Kapitola 17.

977 88 58
                                        

Polib mě. Polib mě. Polib mě.

Neustále se to v mé hlavě opakovalo a mátlo mě to. Více se k Taehyungovi přitisknu a po chvíli se odvážím zvednout hlavu, střetnout se s ním opět tváří v tvář. Nechci, aby mě v takovém stavu viděl, ale zároveň to potřebuju. Potřebuju to proto, abych si u něj vytvořil podporu v takových situacích.

Uslzenýma očima se střetnu s jeho pohledem a hledám v něm nějaké negativa. Jeho oči ale vyzařují jen čistou útěchu a vhání mi do těla příjemný pocit. Aniž bych si to nějak uvědomil, začnu se k němu pomalu naklánět.

Pohledem sklouznu na jeho plné rty a ty své pootevřu. Jednu ruku položím na jeho tvář a zavřu oči. Spokojeně vydechnu. Taehyungovy ruce ucítím na svých bocích, které jen zlehka sevřou. Jsem to i tak stále já, kdo naše rty spojí v polibek.

Nosem se zlehka otřu o jeho tvář a hluboce vydechnu. Pohnu svými rty proti těm jeho a do bříška se mi rozletí hejno malých motýlků, když mi jemně na polibek odpoví. Více si mě k sobě za boky přitáhne, až mu sedím na klíně. Rukou na jeho tváři ho opatrně pohladím.

Bezmyšlenkovitě polibek ještě více prohloubím a vložím do něj všechny své nynější pocity. Strach, zmatení, potěšení a radost. Všechno to mnou víří a mám potřebu to ze sebe dostat ven.

Jen co se Taehyung začne pokládat na zem a přidržovat si mě u sebe za boky, vše to pomine. Z jeho strany. Pomalinku se ode mě odtáhne a vzájemně si pohlédneme do očí. ,,Jeonggukie," vydechne tiše, ,,máš přeci přítele, tohle bychom neměli..." Pokroutí hlavou a neposedné vlásky mi strčí za ouško.

Píchne mě u srdce. Tohle já nechci... V pokusu něco říci už opět pootevřu ústa, ale jako minule ze mě vyjde jen nesmyslné zachraptění. "Shh... Za chvíli to přejde, jen se teď o nic nepokoušej, ano?" Pousměje se a palcem mě pohladí po tváři.

Tak moc jsem mu v tu chvíli chtěl říct, že jediné, o co se teď chci pokusit, je mu říct, co se děje. Jak se cítím. Říct mu úplně vše...

S bolestným pohledem, který mu věnuji, si hlavu položím na jeho hruď. Ruce omotám kolem jeho pasu a celý si na něj nalehnu. Myslím, že mu to nevadí... Ba naopak, jednou rukou mě začne vískat ve vlasech a tou druhou si mě u sebe přidrží.

,,Něco tě trápí, že? Dostaneš se z toho... Pomůžu ti," usměje se. ,,Půjdeš se teď pořádně prospat, co ty na to?" Zvednu hlavu a tiše přikývnu. Prst zabodnu do jeho hrudi a prosebně se na něj podívám. Taehyung se neubrání pobavenému smíchu.

,,Zůstanu tu s tebou, slibuju," rozcuchá mi vlasy a hned se se mnou posadí. ,,Tak šup, zvedáme se..." Věnuje mi úsměv a čeká, až se postavím, což po chvilce tak či tak udělám. Lehnu si do postele a zachumlám se do peřiny. Pohled z něj však celou dobu nespouštím.

Počkám, až si lehne vedle mě a nabídnu mu kus peřiny. ,,Nene, jen si jí nech, ať je ti teplo... A nemysli na nic jiného, než na spánek..." Pousměje se a políbí mě na čelo. Jeho rty jsou tak měkké a horké, že je na mém čele cítím i několik minut poté, co se odtáhne.

Jednu svou ruku už opět zaboří do mých vlásků, zatímco zavřu oči. Přitulím se k němu a spokojeně vydechnu. ,,Sladké sny," je to poslední, co slyším, než upadnu do dalšího spánku.

____________________________________

Já vím, já vím. Řekla jsem, že se pokusím být aktivnější, heh... Ale zkrátka to nešlo, za což se omlouvám :< Nebudu říkat, že teď by to mohlo jít, ale budu v to doufat><

Jinak vám všem přeju dobré ráno<33

Be Mine [j.jg x k.th]Kde žijí příběhy. Začni objevovat