle toho, co jsem viděl na obědě."

Luke uhne pohledem a raději si otevře knížku - není zdatný v konverzaci a byl by nerad, aby ho to dostalo do průšvihu. Teda, jasně, už není sám, Michael a Calum se ho nejspíš jako přátelé nechtějí vzdát, takže... Luke zčervená. Přátelé. Jeho přátelé.

Zatímco učitel něco plácá o nějakém trojském koni a Danajích, přičemž vlastně Timeo není řecky nýbrž latinsky, a to proto, že v první osobě má většina latinských sloves koncovku o, což sice řečtina taky, ale původ toho slova je latinský, jakkoliv je řeckému timos podobné - je tedy možné, že tento citát nepochází z řečtiny a byl vynesen až o stovky let později, kdy nad řečtinou vyhrála latina poté, co se Řecka zmocnila říše Římská, apropo, už vám Pjotrov vyprávěl o návštěvě Ithaky? Je to ostrov, děti, pokud jste někdy četli - vlastně nevím, jestli ještě některé děti vůbec čtou -, no, ale to je jedno, jde o to, že Řecko leží mezi Itálií a Tureckem. Eh. Vlastně nevím, jestli jste někdy v životě viděli mapu Evropy. To je takový ten velký ostrov vedle Británie.

Lukovi trvá několik minut, než mu dojde alespoň polovina toho, co Zeměpisář říkal, ovšem vůbec mu nedochází souvislost. Co má sakra společného řecký ostrov s Danaji, kde leží Británie, jak se řekne latinsky Řecko a nějakým Timem? Co?

"No, upřímně je možné, že to nebudete nikdy potřebovat," zamyslí se Zeměpisář při pohledu na mapu Austrálie v rohu místnosti. "Většina z vás nikdy neopustí Sydney."

Luke si povzdechne. Pravda.

"Bylo by to super punk-rock, kdyby jo," zamumlá vedle něj Troye.

Luke skoro vypískne: "Že jo!"

Načež si odkašle a rychle se polohlasně omluví, když po něm zeměpisář mrskne nehezkým pohledem. Ale Troye se usmívá a Luke pocítí opravdu zvláštní nadšení; těší se, až bude přestávka a on a Troye si budou moct pokecat. Což je dost divné, Luke není společensky zdatný a nikdy se netěší na rozhovor s lidmi. Nikdy, dokonce i z Caluma má pořád dost respekt.