Mezi řádky ✔️

×18×

S Peyton jsme přiběhly jako poslední. Chvíli jsme všechny hledali v domě, než nám došlo, že budou asi venku u ohniště. Kluci už dávno nosili dřevo na oheň a holky připravovali jídlo.

„Doufám, že vám dvěma opečené klobásy nevadí!" zavolala na nás Lindsey.

„Mě určitě ne." Usmála jsem se.

„Mě taky ne." Mávla na ní Peyton a šla pomoct klukům lámat větvičky.

„Sky, pomůžeš mi přinést zbytek věcí z kuchyně?" zeptala se Lindsey.

Kývla jsme hlavou a vyrazila za ní do kuchyně. Celou dobu si stěžovala na Kevina, který jí pozapomněl připomenout, že je vegetarián a klobásy jíst nebude. V kuchyni mi vrazila do rukou papírové tácky, chleba, kečup, hořčici a tatarku. Přitom tiše nadávala na Luka, který jí řekl, že klobásy bude jíst jen s tatarkou.

Vrátili jsme se zpátky a Luke s Natem spolu zrovna šermovali větvemi a Mason se snažil zapálit oheň.

„Běžte někdo ještě pro židle do garáže." Rozkázala Lindsey a vrhla varovný pohled na šermujícího Luka a Nata. Ti dva okamžitě větve upustili a šli se sklopenými hlavami směrem ke garáži.

„Jako malé děti." Zavrčela Lindsey.

***

Opekli jsme si klobásky, chleba, jablka a marschmellowny. Vše už bylo snědeno a jediné co zbylo, byly kelímky plné piva, které si ostatní pravidelně dolívali. Já měla pořád ten samý. Vzala jsem si jen ze slušnosti, protože alkoholu jsem zrovna moc neholdovala.

Stmívalo se a jediným zdrojem světla pro nás byl oheň. Na to, že byl květen bylo opravdu teplo, takže jsem seděli venku jen v tričku a kraťasech.

Když byla většina už trochu v podnapilém stavu, začali na sebe práskat tajemství, která se pravděpodobně neměla dostat na povrch.

Na druhou stranu jsem se toho dozvěděla spoustu nového. Například Luke už několikrát něco měl s Avou, ale vztahem to nenazývali. Kevin a Peyton spolu tři měsíce chodili tajně, dokud je Mason nenačapal, jak se líbají v kabinetu fyziky. Peyton při té vzpomínce úplně zrudla. Lindsey prý byla půl roku zakoukaná do učitele matematiky. Když to Luke se smíchem oznámil, Lindsey s Peyton se na něj nakvašeně podívali a se slovy „A kdo nebyl?" ho okamžitě umlčely. Nate se zase před rokem na silvestrovském večírku tak opil, že se probudil v obýváku své sestřenice ve druhém městě, která na tom večírku ani nebyla. Záhada, jak se tam dostal, byla stále nevyřešená.

Potom se všichni obrátili na mě a čekali na nějakou historku. Já ale žádné neměla. Byla jsem nudná. Na nějaké večírky a oslavy jsem čas neměla kvůli sourozencům a můj milostný život prakticky neexistoval. Většinu svého krátkého života jsem strávila na statku prací. Jen jsem se usmála a pokrčila rameny.

„Ale no tak!" vykřikla Peyton. „Špatný vztah, špatná zkušenost, trapná historka? Přece něco musí být." Naléhala na mě.

Zamyslela jsem se. Špatných zkušeností s trapných historek bylo dost, v mé hlavě ale převládala ta jedna špatná zkušenost, kterou jsem ale zmiňovat nechtěla. Nevěděl o tom vůbec nikdo jen já a ten druhý člověk a tak to mělo zůstat.

„Řekla bych, že nic." Znovu jsem pokrčila rameny.

„Víte co?" promluvila Lindsey zamyšleně. „Se Sky se skoro neznáme, takže si budeme zároveň dávat otázky, na které musíte odpovídat pravdivě." Navrhla.

Ihned jsem se otočila na Nata, který přesně tohle hrál se mnou pár týdnů zpátky. Tak od nich tu hru měl. Nate se na mě lehce pousmál a já úsměv opětovala.

