Prázdniny [Kiribaku] ✔

12.

Ráno jsem se probudil v Bakugovo náručí. Ležel jsem čelem k němu takže jsem měl úžasný výhled na jeho spící obličej. Byl roztomilý, bezstarostný a dokonce se i mírně usmíval. Spokojeně jsem se k němu přitulil ještě víc a zavřel oči. Začal se mi vybavovat včerejšek, samozřejmě bych to nebyl já abych se nezačal šíleně červenat. Jelikož jsme ještě večer byli ve sprše, oba jsme oblečení pouze ve spodním prádle. Jenom pohled na jeho hruď a už jsem byl zase mimo. Vybavovaly se mi jeho včerejší doteky, slova a prostě všechno co jsem jen mohl. Jsem vzhůru sotva pět minut a už jsem jak rajče. Dost mě bolí zadek, ale není to nic hrozného, zabořil jsem hlavu do jeho hrudi, strašně hezky voní.

Ucítil jsem jak se u mě něco vrtí. Otevřel jsem oči a všiml jak mi chrupká v náručí ten rudovlasý poklad. ,,Dobré ráno..." zachraptěl jsem a pousmál se nad tím jak se mě lekl. ,,D-dobré" odvětil nejistě a s ustaraným výrazem se podíval pryč. ,,Děje se něco ?" zeptal jsem se a doufal že mu nic není. ,,Ne, já jen... Co všechno si si pamatuješ ze včerejšího večera ?" zeptal se a hluboce se mi podíval do očí. Já se opět lehce pousmál. ,,Všechno." řekl jsem a políbil jsem ho.

Zaskočila mě jak jeho odpověď tak ten polibek, rozhodně mi to nevadilo, byl jsem velice rád. Potom si mě přitáhl do obětí a mi tak leželi dalších pět minut. Bakugovi najednou pípla sms. Otočil se ke stolku na kterém měl telefon a podíval se kdo mu psal. ,,To je máma, jen se ptá jestli je všechno v pohodě." řekl a rychle něco odepsal. ,,Hele nemáš nabíječku ? Já mám 12%." zeptal se a já jen kývl. Chtěl jsem se posadit, ale projela mnou ostrá bolest.

Kirishima s sebou najednou šlehl zpátky do postele s křečovitým výrazem. ,,C-co se stalo ?!" vyhrkl jsem. Kirishima se na mě najednou vytočeně podíval a než jsem se nadál tak mi na hlavě skončil polštář co byl vedle nás. Moc jsem jeho chování nechápal a podle jeho výrazu to asi pochopil. ,,Abys věděl tak to tolik nebolí když ležím, ale ještě jednou mě takhle odděláš tak ti přísahám že ti jednou tu prdel roztrhnu !" zasyčel a celý rudý se otočil na druhou stranu. Už to chápu...

Beru zpět, fakt to bolí jak hovado. A on ještě dělá jak nechápe ! BAAAKA.
Najednou dostal záchvat smíchu jak totální magor, jen jsem se opatrně otočil na břicho a hodil si na hlavu polštář abych ho nemusel poslouchat. Bolí mě celé tělo a chci spát. Najednou jsem ucítil jak mi sahá na zadek a lehce ho hladí, navíc si lehl blíž ke mě a začal mi do ucha šeptat různé uchylnosti... Může mi někdo říct jak mám s tímhle klukem vydržet měsíc ? MĚSÍC ?!!! Já snad umřu. ,,Když o tom tak přemýšlím, asi to budeš ty kdo bude potřebovat ten prášek na bolest co ?" zašklebil a Bakugo a já po něm vytočeně skočil.... To byla chyba....