Be Mine [j.jg x k.th]

Kapitola 28.

Znenadání jeho tělo naprosto ztuhne. ,,Tedy... Eh, nemyslel jsem to jako... No, ty chápeš, jak to myslím!" Vyhrkne rozpačitě a odtáhne se ode mě. Neubráním se tichému pobavenému smíchu. ,,Vím," přitakám mu, i když jsem jako první myslel na druhou variantu.

,,Vem si ale třeba nějaké dlouhé kalhoty? Určitě tu nějaké máš, ne?" Podívá se na mě s ruměnci ve tvářích. Najednou se rozjasním a rychle přikývnu. ,,Mám!!!" Zajásám, když vytáhnu kostkované růžové kalhoty. ,,Ty jsou pěkné," usměje se na mě a své kalhoty, které očividně odhodil na postel, si vezme a začne se oblékat. Totéž udělám i já a začnu hledat nějaké tričko.

***

,,Na nic jsi nezapomněl, Ggukie?" Zeptá se mě už asi po páté, když se obouváme. Pokroutím hlavou. ,,Mám všechno, co potřebuju," zazubím se a hned si otevřu dveře. Klíče strčím do zámku z druhé strany a počkám, až vyjde i on. Zamknu za námi a automaticky přivolám výtah. Teď jsem za něj rád, nevím totiž, jestli bych ty schody byl schopný sejít. Je jich opravdu hodně.

Chvilku to vypadá, že beze mě Taehyung půjde po schodech sám, než si všimne, že postávám u dveří výtahu a čekám, až přijede. Vrátí se ke mně a usměje se. Úsměv mu vrátím a hned jak přijede výtah, nastoupím do něj a zmáčknu 0 do přízemí. Společně nás výtah snese dolů a vyjdeme vchodovými dveřmi.

,,Nějaké místo, kam bys chtěl jít?" Chytne mě hned za ruku a zvědavě ke mně skloní zrak. Na chvilku se zamyslím a nakonec přikývnu. ,,Chtěl bych si projít celý park! Zašel bych na zmrzlinu a do kavárny na dort a dobrý bylinkový čaj k tomu!" Rozjasním se a vesele se na něj podívám. Jenže jak mé nadšení rychle přišlo, stejně tak i odešlo...

,,Jenže... Bych to nedokázal sníst," zamračím se sám na sebe. Hrozně rád bych si tu zmrzlinu dal, opravdu vážně moc!

,,Ale no tak, co kdybychom tam prostě zašli, hm? Dali bychom si jednu zmrzlinu, kterou bychom jedli společně. A do kavárny taky zajdeme. Objednáme si ten nejlepší dort, který bys chtěl nejvíce a mohli bychom si ho rozdělit." Usměje se na mě a pocuchá mi vlasy. ,,Jsi až moc hodný..." 

Jeden vedle druhého z chodníku slezeme na jemně písčitou pěšinku, kolem které se vše jen zelená. Dřív jsem sem chodil často, i s Yoongim jsem tu byl. Ale to je už dlouho...

Nepatrně se k němu o kousek přiblížím, až se paží dotýkám té jeho. Stydlivě se pousměju a tajně doufám, že si toho nevšiml. Kéž bych byl věděl, že mě Taehyung sleduje už delší dobu s širokým úsměvem na rtech...

,,Chceš si tu na chvilku sednout?" Zeptá se mě po chvilce chůze, kdy si každý jen užíváme příjemného ticha mezi námi a jeho prostor využíváme k vlastním rozdílným myšlenkám. ,,Docela i jo," pousměju se a sám ho hned zatáhnu k nejbližší lavičce, na kterou se posadím. Jeho teplou dlaň jsem tak v tu chvíli nucen pustit.

S hlubokým výdechem se o lavičku opřu zády a rozhlédnu se kolem. Park je vážně velký a je co obdivovat už jen co sem vkročíte. Byl jsem tu v minulosti tolikrát, ale i přesto mě tu vše pohltilo na velmi dlouhou dobu.

,,Jeongguku?"

____________________________________

Hehe, ahoj?':D

Tak povídejte, jak se máte?