„Takže začnu." Otočila se na mě Lindsey. „Sourozenci?" zeptala se.

„Tři. Mladší bratr a dvě mladší sestry." Odpověděla jsem.

Další na řadě byl Luke, který se zeptal Avy na nejtrapnější historku. Potom Mason, kterého zajímala Lindseyna velikost podprsenky. Potom Nate, já, Peyton a Kevin se mě zeptal na můj největší strach. V té chvíli se vedle mě Nate rozesmál, protože si moc dobře pamatoval, co jsem mu na tuhle otázku odpověděla minule a já zkrabatila čelo.

„To ti neřekne. Nikomu to neříká." Smál se Nate.

„Fajn, opila ses někdy?" zeptal se místo toho Kevin.

„Ne ani jednou." Odpověděla jsem bez mrknutí.

„Nikdy?" zeptal se překvapeně Mason a málem se poprskal.

„Ne, neměla jsem důvod." Pokrčila jsem rameny a napila se ze svého kelímku. Mason něco neslyšně zamumlal a už byla na řadě s otázkou Lindsey.

Takhle to pokračovalo až do pozdních hodin, kdy se mi podařilo odpovědět na zdárně na všechny otázky, i když některé odpovědi bych si raději nechala pro sebe.

Chvíli před půlnocí už se nám všem začínaly zavírat oči a začala být větší zima, takže jsem se to rozhodli rozpustit. Nate a Luke ještě něco uklízeli a já se k nim přidala, protože jsem vůbec nebyla unavená.

„Od příjezdu jsem ještě neměl šanci si s tebou promluvit. Líbí se ti tady zatím?" zeptal se mě Nate, když všichni zmizeli.

„Jasně že se tady Ariel líbí!" Zavolal Luke, který odnášel židle do garáže a slyšel nás.

Nate se na mě skepticky podíval. Chtěl odpověď slyšet ode mě. „Vážně se mi tady líbí." Ubezpečila jsem ho rychle.

„Bál jsem se, aby ti nevadilo tolik lidí. Masona, Peyton a Kevina moc neznáš." Podrbal se na hlavě.

„Jsem v pohodě." Usmála jsem se. „Jsem ráda, že jsi mě sem vzal." Přiznala jsem. Byla jsem tu teprve jeden den a už jsem si to tu neskutečně užívala.

„To bys měla říct spíš Lindsey, to ona to vymyslela." Zasmál se. „Mě by vůbec nenapadlo se tě zeptat. Nemyslel jsem si, že by si sem chtěla jet." Řekl omluvně.

„Vlastně jsem tak nějak neměla na výběr. Lindsey mě přinutila." Zasmála jsem se.

Přišel k nám Luke s úsměvem na rtech. „Tak hotovo, já jdu spát a vy dvě hrdličky nespěchejte." Mrkl na nás a odešel.

Nate nad tím mávl rukou a znovu se na mě podíval. „Není ti zima? Klepeš se."

Teprve teď jsem si uvědomila, že mi vlastně zima je a pořádná. Nate si sundal svou šedou mikinu a natáhl mi jí přes hlavu. Voněla stejně jako on.

„Děkuju." Usmála jsem se, ale uvědomila jsme si, že on měl teď jen tričko. „Teď bude zase zima tobě. pojďme radši dovnitř." Pobídla jsem ho a mířila ke dveřím.

V tichosti jsme došli do patra a před dveřmi do našich pokojů jsme se zastavili a nerozhodně se na sebe podívali. Nevěděla jsem, jak se rozloučit a navíc, loučit se mi zatím ještě nechtělo.

„Tak dobrou." Popřála jsem mu.

Nate se na mě usmál tím úsměvem, který jsem si tak oblíbila a přistoupil ke mně. Obmotal kolem mě své ruce a přitáhl si mě do obětí, které jsme mu opětovala. Byl teď najednou úplně všude a já se cítila jako... doma. Usmála jsem se mu do ramene. „Dobrou Sky." Zašeptal mi do vlasů a potom mě pustil, otevřel dveře svého pokoje a zmizel za nimi.