Prázdniny [Kiribaku] ✔

44.

Asi po pěti minutách jsem si všiml jak se Dabi nenápadně kouká mým směrem a jde přímo do banky. Tak, teď čekat přesně dvě minuty.

Seskočil jsem ze střechy protější budovy a rozrazil dveře banky. Přesně podle plánu stál Dabi uprostřed haly a všichni kolem bezmocně klečeli. ,,Oi, copak to tu máme ?" zasmál jsem se a v rukou mi zajiskřilo. Sranda teprve začíná.

Šli jsme zrovna kolem jednoho zlatnictví kde Peggy obdivovala zlaté hodiny s delfíny, když se mi ozvala vysílačka. ,,Příjem." řekl jsem po zmáčknutí tlačítka a sourozenci přišli blíž ke mě aby lépe slyšeli. Tušil jsem co nám Tamaki bude oznamovat. ,,Hele děcka, někdo z hlavní banky nám poslal že je někdo napadl. Prý to byl nejdřív jeden útočník, ale chvíli na to přišel druhý a začali se tam prát mezi sebou. Podle vysílaček jste dost blízko. Už jsem tam poslal dva hrdiny, ale bežte jim naproti." ,,Rozumíme Tamaki." Řekli jsme sborově a rozeběhli jsme se společně k místu určení. ,,Lidi určitě jich tam bude víc, dávejte na sebe pozor !" křikl jsem po nic když už jsme se blížili k té bance. Okolo stálo několik policajtů kteří odháněli kolemjdoucí pryč. Venku jsem zahlédl Shigarakiho a Togu bojovat s místními hrdiny. ,,To je Zubr a támhleto Alixer." ukázala ve spěchu Peggy ukazující na dva hrdiny. Ten jeden se na nás otočil. ,,Běžte dovnitř, jsou tam ještě dva !" křikl a my se dostali do budovy. Uvnitř jsem si všiml popáleného kluka, Dabiho a Bakuga...nasraného Bakuga. ,,Jděte po tom černovlasém, používá oheň tak si dávejte bacha. Já jdu po tom blonďatým !" ,,Rozkaz."

Doprdele co tady dělá ! Kirishima po těch dvou něco křikl. Ti dva se rozeběhli na Dabiho a Kiri běžel na mě. To je v háji ! Střelil jsem pohledem na Dabiho. Zabýval se tím klukem, zatímco se ta holka snažila dostat ven ty lidi. Kirishima se blížil. Otočil jsem v se a odběhl jsem se zašít do jiné místnosti tak abych nebyl na očích.

Bakugo zdrhnul. Samozřejmě jsem běžel za ním, ale když mi zmizel z dohledu tak jsem zpomalil. Přijde mi divný že jich je tu tak málo. Nejsou tu ty holky a ani ten co dělá ty portály. Najednou jsem ucítil jak mě někdo někam zatáhl za kostým. Ten někdo byl Bakugo. Zatáhl mě do nějaké údržbárny. ,,Proč jsi tady ?!" zasyčel na mě když mě prudce přirazil ke zdi. ,,Protože jsem hrdina Bakugo ! Je to moje práce !" ,,A já tvůj přítel ! Řekl jsem ti že nechci aby si sem chodil aby se ti nic nestalo." Vytočeně jsme se navzájem propalovali pohledem. Každý jsme věděl že je ten druhý jiného názoru na tuhle situaci.

Když jsem měl pocit že jeho stisk trochu povolil, tak jsem do něj strčil a prohodil jsem si s ním místo. Teď byl on ten na zdi a já ten nahoře. ,,Co to děláš ?!" vypadal vytyčeně, ale překvapeně zároveň. Dokonce se mu do tváří nahrnulo trochu barvy. ,,Jen dělám to co ty." usmál jsem se a pak jsem ho políbil. Nebránil se, naopak se připojil. Víc jsem se na něj natiskl. Až teď jsem si tak nějak všiml že má poupravený kostým. Mimo pozměněné některé barvy měl i víc odhalených míst na kterých šla vidět některá jeho znamínka. Musel jsem se usmát při prohlídce jeho těla.