31.kapitola

673 61 5
                                    

Vrátila jsem se zpět do své komnaty a padla jsem únavou. Zavrtala jsem se do peřin a doufala jsem, že usnu. Nebylo to, ale tak jednoduché. Jen co jsem zavřela oči vybavil se mi můj loňský narozeninový ples to jak jsme s Chrisem tančili a pak i to jak jsem ho viděla ležet na chladné lavičce s krvavými šrámy na zádech. Viděla jsem i to jak jsem u něj byla celou noc a jak překonával bolest a vrátil se do práce. A pak to jak mě poprvé políbil u mě v komnatě.

Když jsem konečně usnula zdálo se mi o něm.

,,To je v pohodě nikdo nás neviděl." Uklidnila jsem ho. ,,Hmm nikdo nás nevidí říkáš? Tohle jsem chtěl udělat už dlouho." nechápavě jsem naklonila hlavu na stranu a pozorovala ho jak se ke mě znovu přibližuje. Jeho silné ruce mě chytli kolem pasu a přitáhl si mě k sobě a zase mě políbil. Mezi polibkem se usmál a řekl.,,Princezno právě porušujete nejméně dvě pravidla, jeden zákon a minimálně sto pravidel etikety." zasmál se.,,Jestli se vám to nelíbí můj milý podkoní můžu s tím okamžitě přestat." řekla jsem se smíchem v hlase. ,,Jen to ne prosím, chci tu s tebou být ještě chvíli."

Bylo to přesně jako tenkrát. Pak se ozvalo zaklepání a já se probudila. Myslela jsem, že někdo klepal doopravdy a to mě vzbudilo, ale ne také se mi to jen zdálo. Stále jsem cítila jako by mě jeho silné paže objímali. Proč zrovna dnes takové sny. Chce mi ho snad mé podvědomí připomenout, abych pak nebyla zklamaná až jistím, že sir Christobald je skutečně jen sir Christobald a ne Christien.

Druhého dne se měla konat druhá část turnaje tentokrát šlo o šermířský souboj. Vzala jsem si na sebe jedny ze svých dražších a zdobenějších šatů. Byli tmavě modré a přes sukni byl zlatou nití vyšitý drak. Lusy mi vyčesala a zapletla vlasy do složitého drdolu a usadila mi na hlavu korunku. Pak si mě prohlédla jak v zrcadle tak ve skutečnosti. ,,Moc ti to sluší." Já se jen lehce usmála. ,,Děkuji." Při snídani jsem s nikým neprohodila ani slůvko a dokonce jsem se snažila nenavazovat oční kontakt. Jen jednou jsem zvedla pohled a střetla jsem se tak s pohledem sira Christobalda. Přistihla jsem ho přitom jak on pozoroval mě. Rychle proto sklopil pohled zpět do talíře a vypadal jako by s jeho jídlo naučilo mluvit jak zaujatě na něj hleděl.

Začíná turnaj. Princové jsou nastoupení na bojišti a každý při zaznění svého jména pokyne davu i nám. Začíná souboj, každý princ má svého soupeře zatím všichni vypadají ve formě. Proti Dominikovi stojí princ Adam. Proti princi Mattovi princ Filip a sir Christobald stojí proti princi Simonovi. Mě celá tahle část turnaje přijde nudná a zdlouhavá proto si z nudy hraji s pramínkem vlasů, který mám podél obličeje a z mého bývalého vzpřímeného sedu jsem se svezla hlouběji a opřela se. Pravidla turnaje jsou jednoduchá v této části vypadnou dva princové. Bojují do první krve. Stačí i malé škrábnutí ze, kterého poteče krev a první dva, kteří prohrají vypadnou z turnaje a poslední části se nezúčastní.

Bylo to zatím stále dost nezajímavé, když najednou Christobald srazil k zemi Simona a držel mu meč u krku. Princ chvilku hodnotil svojí situaci a pak se vzdal. Christobald mu pomohl na nohy. Princ Simon nebyl nijak zklamaný s úsměvem si s Christobaldem potřásl rukou a pak dál pozorovali souboj zbylých soupeřů. O nějakou chvíli později i princátko porazilo svého soupeře a tak souboj skončil. Princové kteří vyhráli se těšili až budou oslavovat, ale ještě před tím si sir Christobald mohl vybrat svého prvního zítřejšího soupeře. Měl na výběr z princátka, Matta a prince Filipa. Všichni napjatě čekali koho si zvolí. ,,Volím si prince Dominika jako svého prvního soupeře." A pak tedy dnešní turnaj skončil.

U branky z bojiště jsem si počkala na Matta, který byl překvapený, že mě zase vidí. ,,Byl jsi skvělý." řekla jsem pro začátek.,,Děkuji, ale nemyslím chybělo málo a mohl jsem prohrát." podal svůj meč svému komorníkovi a vydal se rychlejším krokem do paláce. ,, Počkej na mě. Proč tak pospícháš?" V tom se ke mě otočil a tvářil se zmateně. ,,Myslíš, že jsem si toho nevšiml? Toho jak se kolem tebe motá ten sir od nikud? Už si mě vůbec nevšímáš nemluvíš se mnou a trávíš čas s ním. Chceš si mě vůbec ještě vzít Kiro? Nebo dáš přednost jemu?" Cukl hlavou někam vpravo od nás. ,,Takhle to vůbec není Matte můžu ti to vysvětlit?" Matt se na mě podíval nadechl se k dalším slovům, ale nic neřekl jen se otočil a odešel. Najednou se vedle mě objevil Christobald.

