My cat...✔

3.

Kenma mi usnul na klíně, když jsem film asi za dvacet minut vypnul tak jsem opatrně vzal mrňouse do náruče a odnesl jsem ho do postele. Sundal jsem mu kalhoty aby se neřeklo a přikryl jsem ho dekou. Už jsem se pomalu chystal odejít, když se zase za oknem ozval hrom. Ucítil jsem jak mě někdo zatahal za tričko. Kenma byl zahrabaný v peřinách a jediné co bylo vidět byla jeho ruka natahující se po mém tričku. ,,N-nemůžeš...nechceš... Ehm... Nechceš si lehnout sem ?" vykoktal a vystrčil hlavu z podpeřiny. Nevěřícně jsem se na něj podíval. Znejistil a zase se zahrabal do peřin. ,,Peč na to." zahuhlal a už pak nic nedodal. Je pravda že už se mi dlouho dlouho líbí, ale nemyslím si že to bere tak jako já. Prostě se bojí.

Byla to chyba se ho na to ptát, jsem blbej. Jak jsem to prostě mohl jen tak říct ?! No... Je bouřka a ten horor do toho... Jo, asi chápu že on není takový ten typ člověka co by chápal jak se třeba teď cítím, ale doufám že se mi nevysměje. Je to můj nejlepší kámoš a já se před ním chovám jak malé dítě ! Bože to je hrozný...

Jen jsem se pousmál. Došel jsem zhasnout světlo a zavřít dveře. Pak jsem si v klidu lehl na postel vedle něj. Cítil jsem jak vedle mě stuhnul. Zahrabal jsem se pod peřinu a otočil se čelem k tomu kotěti.

Lehl si vedle mě. Proč ? Mohl odejít. Otočil jsem se na něj a vykoukl z pod peřiny. Koukal se na mě. Jediné co ho ozařovalo bylo slabé červené světlo z akvárka co tu mám. Musel jsem být červený úplně všude, proč mi tahle chvíle přijde strašně divná ?!

Vykoukl z pod peřiny. Byl strašně roztomilý a to rudé světlo ... Bože takhle to nejde, musím jít spát. Zase se ozvala rána a on div nevyskočil z postele, je pravda že tenhle blesk se ozval hodně. ,,Pojď sem." řekl jsem a než Kenma stačil cokoliv říct tak jsem si ho držel u sebe v náručí. ,,K-kuroo..." byl nervózní, ale upřímně ? Já taky. Nevím co to dělám. Moje tělo neposlouchá hlavu. Chci, ne, potřebuju ho mít u sebe. Jenže co já vím jestli on je vůbec na kluky. Co když se mu už někdo líbí ? Nebo se mu po tomhle zhnusím a on se na mě naštve...

Kuroo mě pevně svíral v náručí. Bylo to divný, ale příjemný zároveň. ,,K-kuroo ?" ,,Hm ?" ,,C-co to-" ,,Máš někoho ?" zarazil jsem se ještě víc. ,,Ne ! Něco takového bych ti snad řekl ... Proč ?" znejistil jsem, je snad na kluky ?! Neříkej že se mu libím !! ,,Tak je vše v pořádku a nikomu tohle vadit nebude. A teď už spi." stále mě držel v objetí. Já měl hlavu natisklou na jeho hrudi, poslouchal jsem jak mu rychle bije srdce. Když o tom tak přemýšlím tak jsem ještě s nikým takhle nespal, je příjemný u sebe někoho takhle mít.