Prázdniny [Kiribaku] ✔

31.

Oba dva mě naprosto ignorovali. Snažil jsem se jim vysvětlit že je všechno v pohodě, ale oba mě nakonec dokopali do taxíku a poslali mě zpátky. Když jsem přišel tak jsem potkal Tamakiho. Řekl jsem ze se mi udělalo nevolno a ti dva mě bezprostředně poslali zpátky. Tamaki to vzal v pohodě a když jsem mu konečně vymluvil že na ošetřovnu nepotřebuju tak jsem šel do pokoje. Převlékl jsem se do obyčejných tepláků a bez trička jsem si rovnou lehl do postele. Bylo půl čtvrté... Co tady mám jako dělat ? Řekl jsem si že se trochu prospím a tak jsem si zatáhl závěsy a lehl do peřin. V hlavě se mi odehrávala ta scéna co se stala v uličce. V jednu chvíli to vypadalo že mě políbí... Udělal by to kdyby nás nevyrušil Camer ? PCHE ! Prý nevyrušil... Špatný výběr slov. Kdyby mě nezachránil z jeho sevření ! Jsem sice o pár cenťáků větší než Katsuki, ale prostě má větší sílu. Dokáže mnou tak manipulovat... Dělá se mi z toho až zle. Za pět minut později jsem s myšlenkou na něj usnul.

Když jsem se sešel s Dabim tak jsme probírali co a jak. Snažil jsem se ho plně vnímat, ale moje mysl směřovala každou minutu na něj. Musím dneska za ním, musím ho najít. Zeptat se proč ... Užírá mě to skoro tři roky v kuse a po dnešku jsem ještě víc zmatený. Něco mi uniká. ,,Sakra Bakugo dávej bacha !" do reality mě vrátil Dabi který mě držel za lem trička. Přímo před nosem jsem měl lampu. ,,Hele to že mě ignoruješ chápu, většinou dělám to samé, ale neumíš kurwa chodit ?!" Jen jsem na něj hodil nasraný výraz a tentokrát jsem schválně ignoroval jeho dementní keci.

Jakmile jsme došli zpátky tak už tam všichni byli. Shigarakimu jsem vyřídil co vím a sedl si na bar se sklenicí vodky. Když jsem měl v sobě tři sklenky vodky, pět sklenic rumu a teď jsem si ucucával panáka absintu, sedla si ke mě Iris. Vytrhla mi panáka z ruky a sama ho do sebe kopla. ,,Hej ! To bylo moje." zakňučel jsem a naštvaně jí pozoroval. ,,Jo, ale ty si toho měl dost. Dneska jsme tam alkohol koupili, nemusíš to do sebe všechno nalít najednou !" řekla Iris ztrápeně se na mě podívala. ,,Hele, Dabi říkal že ses dneska choval divně. Stalo se něco ?" jen jsem zavrtěl hlavou, nechci aby se v tom rejpala, nechci se v tom rejpat ani já, proto piju. (Děti nepijte, alkohol je špatná věc ! O.o) ,,Všechno je tak jak má být." řekl jsem nakonec a zvedl jsem se ze židle, trochu jsem se zakymácel, ale v pohodě. ,,Nechceš pomoc dojít do pokoje ?" ,,Ne !" odsekl jsem a pomalu jsem se dostal do chodby kde jsou naše pokoje. V jednu chvíli se mi ale strašně zamotala hlava a já bych se tu složil, ale někdo mě chytil. ,,Bože Bakugo, zase si chlastal ?!" Ikari.... Pořádně mě podepřela a jelikož je vysoká jako já, neměla s tím žádný problém. ,,Tak co se stalo ?" jen jsem odvrátil hlavu, nechci to řešit. ,,Viděl si ho ?" řekla najednou a mě zamrazilo. ,,Říkal jsem ti že mi nemáš číst myšlenky !" ,,Nečtu ti myšlenky. Vidím ti to v obličeji ! Jsi strašně čitelný." povzdechla si a když mě dostala k mému pokoji tak řekla něco co mi hrálo v hlavě dokud jsem neusnul. ,,Jestli ho miluješ, dojdeš si za ním."