,,Je vše v pořádku?" Zeptal se a já se na něj podívala. Je to skutečně Christien? Nebo ho v něm vidím, protože mi tak moc chybí a Christobald se mu tak podobá? Musím to zjistit, ale ne teď až budeme někde sami.,,Ehmm Princezno?" Vytrhl mě z přemýšlení a upřeného pozorování jeho. ,,Ano jsem v pořádku." Usmála jsem se na něj a on si mě zkoumavě prohlédl. Zítra zjistím kdo doopravdy je. Řekla jsem si pro sebe.

Ještě před večeří jsem se vydala k Mattově komnatě. Dobrých deset minut jsem tam jen stála a zírala na zavřené dveře. Pak jsem se konečně rozhodla zaklepat. Chvíli bylo ticho a pak se ozvalo. ,,Dále." Vešla jsem dovnitř a Matt na mě s nadzvednutým obočím hleděl. ,,Co ty tady děláš? Myslel jsem, že jsi teď někde s Christobaldem a ....." Zastavila jsem ho zvednutím ruky. ,,Matte poslyš musím ti to celé vysvětlit. Už několikátý den za sebou chodím do země víl a čarodějů a jiných nadpřirozených bytostí a zjistila jsem, že tam byl i Christien. Vím, že to může znít bláznivě, ale je to tak. Myslím si, že sir Christobald je ve skutečnosti Christien. Použil na sebe kouzlo, které mu umožnilo vrátit se tak aby jsme ho nepoznali. Plně pochopím pokud se teď budeš smát nebo mi nebudeš věřit, ale je to tak tedy aspoň myslím ještě si to musím ověřit. Proto s ním trávím tolik času je přesně jako Christien."

Pak jsem se zarazila, protože on se jen usmíval. ,,Co je?" nechápavě jsem na něj koukala. ,,Alriku?" Otočila jsem se na jeho věrného společníka a komorníka a nechápala jsem proč na něj volá. O chvilku později mi to došlo. Alrik si odhrnul vlasy z ucha a já nemohla věřit svým očím jeho uši byli špičaté což znamenalo, že je elf. Otočila jsem se překvapeně zpět k Mattovi. ,,Věřím ti Kiro, každé tvé slovo. A to s Chris..tienem ... tobaldem chápu. I já si totiž našel někoho do koho jsem se zamiloval, ale nechtěl jsem porušit svůj slib tobě."

,,Však jsi mi žádný slib nedal byla to jen dohoda. Kdo je ta šťastná?" Usmála jsem se na něj a čekala. On se nejistě podrbal na zátylku. ,,Tvá služebná nebo také dvorní dáma Lusy. Rozumím si s ní a je je velice milá a prostě skvělá." Já jsem ho radostně objala.,, To je skvělé, ale co já budu dělat, když mi odvezeš mojí služebnou a nejlepší přítelkyni?" Zasmála jsem se. ,,Slibuji, že ti najdu jinou, ale nepočítej s tím, že bude lepší, protože lepší už nenajdeš." Jeho úsměv byl zářivý a zasněný. ,,To mi je jasné Lusy je jen jedna." řekla jsem nakonec.

,,Mimochodem ráda poznávám někoho jako jste Vy Alriku a ráda bych si s vámi někdy v budoucnu promluvila." Otočila jsem se k elfovi za mnou. ,,I já vás rád poznávám Výsosti." Uklonil se mi. ,,Stačí Kiro chci aby jsi se cítil rovný nám všem." On jen pokynutím poděkoval. ,,Kiro?" Zavolal na mě Matt. Já se k němu s tázavým pohledem otočila. ,,Co když Christobald bude jen Christobaldem? Koho si tedy pak vezmeš?" Já se nad tím uchechtla nad tím jsem doposud nepřemýšlela. ,,Nevím ještě tu přeci je princ Dominik a možná princ Filip co ty víš a princátko o mě stále usiluje." Pak jsem se vydala na odchod. ,,Ale to pak nebudeš šťastná." Znělo to smutně. ,,Pro svou zemi klidně obětuji své štěstí ty by jsi to neudělal? Kdyby sis vzal mě nebyl by jsi úplně šťastný. Je to tak?" On se zamyslel. ,,Ne to bych asi nebyl tak úplně, ale nedělal bych to pro své království, ale pro tebe a s tebou bych šťastný být dokázal." Znělo to hezky, ale nebyl by skutečně šťastný na to ho znám až příliš dlouho. A já opravdu moc chci aby byl šťastný aspoň jeden z nás. Jen jsem se usmála.

Tak jo Matt má románek s Lusy a Kira nemá žádný záložní plán Christobald bude třeba jen Christobaldem a ona si budem muset vzít princátko nebo prince Filipa, který s ní zatím prohodil jen pár slov. A i kdyby byl Christobald Christienem nebude si ho moc vzít není přece princ ani rytíř nebo šlechtic.

 Jak to všechno dopadne? To je jistě otázka, která vás trápí, ale nebojte tohle ještě není konec ještě nás čeká minimálně 15 kapitol. ,, Přeji hezký den všem.":D

Zničená drakem (Dokončeno)Kde žijí příběhy. Začni objevovat