43

1.8K 61 4
                                    

Z hluboka jsem se nadechla. Měla jsem jistotu, že to budou kluci. Už pár hodin jsem se jim neozvala. Můžou ale počítat s tím, že to nebude jen pár hodin. ,,Viktore pusť nás, víme že tu je." ozval se Jakub bez dovolení vešel dovnitř. Seděli jsme s Andy na posteli.

Do pokoje přišel nejdřív Jakub a pak ostatní, asi jsem vypadala strašně, ale nikdo se nemůže divit. ,,Tino, bože co je s tebou?" kouknul na mě Jakub. V pozadí stál i Dominik, který zůstal bez jediného slova. ,,Co je se mnou?! Co je kurva se mnou!! Děláte si ze mě prdel. To co si se štětkama děláte vy, je mi ukradený. Ale to co udělal on!" ukázala jsem na Nika.

Ten na mě ihned kouknul. ,,On ne! Je táta mojí holčičky! A chová se jako zmrd! Kolikrát to tu už bylo!! Kolikrát už mi tu bolest způsobil! Teď je to jiný! Čekám naše dítě, ale je mu t ukradený! Nikdo z vás, neměl soucit za mnou jít, aby za mnou přišel a řekl, co právě dělá! Nikdo z vás neměl tu lítost" zase mi tekly slzy.

Vzchopila jsem se a zatáhla je. ,,Takže tímhle chci říct... Sbohem bráško. Sbohem přátelé, sbohem Dominiku. Nesnažte se mě vyhledávat. Nechci s vámi mít nic společného. Zapoměňte, že jsem kdy existovala." mluvilo se mi těžce, ale jiný zbůsob nebyl.

Dominik přišel ze zadu. ,,To nemůžeš! Čekáš naše dítě! Já tě miluju, tebe i to malé a nechci o vás přijít" klekl si přede mě. ,,Ty tomu pořád nerozumíš Dominiku. Tohle ti nikdy neodpustím, a věř mi, že kdybych někdy měla nutkání to udělat, radši skočím pod koleje to ti slibuju" prskla jsem po něm a otočila se.

Potom jsem se znovu otočila na Nika. ,,A co se týče dítěte, je moje! Nemáš na něj žádné právo! Nikdy se nedozví kdo je jeho otec. To mu radši řeknu, že jsem byla taková kurva, a nevím s kým ho mám, ale o tobě se nedozví. A ted bych byla vděčná, kdyby jste mi VŠICHNI!" zdůraznila jsem slovo všichni. ,,Vypadli ze života" dokončila jsem.

Viděla jsem Jakuba, to co jsem řekla ho asi hodně bolelo jako ostatní. V Andreasových očích byli slzy, jako v Dominikových a Jakubových. K těm třem mám moc blízko. Všichni byli ale smutní, ale mě taky bolelo, že mi nikdo nic neřekl. Chci zapomenout, ikdyž... Na svého brášku, bože.. Nezvládnu to.

Jsem moc slabá. ,,Pojď sem" ukázala jsem na Kubu, který ihned přišel. Obejmula jsem ho a slzy se mi spustili na novo. ,,Ozvu se ti, a teď už jděte" pošeptala jsem. Kývl a všichni odešli. Sedla jsem si do rohu místnosti a zase se rozplakala. Bolelo to, ale nevím co s tím. Přes noc jsem nespala.

Dostala jsem nabídku, že za auto mi dají 300 000, což se mi hodilo. Odpoledne, šlo moje auto k jinému majiteli. Šla jsem se kouknout na účet, ale ta suma co tam byla, mě udivila. Místo 300 000 tam bylo 600 000. Okamžitě jsem volala Viktorovi, ten ale o tom nic nevěděl.

Napadl mě jěště Jakub. Když jsem mu zavolala potvrdil to. Po extrémně dlouhém přemlouvání, mi hovor položil s tím, že peníze jsou pro jeho neteř. Usmála jsem se nad tím. Měla jsem na dům a od nikoho s nemusela poučet. A navíc jsem měla 100 000 na výbavu do začatku.

*100 000 tam měla Tina našetřeno*

Vrátila jsem se do bytu. Vše jsem oznámila Viktorovi. S radostí mě oba s Andy poslouchali. Stačilo jen koupit si dům. Na ten jsme se měli odpoledne jet všichni tři podívat. Dali jsme si jídlo. Nastal čas na prohlídku domu. Jeli jsme na místo, nebylo moc daleko od Pardubic.

Dům byl překrásný. Stěny byli krásně nabílené bez jediné díry stačila barva. S radostí jsem podepsala kupní smlouvu. Peníze se převedli na účet a dům byl můj. Všechno šlo tak strašně rychle. Domluvili jsem se s Andy a Viktorem, že to u nich zapijeme. Ale ztráta Dominika, mě stále bolí.

Ejooou další díl. Možná se vám to zdá uspěchané, což i je. Za to se moc omlouvám. 💙

~Vaše Jenny❤

Ani na ní nekoukej!  |Nik Tendo&Yzomandias| //DOKONČENO//Kde žijí příběhy. Začni objevovat