Ani na ní nekoukej! |Nik Tendo&Yzomandias| //DOKONČENO//

42

Sedli jsme a jeli. ,,Co když mu něco je? Co když se mému miminku něco stalo?" koukala jsem na Viktora se slzami v očích. ,,Uklidni se, vude to jenom moc nervů. Vše bude v pohodě" věnoval se cestě. Kývla jsem a dojeli jsme do nemocnice.
Došla jsem do nemocnice a šla k doktorovi.

V nemocnici mi potvrdili přesně to, co mi říkal Viky. Byli to nervy a já se moc rozčílila, prý mám být v klidu. Kývla jsem a rozloučila se. Peněz jsem měla dost, musim vypadnout. Dojela jsem i s Viktorem domů. Začala jsem balit všechny svoje věci.

Viktor na mě nechápavě koukal. ,,Co děláš?" zeptal se. ,,Vypadnu, někde si zaplatim byt a půjdu do práce, musim vypadnout. Ty podrazáky už v životě nechci vidět! Sladký řeči o tom, že mě miluje! Hovno!" rozbila jsem sklenku o zeď. ,,Pojď ke mně" přitahl si mě Viky do objetí.

Plakala jsem, moc to bolelo, bolelo to mě i moje miminko. ,,Tak poslouchej, půjdeš ke mně, v žádný případě do práce. Pokoj pro hosty máme" usmál se Viktor. ,,Jsi koc hodnej, ale to nejde. Máš přítelkyni, dítě a chcete mít soukromí. Vážím si toho, ale nejde to" řekla jsem mezi vzlyky. ,,Tak jen do chvíle, než se postavíš na vlastní nohy. Malej tě má rád, Andrea (Jeho holka) taky." mluvil klidně.

Kývla jsem. ,,Vezmu si půjčku, koupím si dům a nějak to budu splácet. " pousmála jsem se. ,,Ach ty moje trdlo" usmál se Viktor. Ta bolest v srdci. Nenávidím Cittu, Vlčka a všechny ostatní. Věci jsem si naházela do auta. Odjeli jsme k němu. Vešla jsem do bytu.

Asi jsem zapoměla říct, že s Andreou, jsme velké kamarádky. Celá uplakaná jsem si zula boty. Andrea přišla k mně a objala mě. ,,Achjo, zlatíčko. Všechno vím, budeš tu jak dlouho jen budeš chtít ano? Pomůžeme ti" usmívala se. Mám jí ráda, stejně jako Viktora.

,,Děkuju vám za všechno, jen vás chci o ně poprosit. Nechci aby se ostatní dozvěděli, že tu dočasně budu. Nechci je vidět, prosím" koukla jsem na ně. Chápavě kývli. Vybalila jsem si věci a sedla si k notebooku.  Hledala jsem domy. Po asi hodině hledání, jsem jeden našla. Stál 500 000. Což nebylo tolik, moje auto má hodnotu 300 000. Kolem 100 000 mám našetřené. Takže bych si půjčila jen 100 000 a něco na výbavu.

Svoje plány jsem řekla Andree a Viktorovi. Ty se na mě jen usmáli. ,,Víš ty co? Peněz mám dost, 100 000 ti půjčím, alespoň nebudeš mít úroky." usmál se Viktor a Andy s úsměvem kývala. Rozbrečela jsem se jěště víc. ,,To nejde. Nemůžu to po vás chtít." zakroutila jsem hlavou.

Oba na mě koukli. ,,Ale já bych to tak chtěla.. Prosím Tino" usmála se Andrea. ,,Zaplatím vám to co nejdříve" malinko jsem se mezi slzy pousmála. Oba kývli. Svoje auto jsem dala na net na prodej. Seděla jsem u sebe v pokoji, slzy stékali po mé tváři.

Koukla jsem se na telefon. Psali kluci z labelu, Jakub i Dominik. Nezajímali mě jejich zprávy. Do pokoje přišla Andrea. ,,Bolí to viď?" koukla na mě. ,,Bolí to moc Andy. Bojím se, že teď budu na všechno sama. Na moje miminko. Nechci, aby se mu žilo špatně" ruku jsem měla na svém břiše.

Andy se na mě smutně koukla. ,,Tinoo nikdy nebudeš sama, máš mě a Viktora." usmála se Andy. Obejmula jsem jí. ,,Děkuju za všechno An" pohladila jsem jí po zádech. ,,To nestojí za řeč." odtáhla se a pohladila mě pi ruce. Do pokoje přišel maličký.

Usmála jsem se na něj a setřela si slzy. ,,Půjdeš k tetě?" natáhla jsem na něj ruce. Maličký šel. ,,Ty jsi sluníčko. Málem bych zapoměla." otočila jsem se na Andy, do pokoje vešel i Viktor. ,,Povídej" usmála se Andy. ,,Budu to Viktorka. Moje malinká princezna" pousmála jsem se hladila malého.

Viktor si sedl k nám třem a obejmul mě. ,,Gratuluju" pohladil mě po zádech. ,,Takže Viktor a Viktorka? To je hezké" usmála se An. ,,Alespoň bude mít Viky kamarádku" dodal Viktor. V tom někdo začal zvonit na zvonek jako zběsilí. Vstala jsem a Viktora dala Andree.

Ejooou, tak co? Kdo asi bude za dveřmi? Nom nechte se překvapit💋💋

~Vaše Jenny❤