Když jsme dorazili do knihovny, Namjoon okamžitě šel do sekce románů. Jin a Hoseok šli s ním. Ne že by byli zažraní do románů, ale šli ho hlídat, aby tam něco nerozbil.
'Co by tam tak mohl rozbíjet?' zeptala jsem se nechápavě.
'Je to Joon, nikdy nevíš. Hele jdu do sekce s komiksy, jdeš taky?' řekl Suga.
Neváhala jsem se souhlasem a už jsme si to štrádovali mezi policemi. Bylo to jako ohromné bludiště postavené z knížek. Regály byly oboustranné. Spousta uliček, odboček až mi z toho šla hlava kolem.
Konečně jsme našli police s komiksy a začali je procházet. A kde byli ostatní? Taky někde v bludišti, ale nikdo nevěděl přesně kde. Podle mě to nevěděli ani oni sami stejně jako já a Suga.
'Mio?... Jen jsem se chtěl zeptat, jestli se ti tady něco líbí.' zeptal se Yoongi a začal procházet police na mojí straně.
'Jo, něco tu vypadá celkem slušně.' odpověděla jsem, otočila se a začala procházet tu stranu, kde byl předtím on.
'A co ty? Zaujalo tě tu něco?' zeptala jsem se po chvíli, ale odpovědi se mi nedostalo. Když jsem se otočila zpět, nebyl tam.
'Yoongi? Yoongi?! Tohle vážně není vtipný. Kde jsi?' volala jsem. Upřímně řečeno mám hrůzu z toho, že se ztratím na neznámém místě. Snažila jsem se co nejvíce zachovat klid a tak jsem tam začala pobíhat jako pominutá a hledala někoho, ale nikde ani živáčka.Až do chvíle kdy jsem prudce zatočila do další z uliček..
'Oh pardon, já nechtěla...J-Jimine? No konečně někdo' oddychla jsem si a začala se trošku uklidňovat.
'Že ty máš vždycky potřebu mě najít, tím že do mě narazíš.' smál se mi Jimin.
'Ani ne hele, máš moc svaly a dopad je pak tvrdej.' podotkla jsem a u toho se culila.
'Hmm u mě je to vždycky spíš jako kdyby to do mě napálil polštář.' řekl a překmytl očima z mého obličeje na dekolt.
'Ale no taaaak, to není v tom případě fér. To vždycky odnesu víc.' protestovala jsem a cítila, jak se mi do obličeje nahrnula krev.
'Co to je vlastně za sekci?' zeptala jsem se, otočila se a začala procházet knížky.
' Fantasy a romance.' odpověděl a taky se otočil, takže jsme teď byli k sobě zády a procházeli každý police před sebou.
'Hmm zajímavý..' vytáhla jsem jednu z knížek a nalistovala někam doprostřed.
'Ach Jamesi.. nedokážu bez tebe žít. Slib mi, že se v pořádku vrátíš a věnuj mi jeden ze svých vášnivých polibků!' četla jsem a přidala k tomu svůj herecký um.
'Wow, to je tak sladký až se mi z toho chce zvracet cukrová vata a lentilky. Tohle vážně někdo čte?' řekla jsem, zaklapla knížku a vrátila jí zpět do police. Otočila jsem se na Jimina, abych zjistila jestli vůbec vnímal můj herecký výkon. Vnímal. Stál hned za mnou, takže jak jsem se otočila jeho obličej se nacházel hned naproti tomu mému.
'Někomu to přijde třeba hezký' pokrčil rameny a začal se přibližovat. Pak zvedl jednu ruku a opřel si jí o polici pár centimetrů od mé hlavy.
'Ehmm co to děláš? ' zeptala jsem se nervózně a byla si na sto procent jistá, že jsem rudá až na zadku.
'Nic. Jen se dívám na knížky za tebou.' pousmál se a jeho oči přecházely prostor za mnou. Pak se sklonil a podíval se mi zpříma do očí.
'A nedělej, že jsi úplný neviňátko Mio. Přesně teď vím na co myslíš.' řekl a já na tváři ucítila jeho dech.
'To rozhodně nevíš.' odpověděla jsem a podlezla jeho ruku.
'Kam jdeš?' zeptal se nechápavě.
'Uvolňuju ti prostor. Řekl si, že se díváš na knížky za mnou, tak se dívej.' usmála jsem se a chtěla v klidu odejít.
'Ty jedna !' zavolal a chtěl jít za mnou. Rozběhla jsem se a tak se z návštěvy knihovny stala hra na honěnou.
Když jsem se nějak dostala do centra, kde seděl Namjoon, plně potopený v textu ohromné knížky, sedla jsem si vedle něj.
'Čau, kde jsou tvoji hlídači?' zeptala jsem se, když jsem konečně popadla dech. Namjoon mi odpověděl kývnutím hlavy. Když jsem se tím směrem podívala, spatřila jsem Hobiho a Jina, jak sedí navzájem o sebe opření na židlích v rohu místnosti a spí.
'Koukám že jsou do toho čtení ale nějak zapálení.' podotkla jsem ironicky.
Najednou přiběhl Jimin a netrvalo dlouho a dorazili i ostatní.
'No kdes byl? Všude jsem tě tady hledala?' zeptala jsem se Sugy, když se konečně taky objevil.
'Promiň, zabloudil jsem.' odpověděl a podrbal se na zátylku.
Když konečně Namjoon odtrhl svůj pohled od knížky, vzbudili jsme ty dvě princezny a vyrazili na oběd.
'Nečekala bych že to řeknu, ale v týhle knihovně mě to baví.' podotkla jsem po cestě a ostatní se mnou souhlasili.
Další kapitolka jéj 😂😇💜
Nezapomeňte napsat nějaký komentář 💬 a hlasujte ⭐❣️
I purple you all 💜💜💜💜💜💜💜
ČTEŠ
Bratrův kamarád
FanfictionPříběh sedmnáctileté Mii, která má slavného bratra, co je už rok v Koreji. Přivede s sebou bratr při letní návštěvě, jejího úhlavního nepřítele nebo jejího vysněného prince? A jak se Mia zachová v situacích, do kterých se dostane díky sedmi chlapcům...
