Ani na ní nekoukej! |Nik Tendo&Yzomandias| //DOKONČENO//

13

Z Tinina pohledu

Ráno mi nic nebylo. Normálně mě propustili. Zablila jsem si věci do malého zlatého batohu, s vykamínkovaným m+, co mi včer přinesl Kuba. Klukům jsem nevolala, potřebovla jsem být sama. Vyšl jsem z nemocnice, dost mě bolelo břicho, ale říkali, že pár dní to to bude.

Procházela jsem se, až jsem došla k našemu bytu. Navíc mě rozhodila ta pusa, jak si to mám vykládat? Asi jen na rozloučení? Vzdychla jsem a vyšla do bytu, odemkla jsem si a otevřela. Uviděla jsem několik tváří, které jsem vidět chtěla. Byli to Viktor, Kuba, Radek, Pepa, ale i Nik.

Všichni se ke mně rozeběhli. Obejmula jsem je a pak se zase odtáhla. ,,Princezna se vrátila" řekl s úsměvem Dominik. ,,Proč si nezavolala? Mohl jsem tě vyzvednout" řekl ihned Kuba. ,,Nebylo to nutné. Jen se potřebuju posadit, trochu mě bolí břicho a ruka" dodala jsem. V tom už jsem byla ve Viktorově náruči, nesl mě na gauč. Jen jsem se zasmála.

Položil mě na gauč. Usmála jsrm se na všechny. ,,Podá mi někdo támhle to zrcádko?" ukázala jsem. ,,Jasně" řekl Radek a donesl mi ho. ,,Děkuju." poděkovala jsem a vzala jsem si ho. Koukla jsem se na sebe, po obličeji jsem měla modřiny, rozseklé obočí a ret. Povzdychla jsem si a koukla se na to horší. Což bylo břicho.

To bylo od modřin snad celé modré a místami červené. Povzdychla jsem se a zaleskli se mi oči. ,,Pořád jsi nádherná Tino " podpořil mě Pepa. ,,No jistě, jsi naše princezna." řekl Nik. ,,Navždy zůstaneš krásná" říkal Viktor. ,,Všichni mají pravdu" dodal Jakub.

,,Ani nevíte jak hezky se to poslouchá, ale vždyť vypadám jako mrtvola." řekla jsem, ale celkem klidně. ,,Nemel, když to není pravda" řekl Jakub, všichni se usmívali. Pohled mi sjel na Nika. Zůstala jsem zaseklá. Ikdyž mi udělal tak hnusnou věc, milovala jsem ho, ale on to určitě necítí stejně.

,,Dneska se půjde na nákupy." řekl Kuba a tím mě vyrušil z pohledu na Nika. ,,A ty taky" ukázal na mě Nik. ,,No tak to asi nepůjde odmítnout" zasmála jsem se a ostatní se mnou. Všichni jsme vstali. Vzala jsem si na sebe riflové kraťasi s kšandami a pod to svítivě růžové tílko s nápisem levis. Zapla jdem si kšandy a vydala se dolů.

Kluci na mě čekali, na zádech jsem měla ten stejný batoh, obula jsem si vansky.
,,Moc ti to sluší" řekli skoro sborově. ,,To jste se domluvili?" uchechtne jsem se. ,,Ne je to prostě jen pravda" řekl Viktor. ,,Tak jdem" řekla jsem a jako první vyšla z bytu.

Došli jsme do Jakubova auta a posedali si, vedle mě byl Nik a Viktor. *seděla jsem uprostřed* vepředu seděl jen Jakub, jelikož Pepa a Radek, jeli vlastním autem.
Nechápala jsem proč se Domenik neposadil dopředu. Viktora mám ráda, je to můj nejlepší kamarád, který mi pomahá.

Jakubko zaparkoval a mi se vydali do obchodů. Vydala jsem se do Guess obchodu, tu značku mám ráda, vybrala jsem si pár triček, vytáhla jsem si kartu, s tím, že to zaplatím. Ostatní si vybírali, v tom přišel Kuba a zaplatil to. ,,Tak ale, Kubo. Zaplatila bych si to sama.." koukl jsem na něj.

,,V žádným případě, peněz mám dost." odsekl mě Jakub. Jen jsem mu poděkovala a vzala si tašku. Oběhali jsme jěště dost obchodů, potom jsme si šli nakoupit nějaké boty. Každý si vybral. Po nákupech jsme se vydali koupit si starbucks, posedali jsme si ke stolu.

,,Dneska přijede matka." řekl Jakub, úplně jsem se zasekla. ,,Co prosím? V tom případě nejsem doma" zakroutila jsem hlavou. ,,Ale, to přetrpíš" řekl Jakub a pousmál se. ,,Vždyť víš, jak to vždycky dopadlo." povzdychla jsem si. ,,Asi s matkou nemáš dobrý vztah, že? " koukl se na mě Radek.

,,Vůbec, vždycky když mě vidí, dostanu facky s tím, že jsem jen laciná kurva co se neumí chovat a jsem drzá. No holt nechtěné dítě" pokrčila jsem rameny. ,,Ou no to je mi líto" řekl Pepa. ,,Nemusí, už jsem si na to zvykla." promluvila jsem. ,,Jako kurva mi nepřipadáš, to urcitě ne" řekl mi Nik. ,,Však než tě poznala, byla panna, nediv se." zasmál se Kuba.

Okamžitě jsem vyvalila oči. Co mi to udělal? Vážně tohke řekl před mými přáteli.
,,Jakube, ty seš takovej čurák" křikla jsem po něm. ,,Notak se na něj nezlob, vždyž to není nic strašnýho" uklidňoval to Viktor. Já byla jako rajče, všichni na mě zírali. Jen jsem si povzdychla a napila se.

Klepala jsem nervózně nohou. ,,Ten starbucks je skvělej, že jo?" řekl Pepa, aby nějak zachránil situaci. ,,Jojo" všichni mu přitakali, až na Nika, který asi dostal zásek. ,,Tak jedem ke mně na byt? " koukl se Kuba. ,,Jo asi jo" kývla jsem avšichni ostatní se mnou.

Vylezli jsme z nákupního centra. ,,Můžu jet s vámi?'' otočila jsem se na Radka s Pepou. ,,No jasně " řekli oba s úsměvem. ,,Tak na bytě" mávla jsem na Viktora s Jakubem a Dominikem. Nasedla jsem do auta. Byla jsem úplně rudá. Lehla jsem si přes tři zadní sedačky, kluci jeli ve předu.

,,Prosímtě, však se jic nestalo" otočil se na mě rychle Pepa.  ,,Vám by snad nebylo trapně? Říct tohle před vašemi přáteli?" oba vyprskli smíchy a já s nima. ,,Prosimtě, nemysli na to a my budem dělat,  že o tom nic nevíme jo?" navrhnul Radek a já s úsměvem přikývla.

Ejooou, dalsí díl na světě. Snad se líbí😇

~Jenny❤