Bratrův kamarád

někdo se tu špatně vyspal

Mia POV.
' Vstávat!!' Za chvíli se jde na oběd!!' ozýval se z patra Elizabethin hlas.
Mezitím jsem uklidila všechny peřiny a polštáře z gauče.
Najednou Ell přicupitala zpět, aby mi oznámila, že by měli být všichni vzhůru.

'Hele Ell? Víš o tom že už tady spíš ty týdny dva místo jednoho..?' blesklo mi najednou hlavou. Ell chvíli přemýšlela.
'No fakt že jo!' řekla s vytřeštěnýma očima.
'Ale já jsem doma neřekla kdy budu zpátky..' ušklíbla se jako malý satanáš.
'Nevadííí tak já zavolám tvojí mamce, že po obědě budeš doma, ať tě k nám vůbec ještě potom pustí' řekla jsem s úsměvem. Na to mi Ell jen kývla a mezi tím, co jsem volala, si začala balit svoje věci, aby když se vrátíme z oběda k nám, mohla jen vše vzít a vyrazit zpět k sobě domů.

'Tak co? Zněla naštvaně?' zeptala se mne Ell trochu nervózně, když jsem dovolala s její mamkou.
'Ne vůbec. Prý to nechala být, když ví kde jsi a neozývali se hasiči, policie ani záchranná služba.' uklidnila jsem jí.

Najednou se ozval dupot po schodech a v tu ránu vběhli kluci do kuchyně/obýváku.
'Kde je Suga?' zeptala jsem se, když jsem ho jako jediného neviděla.
'No na toho jediného budem muset chvíli počkat, teprve teď se převléká z pyžama. Po tom co Ell odešla ještě usnul.' vysvětlil Hoseok.
'Můžem jít bez něj, však nás dožene. Ví kam jdem.' řekl podrážděný Jimin.
'V klidu. Když počkáme tak nás to nezabije. Stejně v té restauraci otevírají až v jedenáct a je teprve čtvrt.' řekl Namjoon, šel si sednout na gauč a ostatní, kromě Taehyunga a Jimina, kteří zůstali stát u nás s Ell, ho následovali.

'Ale ale. Tady se nám někdo špatně vyspal a má hlad.' šeptala jsem na Jimina a šťouchla jsem ho při tom přátelsky do ruky.
'Jop. Já mám hlad a on se blbě vyspal.' odpověděl mi taky šeptající Tae.
Ve dveřích se objevil ještě stále rozespale vypadající Suga. Jimin se na něj podíval a pak se otočil zpět k nám.
'Já jsem náhodou spal skvěle.' procedil mezi zuby. Dnes byl opravdu podrážděný. Takového jsem ho ještě nikdy neviděla a netušila jsem co mám dělat, abych mu trošku tu náladu důchodce, kterému děti pošlapaly trávník zlepšila.
'Jo to tak. Jestli takhle vypadá skvělý spaní tak já jsem sněhulák. Mlátil jsi tam sebou, že jsem si nejdříve myslel, že mě chceš zbít.' smál se mu Tae.

'No, už jsme všichni, tak můžeme vyrazit. Už mám hroznej hlad.' zavelel Namjoon.
'No mi povídej něco o hladu.' ozval se Jin, kterému žaludek už nahlas protestoval a vyžadoval si dávku jídla minimálně pro dva.

Tak je tady další kapitolka 😇
Opravdu ocením vaší podporu v podobě komentáře a hlasování ⭐

Určitě můžete dát i follow na můj profil, kde najdete další díla a určitě plánuji do budoucna ještě další na tento princip, takže se máte na co těšit 😘😇

I purple you 💜💜💜💜💜💜💜