Kapitola 26.

746 62 66
                                        

Po snídani Taehyung s veselým úsměvem talíře odnese. Nemůžu se udržet pohledu na jeho holá záda, která mi vystaví na výhled, když odchází. Sám se z postele zvednu a raději se na chvíli přidržím zdi.

Otevřu si skříň a chvíli koukám na volné tepláky a tričko tak o velikost větší. Už dávno to nenosím, ale jelikož teď sám nejsem spokojený s tím, jaká kost a kůže se ze mě stala, nemůžu si brát žádné kratší tričko a kraťásky. S čistým spodním prádlem a zmiňovanými tepláky a tričkem se schovám v koupelně s tím, že tam nikdo není. Kéž by...

Jen co za sebou zavřu dveře od koupelny, leknutím nadskočím a zůstanu civět na nahé Taehyungovo tělo. Tváře se mi rozhoří stydlivostí, ale i tak se neodtrhnu do té doby, než si kolem pasu přidrží čistý ručník. Odkašlu si a nervózně začnu koukat všude kolem. ,,Já se... převleču se v ložnici." Ukážu za sebe prstem a aniž bych se na něj podíval, rychle z koupelny vypadnu. Zavřu se v ložnici a pokroutím rychle hlavou. Nemůžu ale popřít, že má dokonalé tělo. Sakra dokonalé.

Zamračím se a sám sebe v duchu okřiknu. Mám přeci Yoongiho, nemůžu koukat po někom jiném. Nebylo by to přeci správné, ne? Převleču se, dokud se ještě Taehyung sprchuje a ustelu alespoň zatím postel. Nevzal si oblečení... Leží hned na židli u stolu. Seberu odvahu a vezmu jeho oblečení do rukou. Zaklepu na dveře od koupelny a počkám, až mě pozve dál. Alespoň se tak vyvaruju dalším nechtěným a nečekaným střetům.

,,Nechal sis v ložnici oblečení, nesu ti ho," oznámím mu, jelikož se schovává za skleněnými dveřmi od sprchy. Položím mu hromádku na pračku a v tichosti se zase vytratím. Nebo to mám alespoň v plánu.

,,Kam jdeš?" Zachraptí a pootevře dveře od sprchy, aby se na mě mohl podívat. Nervózně se ošiju. ,,N-no... Zpátky. Jen jsem ti chtěl přinést to oblečení," přiznám se a pohledem bloudím všude možně, jen jemu se vyhýbám. Vypne vodu a ze sprchy vyleze. Vykulím oči a srdce se mi rozbuší snad stokrát rychleji.

,,Proč si ke mně nevlezeš? Rád uvítám tvou společnost." Usměje se na mě. Znova celý zčervenám a dveře od koupelny zase zavřu. ,,Tak... Tak jo." Vydechnu úplně mimo a začnu se svlékat. Taehyung si zase se slovy, že na mě čeká, zaleze dovnitř a já všechno oblečení odložím na pračku k tomu jeho. Stydlivě otevřu dvířka a pomalu si zalezu k němu. ,,Jeongguku...?" Ozve se hned vedle mě překvapeně. Zvednu nechápavě hlavu a podívám se na něj. ,,Hm?"

,,Ty... Sis ke mně vlezl do sprchy?" Pokroutí nevěřícně hlavou a stále mě propaluje pohledem. ,,Říkal jsi přeci, že by ti moje přítomnost nevadila," zamračím se trochu. Taehyung mě chytne za předloktí. ,,Gguku... Já ale nic neříkal. Jen jsem ti poděkoval za to oblečení. Myslel jsem, že jdeš hned pryč."

Nechápavě pootevřu ústa. ,,Ale vždyť... Vylezl jsi ze sprchy... A povídal sis se mnou," vydechnu tiše. Tae na mě nešťastně zírá. ,,Muselo se ti to zdát, já jsem ty dveře ani trochu neotevřel. Proto mi bylo divný, když jsi sem jen tak vlezl." Vysvětlí mi. Do očí se mi nahrnou slzy. Panicky se od něj odtáhnu s myšlenkou jen na to, abych vylezl a někam se schoval. Bylo to tu zase.

,,Jeongguku," promluví na mě a přitáhne si mě k sobě. Uslzeně k němu zvednu zrak. ,,No tak, je to v pohodě, ano? Nevadí mi to," pousměje se na mě a pevně mě obejme kolem pasu. Opatrně mě líbne do vlasů. Posmrknu a sám kolem něj ovinu ruce.

,,Není to poprvé, že ne?" Promluví po chvíli, kdy se jen objímáme a necháváme na sebe dopadat příjemně teplou vodu. Pokroutím hlavou. ,,Jak dlouho?" Zeptá se opatrně. Jako by snad tušil, jak na mě musí jít, abych se nezdráhal mu něco svěřit. ,,Poprvé to bylo, když jsme byli všichni venku. Já, ty, Namjoon, Jin a Jimin," zamumlám mu do hrudě.

,,A co tvůj přítel?" Zeptá se zase.
,,Je fajn..."

____________________________________

Upřímně doufám, že jste v tomhle příběhu zatím nečetli moc chyb, protože... Já se nemám k tomu, to v průběhu psaní opravovat xd

Na kolik kapitol příběh odhadujete...?:D

Be Mine [j.jg x k.th]Kde žijí příběhy. Začni objevovat