Prázdniny [Kiribaku] ✔

45.

,,Měl někdo keci ?" pousmál jsem se a odvrátil jsem pohled od jeho těla. ,,Ani nevíš jaké." zachechtal se a znovu si mě přitáhl do polibku. ,,Bakugo měl bych jim jít nahoru pomoc. Bojím se že se jim něco stane." ,,Nejsme tady útočně. Kdyby ten popálenej bastard chtěl tak už jsou z těch dvou opečené špekáčky. Jsme tu jen na odvrácení pozornosti."

Viděl jsem ten jeho pohled. Vím že takovéhle situace by měl řešit za všech okolností. Taky ale vím že Dabi se neumí držet na uzdě a kdyby tady nebyl Kirishima tak pochybuju že bych se držel já. ,,Hele, přesně za čtyři minuty nás odsud dostane ten týpeček co ovládá portály. Do té doby zůstaneme tady." ,,Ale-" ,,KIRI !" Sklopil pohled a poraženě kývl. Odstoupil kousek dál a svezl se po zdi dolů. Já si poslušně sedl vedle něj a opřel jsem si hlavu o jeho rameno.

Chtěl bych aby tahle chvíle trvala navždy. Jen já a on. Nic víc. Jenomže to se mělo brzo změnit. ,,Bakugo ?" ,,Hm ?" ,,Za dva dny letím zpátky do Japonska... Jak to teda bude..." Blonďák koukal před sebe a přemýšlel. Nakonec si jen povzdechl. ,,Tak to nevím. My se ještě nějaký ten pátek do Japonska nepodíváme a ty nemůžeš seknout se školou." ,,Kdybys ale odešel..." ,,Brouku nehodlám znovu řešit tohle. To kde teď jsem jsem si vybral sám a je to jen moje věc."

Netušil jsem jak to chce udělat, ale já z LoV neodejdu a Kiriho ze školy nepustím ani kdyby chtěl. Jenomže vztahy na dálku jsou taky o ničem a upřímně nevím jestli bych to bez něj dlouho vydržel. Podle toho jak se tvářil tak myslel na stejnou věc. Je to celkem problém. ,,Hele Kiri..." musel jsem ho nějak povzbudit. Když se na mě podíval a já si všiml slz v jeho očích tak jsem ho objal.

Objal mě. Bylo to něco co jsem právě teď potřeboval. Bolela mě ta myšlenka že ho nebudu mít u sebe. ,,Byli jsme od sebe skoro tři roky a i přes nenávist která v nás byla kvůli nedorozumění jsme teď a tady spolu. Nevěřím na takové věci jako je osud, nebo tak něco... Ale podle mě by jsme to spolu měli vydržet. Já to beru jako takový test. Oba víme že ať se stane cokoliv tak nám na tom druhém záleží. Miluju tě a i kdybych ti měl každý den posílat do Japonska dopisy a pohledy tak to kvůli tobě udělám." dořekl Bakugo a trochu se odtáhl. Nevím co ho popadlo vést takovéhle monology, ale bylo to přesně to co jsme oba potřebovali. ,,Miluju tě Bakubro." zaculil jsem se a políbil jsem ho. ,,Já tebe taky ShittyHear." Zase jsme chvíli seděli v objetí. ,,Hele... Víš že by mi stačilo psát třeba na Facebook místo dopisů ?" ,,Ty prostě musíš zkazit tuhle chvíli co ?" zasmál se a opět se mi přisál na rty.