Prázdniny [Kiribaku] ✔

8.

Můj mozek byl v plamenech... Dobře, ne jenom mozek. Absolutně nechápu co se tady děje. Vypil celou lahev 80%ho rumu, ale tohle chování ?! Čekal jsem že bude agresivní, bude se chtít řvát, nebo prostě bude chtít dělat blbosti, ale TOHLE ?! Zavolejte záchranu, protože tímhle tempem asi umřu - fakt brzo !

Kiri na mě napjatě ležel a já viděl jak mu hlavou probíhá tisíce myšlenek. Zasmál jsem se a začal ho hladit po zádech. Celý se napjal a zrudl ještě víc, vypadá jako by se chtěl odstřelit. ,,Kiri chce se mi spát... Uvolni se..." řekl jsem a pomalu zavíral oči. ,,No to ne !" zakřičel ten debílek a mě málem praskly uši. ,,Tss, a proč jako ne !" zabručel jsem. Čekám nějakou významnou odpověď, protože jinak se neznám. ,,Musíš do posltele ! Tak za půl hodiny mají přijet rodiče, představ si že nás tu takhle najdou s alkoholem vedle nás... Vždyť je teprve po šesté !!" vyhrkl Kiri a mě došlo že má asi pravdu. Nejspíš bychom jeli domu dřív než je v plánu. ,,Hmmm..."

Bože co já si s ním počnu....
,,Hele dokážeš vstát a normálně chodit ?" ,,Tss, nedělej ze mě bábovku." já z něj slezl a stoupnul jsem si. Jakože ležel bych na něm klidně celé roky, ale teď to nešlo. Navíc, je opilý, nejspíš se jen cítil sám a potřeboval pozornost, proto to udělal. I mě se lehounce motala hlava, nechtěl bych být v blonďákově kůži.
Sedl si a chytil se za hlavu, asi se mu ta kebule pěkně točí. Najednou se postavil, ne nebýt na to připravený už by ležel na zemi. Nejspíš s rozbitou hlavou, protože před ním stál skleněný stolek. Pořádně jsem ho podepřel a po chvilce vztekání že to všechno zvládne sám, se podvolil a společně jsme se táhli do mého pokoje.

Když už se mi ho konečně podařilo dotáhnout do pokoje, svalil jsem ho do postele a s únavou si lehl vedle něj. Normálně by to bylo v pohodě, jenže já byl už po pár skleničkách malinko mimo a on měl problém i s chozením. Podíval jsem se na něj, je furt v těch mokrých plavkách. Měl bych ho asi převléct... NE ! Ejiro, na nic takového ani nemysli !! Okřikl jsem se v hlavě a jen nad tou představou jsem zrudl 3x víc.

Opravdu se mi motala hlava, takhle mimo jsem dlouho nebyl, ale zase je pravda že většinou popíjím málo a to ještě kdejaké sračky v baru. Tohle bylo fakt dobrý... A asi i hodně drahý. Podíval jsem se na rudovláska vedle mě. Koukal do země a najednou z ničeho nic zase extrémně zrudl. Nad čím přemýšlí perverzák jeden.

Najednou si mi vybavila jedna vzpomínka z jednoho školního výletu. Naše parta, já, Kiri, Denki, Sero a Mina jsme stáli trochu dál od skupiny a řešili blbosti. Najednou se ke mě otočil Kiri a nadšeně se mě zeptal jestli si nedám zmrzlinu. Když už se nabídl poprosil jsem o vanilku a on odběhl k nedalekému stánku. ,,Pche a nás se ani nezeptá." prohodil ironicky Sero a s Denkim se na sebe divně zakřenili. ,,To víte, jsem prostě jediný co za to stojí" řekl jsem ironicky a sledoval tu rudou hlavu jak se snaží dostat k zmrzlině. ,,No pro něj určitě si." zásmála se Mina a všichni kromě mě se začali smát. ,,C-co ? To to melete ?" všichni se na mě divně podívali. ,,Jakože víme že si slepej jak patrona, ale že ho až tak přehlížíš ?" řekl Denki s debilním výrazem jaký umí udělat jen on. ,,Bakugo, fakt sis nikdy nevšiml jak po tobě Kirishima jede ?" řekla mi Mina a stejně jako ostatní nahodila divný výraz, opět. ,,Cože ? Chcete říct že Kiri je gay ?!" v tu chvíli jsem se zarazil. Vlastně by tomu i to jeho chování dost naznačovalo. Podíval jsem se směrem ke stánku se zmrlinou kde akorát stál a platil. ,,To má ale kurva smůlu. Nikdy s někým jako je on nebudu." řekl jsem tiše a odešel od nich. Poslední co jsem slyšel bylo jak se Ejiro ptá na to kde jsem. Nejsem gay a nechci si přiznat že můj nejlepší kámoš po mě zřejmě jede...

Na to že se tohle vůbec někdy stalo jsem naprosto zapomněl. Podíval jsem se na něj a když se naše pohledy střetli řekl jsem si že si zkusím jestli pořád platí to co před půl rokem...