Prázdniny [Kiribaku] ✔

30.

Už jsem chtěl zase zalézt dovnitř, když jsem uslyšel jak někdo kopl do plechovky. Rychle jsem se za tím zvukem otočil a všiml si lehkého černého obrysu. ,,Kdo je tam ?! Vylez !"
,,Oi oi oi, to je mi chování po těch letech..." Ten hlas, to není... To nemůže být pravda. Začalo mi bít srdce tak rychle, že by ho ani Iida nedoběhl a strnule jsem sledoval vycházející siluetu.

Chtěl jsem si s ním pohrát, ale zároveň jsem měl chuť ho na místě odpálit. Musel jsem se zasmát nad jeho reakcí když slyšel můj hlas. Začal jsem se k němu přibližovat a pořádně jsem si to vychutnával. Ten strach v jeho očích ? Oh hell yeah ! To mi chybělo ! On mi chyběl, ale za to co udělal bych mu prostě nejradši utrhl tu jeho hlavinku. ,,C-co tu děláš ?!" byl vystrašený, klepal se mu hlas a měl skelné oči, chtělo se mu brečet. Neměl mě odkopnout jako kus hadru. ,,Ale copak Shitty Hair ? Nevidíš mě snad rád ?" ušklíbl jsem se a než se nadál tak jsem ho přitiskl ke zdi. Furt má zatraceně sexy tělo, ještě víc než kdysi...

Byl to on ! Kurwa proč zrovna teď !? Najednou mě natiskl na zeď až jsem cítil trochu omítky co mi spadla na převlek. Mám v sobě takových pocitů že mi bouchne hlava. Nejradši bych mu utrhl tu jeho úžasnou palici, ale zároveň bych ho objal a už nikdy nepustil. Tak moc mi ten idiot chyběl. Ale proč teď ?! Proč je tady když jsem pro něj nic neznamenal. ,,B-bakugo" zašeptal jsem jeho jméno a on se na mě v ten moment tak strašně divně podíval. Viděl jsem v jeho tváři nenávist, ale i chytíč. Z ničeho nic se ke mě přiblížil a položil mi čelo na čelo. Vyjeveně jsem na něj koukal. ,,Doprdele Shitty Hair ..." zašeptal tiše a hluboce se mi podíval do očí, topil jsem se v nich. Nemohl jsem se odtrhnout.

Když zašeptal moje jméno tak mnou něco projelo. Byl to pocit který jsem už tak strašně dlouho necítil. Jedna moje část ho strašně chtěla, ale ta druhá se snažila udržet si chladný rozum. Je mi jedno je že větší než já, moc dobře ví že já jsem vždycky byl ten co udává pravidla. Topil jsem se mu v očích a přemlouval se jestli ho políbit nebo ne. Z ničeho nic k nám dolehl něčí hlas. ,,Kirishimo ? Kde sakra si ?" Jemu se mihl strach v očích a následně do mě prudce srčil. Věnoval mi bolestný pohled a zmizel zpátky do budovy. ,,Bože já jsem idiot !" zařval jsem a třískl jsem do zdi o kterou byl doteď opřený. Jsem jsem po ní k zemi a hlavu si položil na kolena, tohle musím vstřebat.

,,Už jdu.." řekl jsem když mě Camer uviděl. Něco mi říkal, ale já ho absolutně nevnímal. Furt jsem viděl jeho, jeho obličej, jeho oči, jeho tělo, bože ! Chci domů.... ,,HEJ !" křikla Peggy a zamávala mi před obličejem. ,,Si v pohodě ? Vypadáš jako bys viděl ducha, jsi celý červený..." řekla a sáhla mi na čelo.  čelo. ,,Panebože úplně hoříš !" Jo, ale asi z jiného důvodu než si myslíš... ,,Musíš hned na pokoj, jestli máš horečku tak se musíš vyležet !" Kdyby horečka, ale tohle je HORŠÍ než horečka ! Tohle je Bakugo, ten Bakugo, byl tak blízko ... A ty oči... Je možné že je ještě hezčí než posledně ? Nad čím to doháje přemýšlím ?!!!