Zakázaná Láska

#část1 - Taxikářka

Nacházíme se v NewYorku, avšak na kraji. Podzemka zde jezdí dvakrát za den a jediný obchod, který zde je, jsou potraviny. Ano, na NewYork trošku podivné, ale na pokrajních částech tohoto města to tak je. Nebydlíme zde proto, že bychom byli chudí. Právě naopak. Máme dům, který v centu NewYorku stát prostě nemůže. Naštěstí je mi osmnáct a mám řidičák s autem. Auto jsem dostala právě k mým osmnáctým narozeninám. Otec mi vysvětlil, že je to důkaz, že jsem již dospělá a tím pádem se o mě přestávají starat v ohledu vození mě nakupovat a ostatních - podle mýho táty - zbytečností.

Teď se však pomalu stává taxikář ze mě. Můj přítel Jay. Nemá auto, ani řidičák. Jo zní to divně, když je mu už dvacet, ale hokejisti prostě často bývají natvrdlí. Teda Jay, jestli vám to můžu říct narovinu, ten je extrémně natvrdlý. Ale abych neodbíhala od toho, co jsem začala. Jezdím pro něho na hokej, do klubů, a vlastně prakticky všude, kam se rozhodne jít. Náš vztah není ani tak dokonalý, jak by se na první pohled zdál. Když jsme spolu začínali chodit, bylo to jako z filmu. A teď? Jsou tu jisté potíže, u kterých se Jay úplně pokaždé vymluví na mě, takže ať je to pokuta, zmlácení nějakým klukem nebo jakékoliv věci tomuto podobné, vždy za to můžu já a vždy si to odskáču. K tomu raději později.

Má nejlepší kamarádka Rosie, je taky už plnoletá. Teda asi dva měsíce. Auto nemá, ale když někam spolu jedeme, může řídit. Mimochodem, já jsem Cher, všichni mi tak i říkají, jenom aby jste věděli, čí příběh zrovna čtete. Příběh blondýny, která má hrozný problémy. Tak by to nazvala právě Rose. Jsem momentálně nějak na pokraji zhroucení. Možná protože mě Jay neustále z něčeho obviňuje, nebo kvůli tomu, že za chvíli maturuju a nic neumím. Nevím, ale myslím si, že dlouho neobstojím. Zvlášť v tuto dobu, když zase začala hokejová sezóna. Nemám ani den klid.

Dnes jsem jela zase pro Jaye na hokej, když nastoupil do auta, opět měl blbou náladu, protože celou dobu zápasu seděl na střídačce. Nevím ani proč jsem s ním začala chodit, byl to takový krok do neznámé krajiny plné květin, která se po nějaké době zvrhla v krajinu plnou bodláků. Ale musím uznat, že ze začátku vztahu to bylo hezký. Byli jsme spolu hrozně často, jezdili jsme na výlety - prostě jako z filmu. Do té doby, dokud se na mě nenaštval kvůli tomu, že jsem se bavila s Robinem. Ale to už je také sama o sobě naprosto jiná kapitola. Rob je kamarád, který se odstěhoval do Detroitu. Jednu dobu, když žil ještě v NewYorku, jsme se potkávali na hokeji a celkem jsme si rozumněli. Doteď si třeba zavoláme, ale není to úplný dokonalý kamarádství. Jayovi to vadilo. Jednou mi dal i facku, od té doby to chci ukončit. Přijdu si v tomto vztahu, jako otrok. Ale s Jayem není tak snadné se rozejít. Pokaždé když se snažím je zlý a vyhrožuje tím, jak se zabije.

"Ahoj." řekla jsem s úsměvem, ale ani nebyl ochotný mi odpovědět. Snažila jsem se ho pozitivně naladit, abychom se alespoň tentokrát vyhnuli křiku a nadávání, nepovedlo se, bohužel. "Dobře, když myslíš, zavezu tě domů, když nálada žádná jak vidím." snažila jsem se vybruslit ze všeho dřív, než to vůbec začalo.

"Zavez mě do klubu, tam jako vždy!" hnusně na mě sykl.

"Přijde ti normální se chovat takhle po tom všem, co pro tebe dělám?" snažila jsem se alespoň bránit se.

"Říkala jsi něco?" podíval se na mě pohledem, který mi připomínal spíše nějakýho chlapa, kterej mě chce zabít, než aby se se mnou pomiloval, nebo si zamilovaně povídal. Typický Jay.

"Kam? Tam jak vždy?" zeptala jsem se teda. Neměla jsem náladu na nějakou hádku.

"Jo, pohni s sebou, nehodlám s tebou tady v tom autě trávit celej večer!" zaječel.

Když jsme dojeli, vystoupil a bouchnul dveřmi. Dneska se beztak zase stříská jako prase. Bojím se, co se stane přístě. Ale v noci pro něho nepřijedu. Ať si trhne nohou. Jestli mě alesoň trošku miluje, dopřeje mi noc spánku.

Moje první povídka, doufám že ji budete číst :) Děkuju za Vote, Komenty a Reads :3. Prosím, neodsuzujte tento příběh hned podle první kapitoly. Vždy jsou ty první dvě takový rozjezd. Byla bych ráda, kdybyste si to aspoň do třetí kapitoly přečetli a pak posoudili, jestli jo, nebo ne. Děkuju ♥

- K