Ale ta podlaha je tak hezká.

530 40 5
                                    

' .. a pak tak ..tak..flex a konec. ' ukazoval Hobi ostatním prvky do choreografie. A já s Ell? Seděli jsme celou dobu před nimi a s úžasem jsme zírali.
Když si kluci vše podle Hoseoka vyzkoušeli, byli naprosto vyřízení a začali protestovat, že už mají hlad.
'Mám nápad! Mia s Ell tady zůstanou a někdo se jich ujme, zatímco zbytek skočí pro jídlo a pak se sem vrátí.' navrhl Jin, jehož žaludek se již začal hlasitě ozývat.
'Tak...kdo se mne ujme? Mě nebohého sirotka?' řekla jsem dramaticky.
Přihlásil se Jimin a Suga.
'Hele Yoongi.. myslíš, že je to dobrý nápad? Buď upřímný, tobě ta choroška dá taky zabrat' šeptal mu Namjoon a Suga jen dal ruku zase zpět dolů. A v tu chvíli..všimla jsem si periferním viděním že se na mne Jimin dívá a směje se.
'Tak to by bylo! A teď .. kdo se ujme mě..?' ptala se lehce nervózní Ell. Přihlásil se Tae a Jungkook, jenže když Kookie viděl Taehyungovu ruku vytyčenou do vzduchu, smutně tu svou dal zase zpět dolů a snažil se tak zamaskovat, jakože si upravuje vlasy. * Bráško o co ti sakra jde?!* Pak jsme jen každý nahlásil, kdo co chce a ostatní se vydali na strastiplnou výpravu za jídlem.

'Takžeee potom převedeš váhu na pravou nohu a mírně jí pokrčíš... Jo! Super!' podporoval mě Jimin a asi až moc nahlas, protože to Tae trochu vytočilo.
'Jimine mi jdem teda vedle jo? Protože se tady nedá soustředit.' řekl Taehyung, popadl Ell za ruku a už jí vláčel přes chodbu do vedlejší místnosti.
'Pff Tae má asi slabší nervy co?' zasmála jsem se, protože mi to přišlo roztomilé.
'Ani ne, spíš chtěl být s Ell o samotě ..' odpověděl Jimin.
'Počkat, je tady něco o čem nevím?' byla jsem trochu nejistá, ale měla jsem tušení kam tím Jimin mířil.
'Jop, kdybys to slyšela. Celou tu dobu, co se tu Ell objevila, tak nemluví o nikom jiném... Teda aspoň se mnou ne. Ostatní to zatím neví. Ale tvůj bráška se do ní asi zakoukal taky co?'
'Nevím to jistě, ale přijde mi to tak.' řekla jsem a pozorovala jsem svoje špičky bot.
'Mio, obličej mám tady, ne na podlaze.' Opravdu právě proti mě použil mojí hlášku? Tak to ne!
'Vím, ale ta podlaha je tak hezká.' uculila jsem se a koukala jsem se mu přímo do očí. *Prosím zeptej se jestli ta podlaha je hezčí než ty, ať tě můžu trošku setřít* modlila jsem se v duchu.
'Jo to je... Ale rozhodně ne hezčí než ty...' řekl tak potichu, že ho skoro nebylo slyšet.
*Sakra! Tak to mi nevyšlo!* Najednou mi ale došlo, co jsem právě slyšela.
'Hmmmm, počkat co?!' zeptala jsem se s vytřeštěnýma očima a nemohla jsem uvěřit.



Tak a je na světě další díl 😇💜
Nezapomeňte na follow, hlasovat a napsat nějaký komentář 😘💜💜💜

I purple you 💜💜💜💜💜💜💜

Bratrův kamarádKde žijí příběhy. Začni objevovat