Bratrův kamarád

Jako myšky

'Budíčeeeeeeek' zařval mi Hobi přímo do ucha a hned si běžel řvát zase vedle.
'Však jo, však jo! Už jsem vzhůru!'  Proboha to byla zase noc, měla bych s tou svojí nespavostí už vážně začít něco dělat.
Když jsem konečně zvedla hlavu, viděla jsem jako jediného Jimina jak sedí na kraji postele, kterou jsem mu stále okupovala.

'Brý ráno, jak jsi spala?' zeptal se a zvedl se stejně se mnou z postele.
'Na prd, ostatně jako vždy.' odpověděla jsem bezstarostně a pousmála jsem se. Jenže Jimina to trochu zarazilo.
'Jak jako vždy..?' vypadal teď trochu ustaraný.
'V klidu, u mně je to normální. Dobře jsem se nevyspala snad už přes rok.' řekla jsem a snažila se tvářit, že mi to vůbec nevadí a je to v pořádku.
'Nevypadáš zrovna, jako někdo, kdo to chce teď řešit..' řekl a na jeho tváři se objevil ironický úsměv.
'Máš pravdu.. nechci to rozebírat.' už jsem nedokázala maskovat tu únavu, která na mne po těch dlouhých dnech postupně doléhala. Chtělo se mi z toho brečet jak moc nepříjemné to bylo.

'Dobře, chápu..ale no tak! Pojď sem.' řekl Jimin a přitáhl si mne k sobě do utěšujícího objetí, když viděl moje skleněné oči.
Byl oproti mě větší a tak jsem do jeho objetí krásně pasovala.
'Lepší?' zeptal se mne když jsem konečně zvedla hlavu z jeho hrudníku a dívala se mu přímo do očí. A vůbec mi to nepřišlo ..divné..?
Jen jsem kývla a odtáhla se od něj.
'Nikdy mi nebylo líp' řekla jsem už s úsměvem a řítila jsem se po schodech dolů kde jsem opět málem hodila tlamu.

'Eomaaa?! Co je k snídani.' řvala jsem přes hlasitý zvuk televize na Jina, který mi ukradl funkci kuchařky.
'Domácí jogurt a ovoce!' odpověděl mi a při tom stál u sporáku a už chystal věci na oběd, protože bylo..půl jedenácté?!

Když jsem dojedla snídani, zvedla jsem se od jídelního stolu, vše po sobě uklidila a šlehla sebou mezi ostatní na gauči. Zrovna koukali na první díl Harryho Pottera.
'Hele.. by jsme si taky mohli někdy udělat maraton ne?' napdlo mne.
'Jo! Ale dneska to nestíháme, po obědě máme domluvenou lekci zpěvu.' řekl Kookie aniž by odtrhl oči od obrazovky.
' A můžeme zase s vámi?' zeptala jsem se a s Ell jsme udělali psí oči.
'Fajn, ale pod podmínkou, že se mi nebudete smát.' řekl Namjoon s velice vážným výrazem.
'Nebojte pane. Budeme v klidu a potichu jako myšky. Že jo Ell?'  a drcla jsem do ní, protože mezi tím ztratila pozornost zase nad běžícím filmem.
'Jo jasně! Jako myška, v tom jsem machr!' řekla a culila se od ucha k uchu.
'No tak~ podívej se na to, tomu prostě nemůžeš říct ne' přemlouval taky Tae Namjoona a ukazoval na naše kukuče.
'No dobře, dostali jste mě' povolil konečně a mi se začali těšit na dnešní odpoledne.

Tak je tu další kratší díl 😇 Doufám že se stále líbí 💜💜
Nezapomeňte opět hlasovat, napsat nějaký komentář a můžete tam hodit i follow 😘

I purple you 💜💜💜💜💜💜💜