Bratrův kamarád

Asi umřeš

' Ne já pro něj zajdu. Jo a nevím jestli vám to Kookie řekl, ale zítra tu budeme mít ještě společnost...' řekla jsem a namířila si to do sklepa, ale nešla jsem sama..
'počkej na nás Mio! Sama to nepobereš!' vykřikl Tae a už si to i s Kookiem a Jiminem štrádovali za mnou.
'Hele ségra, ještě jsem ti to nestačil říct ... Ale promiň' řekl Kook když jsme sešli kamenné schodiště a stáli nad bednami při přemýšlení co vzít.
'Za co proboha? Však si nic neudělal... Teda aspoň o ničem nevím..zatím' řekla jsem s nervózním úsměvem na tváři.
' Ale jo udělal. Ty přes tyhle prázdniny asi umřeš. A to kvůli mě. Protože jsem ti do pokoje přiřadil tyhle dva.' zasmál se Kook a přes rameno ukázal na Jimina a Tae, kteří absolutně vytlemení stáli za ním.
' Víš co.. Já to asi přežiju.'
' Budeš muset' řekl Tae s velice škodolibým úšklebkem na tváři.
' Ale vy dva taky ještě nevíte jaký jsem zlo !' řekla jsem a snažila se udělat co nejďábelštější výraz. A asi se mi to povedlo, jelikož Taeuv výraz se velice rychle změnil.

Time skip:
'Ježiši! To už je tolik?!' řekl Jin když se podíval na hodiny jejich ručičky během mžiku ukazovaly tři hodiny ráno.
'Kolikrát ti to mám říkat? Já NEJSEM Ježíš! Ozval se Suga a při tom se snažil zvednout z dětské židličky, kterou si vybral jako svůj trůn na dnešní večer.
'okk asi by jsme už měli jít spát' ozvalo se za gaučem, kde se válel J-hope, který nám do teď už půl hodiny zkoušel ukazovat, jak se medituje.
' Počkat? On ještě žije? Já myslel že to s ním po pěti minutách seklo..' šeptal na mne Namjoon.
'Neboj. Tak snadno se ho nezbavíš.' řekla jsem asi trochu víc na hlas než jsem chtěla, protože se všichni i přes únavu začali nahlas smát..až na Hobiho, který se náhle vynořil z poza gauče a snažil se přijít na to, o čem jsme se bavili.

Když se konečně všichni popořadě dokopali do koupelny aby nevlezli jako prasata do postelí, už bylo čtvrt na pět.
Všichni si zalezli do pokojů a byl celkem klid. Než jsem přišla k sobě do pokoje.

'Kámo ale chápeš že musíš mít skafandr? Ve vesmíru není kyslík!' smál se Jimin, který ležel na ještě ustlané posteli. Měl na sobě tílko a kraťasy. Nevím jestli to bylo tou troškou alkoholu, ale zrychlil se mi tep. *Jo Mio to bude ještě něco tyhle prázdniny!*
'Ale já ho nechci! Nebo si zavolám a když už! Tak si nechám udělat Gucci skafandr na míru!' ozval se Tae, který byl i s hlavou protestně pod peřinou.
'Neboj Tae Tae! Já ti tam zavolám! Ale pod podmínkou, že mne vezmeš s sebou !' řekla jsem a snažila se Tae trochou "podpořit".

Okkkk lidičky je tady další (krátký) díl! 😇 Doufám, že vás tento příběh ještě neomrzel ❤️
Pokud se vám opravdu líbí, určitě budu ráda za nějaké pěkné komentáře, které mě vždycky namotivují psát dál!🍀 Také nezapoměňte dávat hvězdičky ❣️
Děkujuuu moc že tento příběh stále čtete a podporujete! Jste úžasní!❤️