Bratrův kamarád

Vždy připravena

Ale Jiminovo kroky jsem za sebou neslyšela...
Už už jsem se chtěla otočit, jestli se mu náhodou něco nestalo, ale v tu chvíli mne chytil za zápěstí levé ruky a rozeběhl se.
'Počkej! Tak rychle zase nemusíme!' smála jsem se, když jsem za ním cupitala, abych se nezabila na starém rozpraskaném chodníku.

'No to je dost! Kde se loudáte?' ptal se Jungkook bez toho, aniž by se otočil.
'Jestě jsem kontrolovala, jestli je vše vypnuté a potřebovala jsem zamknout.' odpověděla jsem nejistě. Ani nevím proč, když se nic nestalo.
'A Jimin zase kontroloval tebe co?' otočil se na nás šeptající J-hope a kývl směrem mezi nás.
Když jsem se tam podívala, zjistila jsem, že mne Jimin stále drží za ruku.
Setřásla jsem ji a snažila se dělat, jako že se nic nestalo.

Jimin POV
Když ze svého zápěstí sundala mou ruku něco se ve mne pohlo.. a trochu to zabolelo. Jak je tohle sakra možné? Jimine! Prober se! Však jí znáš jen ..dva dny?! Co?! Proč mi přijde jako kdyby uplynuly už celé roky??
Najednou mne z mysli přivedla zpět do reality ta, co tenhle zmatek v mé hlavě způsobila..
'Jiminie ? Jsi v pohodě?' šeptala na mne Mia.
'J-jo určitě.' kdybys jen věděla.

Mia POV
'J-jo určitě.' odpověděl trochu rozrušený Jimin.
Celou cestu byl zamlklý a koukal pořád do země. Nad něčím určitě přemýšlel. Nad něčím co ho opravdu žralo.
Snažila jsem se to nechat být a bavila jsem se s ostatními, ale přece jen jsem se pořád musela otáčet na Jimina, který byl ztracený někde hluboko v mysli. Něco mě na tom děsilo, protože takhle se od příjezdu choval poprvé.

Když jsme konečně dorazili k mojí oblíbené restauraci, kluci se rozstoupili na strany vchodu a mě s Ell nechali vejít jako první.
'Hele Mio, na tohle bych si asi zvykla.' otočila se na mne Ell s úsměvem od ucha k uchu.
'Být tebou to moc nedělám. Pořád je tu lachtaní možnost, že nás do konce prázdnin sní.' šeptala jsem ji nazpět.
'Vím, vím.. Gregora (pánvičku) máš kdyžtak už připraveného doufám.'
'Že se ještě ptáš. Vždy připravena madam.'

Time skip:
Byl večer a už asi dvě hodiny jsme byli rozdělení na dvě skupinky. Takže zatím co  Jin, Kookie, Hoseok a Namjoon dokoukávali nahoře seriál z rána, Taehyung, Jimin a Suga se mnou a Ell hráli na PlayStationu a počítači hry. Ell s Taehyungem si hráli na PlayStationu Call of duty. Já jsem seděla na gauči, vedle mě nadával Yoongi a vedle něj na druhé straně seděl naprosto soustředění Jimin. Naštěstí jsem měla připojenou k počítači druhou klávesnici a posazenou v klíně aby jsme se tam navzájem nepletli, jinak si myslím, že bych asi dnes přišla o prsty.

Když se zbylí členové našeho dreamteamu vyvalili že dveří, začali jsme diskutovat a usnesli jsme se, že jsme všichni začali znovu pociťovat trochu hlad. A protože jsem vnitřně křičela a protestovala proti nápadu, být sežrána sedmi stále pubertálními idoly, podala jsem návrh že bysme si mohli objednat pizzu. Naštěstí nikdo nic nenamítal a během dvaceti minut již u dveří stál poslíček s šesti krabicemi různých druhů pizzy. Ano šesti, protože jsme se nedokázali shodnout, na jaké má kdo chuť. Po naprosto delikátní večeři jak z pětihvězdičkové restaurace náš herní večer pokračoval. A musím říct, že jsem nikoho neslyšela říct tolik sprostých slov za celý život, jako to Yoongi zvládl za jediný večer.
Pak jsme jen všichni postupně spáchali večerní hygienu a šli jsme si lehnout. Já jsem dnes ale spala s Ell dole v obýváku na rozloženém gauči, protože jsme si chtěli ještě chvilku povídat a u mně v pokoji už nebylo místo.
' Dobrou noc!' ozvalo se z patra a pak se po domě rozhostilo hrobové ticho.

Tak a je na světě další díl! Doufám že se stále líbí 💜
Nezapomeňte na ikonku hvězdičky a napsat nějaký hezký komentář 💜😇
I purple you 💜