Ani na ní nekoukej! |Nik Tendo&Yzomandias| //DOKONČENO//

7

Vybrala jsem si srdce. Hodila jsem na sebe jenom přehoz a vyběhla z domu. Ani jsem si nevzala auto, jen se v takovém poloběhu běžela. Nebylo to moc daleko. Utíkala jsem a taky vydýchávala. Konečně jsem se po chvilce dostala k Dominikovu bytu.

Přešla jsem před jeho dveře, kde bylo napsané "Citta" zabušila jsem na dveře. Po chvilce už přede mnou stál překvapený Nik, než stačil cokoliv říct, začala jsem ho líbat. Chvilku mi to oplácel, ale pak mě odstrčil. ,,Děje se něco?" koukla jsem se na něj, asi jsem to měla čekat.

,,Ehm ehm." slyšela jsem za sebou zakašlání. Ostře jsem se otočila a koukla se na člověka. Byl to Kuba. ,,Oh kurva" vykulila jsem oči. Tohle jsem vážně posrala. ,,Tino? Vysvětli mi proč jsi právě udělala, to co jsi udělala" díval se na mě naštvaně Jakub.
,,Jakube. Prostě.. Mi to nějak nedalo, já nevím.. Takh.." nenechal mě to doříct. ,,Tino už radši jdi. Zklamala jsi mě.. " koukl na mě Jakub.

Smutně jsem se zahleděla. Tohle jsem nechtěla, bylo mi to líto. Jen jsem se koukla na Dominika, který měl taky trochu skleslý pohled. Vypadla jsem odtamtud. Neměla jsem v plánu se dneska vracet k Jakubovi, nechtěla jsem se hádat.

Došla jsem na stadion. Sedla si do trávy, všechno mi bylo tak líto. K Nikovi něco cítím, ale Jakuba tím štvu a Jakuba mám strašně ráda. Nevěděla jsem co dělat. Seděla jsem takhle do večera asi do 4:00 potom jsem jen vstala se slzami v očích a šla se projít.

Za mnou se ocitla osoba, znala jsem toho kluka, kamarádil se z partou, ale na jméno jsem si vůvec nemohla vzpomenout. ,,Tina, že?" koukl se na mě chlapec. Jen jsem přikývla ,,Promiň.. Vím, že jsi od kluků, ale nemůžu si vzpomenout na tvoje jméno" uchechtla jsem se a popotáhla slzy. ,,Já jsem Viktor.. Viktor Sheen." dokončil s úsměvem.

,,A co tu děláš Viktore? Jsou 4:00 ráno.. " koukla jsem se na něj a pokusila se o úsměv, ikdyž řasenku jsem měla snad všude. ,,No ... Nějak jsem se šel projít.. A co ty? Stalo se něco?" koukl se na můj make-up. ,,Vlastně jsem něco strašně pokazila a teď se nechci vracet za Jakubem.. Alespoň né dneska." objasnila jsem a trochu jsem se zatřásla zimou.

,,Je ti zima co?" koukl na mě. Jen jsem kývla. ,,Nechceš jít ke mně? Můžeš si dát kafe a poupravit ten make-up a ohřát se" zasmál se. ,,To je od tebe strašně milý.. Tak ... Tak fajn" kývla jsem nakonec a vydali se k němu.

Došli jsme k bytu. ,,Tak pojď dál " odemkl a vešli jsme. ,,Fajn.. Prosímtě, kde si můžu upravit ten make-up?" koukla jsem na něj. ,,Koupelna je támhle, já zatim uvařim to kafe." usmál se a já se taky usmála a došla do koupelny. Byl to celkem milej kluk. Upravila jsem si rozmazanou řasenku a vydala se za Viktorem.

V tom jsem uviděla postýlku s dítětem. ,,To je tvoje?" koukla jsem se na Viktora, který se otočil a usmál se. ,,Jojo. Ten je můj" kývl. ,,A kde je jeho matka?" zeptala jsem se s pohledem na chlapečka, který byl krásný. ,,No to je trochu komplikovaný." povzdychl si. Jěště jsem ho požádala o nabíječku na mobil, dali jsme si kafe a kecali o tom co se stalo.

,,No.. Jakub tě chtěl chránit, však víš... Dominik a Jakub jsou prostě děvkaři.." řekl Viktor. V tom se ozval zvonek, který probudil i malé dítě. ,,Půjdu tam" koukl se starostlivě Viktor a odešel ke dveřím, já se vydala k postýlce a vzala si miminko do náručí, chvilku jsem to kolíbala, dokud nepřestalo brečet, v tom se vrátil i Viktor..... S Jakubem a Dominikem.

Povzdychla jsem si a jen jsem dítě pohladila a vrátila do postýlky. ,,Co tu chcete?" koukla jse se naštvaně na ty dva. ,,Tino proč si nepřišla domů!" zavrčel Jakub.
,,Možná proto, protože mě nebaví se s tebou hádat. Je mi líto, když se s někým musíš hádat a pak to zbytečně bolí. Ale city neovlivníš Jakube." mluvila jsem klidně.

,,Viktore děkuju, už půjdu" obejmula jsem ho vzala si mobil a vyšla z bytu. ,,Tino stůj!" slyšela jsem za sebou hlasy Jakuba a Dominika. Zastavila jsem a otočila se.
,,Co chcete? Nestačilo vám to vysvětlení?" řekla jsem celkem smutně.
,,Tinooo" obejmul mě Jakub. ,,Nechci se hádat, asi máš pravdu" pousmál se a já s ním.

,,Půjdeme domů?"koukl se Jakub. ,,Jo.. Jo půjdeme." kývla jsem. Nastoupili jsme do Kubova auta a jeli i s Dominikem na byt. S Nikem jsme neprohodili ani slovo za celou cestu.

Ejooou, dneska více fantasy😂 no snad nevadí💛

~Jenny❤