My cat...✔

13.

Seděl vedle mě asi deset minut, byl naprosto mimo a šlo vidět že mu vůbec není dobře. Snažil jsem se s ním už nějakou dobu komunikovat, ale vždycky mě ignoroval. Proto jsem se natáhl na žíněnky a ruce jsem si dal za hlavu. Hodiny ukazovali půl devátou. Halu otevírají v deset, takže dřív než za hodinu sem nikdo nepřijde.

Přemýšlel jsem nad tím co se včera stalo. Vybavují se mi jen některé momenty, ale většina věcí mi zůstala zamlžená. Nevím proč, ale vybavoval jsem si jen úplné blbosti, jako třeba to že jsem na něj házel žíněnky, nebo si hrál na kočku. Bože mě alkohol do rukou prostě nepatří. Najednou se mi vybavil i ten moment kdy mě Kuroo políbil. Cítil jsem jak jsem zrudnul a tak jsem si složil obličej do dlaní.

Celou dobu jsem ho pozoroval. Měl furt ten stejný výraz, dokud z ničeho nic nezrudnul a nedal si obličej do dlaní. Byl k sežrání. ,,Kenmo ?" konečně s sebou trhnul. Stále s rudou tváří se na mě podíval. ,,Nechceš si ještě lehnout ? Máme minimálně hodinu než se sem někdo uráčí přijít." Vypadal že se nad něčím zamyslel, ale pak jen s povzdechnutím kývl. Lehl si celkem daleko a ještě k tomu zády ke mě. Přisunul jsem si ho k sobě a přitulil jsem se k němu jak k plyšové hračce. Byl tak teploučký...

Přitáhl si mě k sobě. Hezky hřál a jelikož jsem byl celkem promrzlý tak jsem ho nechal být. Cítil jsem jeho tělo, každou část, cítil jsem jak mu bije srdce a jak tiše vydechuje na můj krk. Projela mnou husina. Navíc mi trčí v hlavě jedna věc. ,,Kuroo ?" ,,Hm ?" ,,Jak to teda teď bude... Chci říct... Jsme teda spolu ?" Víc si mě k sobě přitáhl. ,,Jestli to nebude vadit tvému střízlivému já tak budu velice rád."

Nechápu proč se na to takhle ptá. Kenma se otočil čelem ke mě. Měl rudé tváře a mírný úsměv na rtech. ,,Myslím že to mému střízlivému já vadit nebude..." zamumlal a taky mě objal. Svou hlavu jsem zabořil do jeho vlasů a v klidu jsem vdechoval jeho vůni. ,,Mmm...voníš jako karamel..." zahuhlal a já se pousmál.

Já to fakt řekl nahlas ?! Zdudl jsem a nenápadně jsem zvedl hlavu s tím že jsem doufal že to neslyšel, on na mě ale koukal s úsměvem a přijde mi že byl i trochu červený. ,,Jo, to si říkal i včera." uchcechtl se a já radši zase zabořil hlavu do jeho hrudi. Líbilo se mi poslouchat jak mu bije srdce a navíc pro mě fungoval jako osobní topení. Když o tom tak přemýšlím tak je Kuroo vlastně můj první přítel... Nikdy jsem vztahy nevyhledával, bylo mi to jedno, navíc jsem ani o nikoho nestál. Vím že k němu jsem něco cítil už od prváku, i když to nebyla láska. Vždycky jsem se lidem vyhýbal, ale on byl jiný. Navíc jsem se s ním cítil tak nějak... V bezpečí.
,,Kuroo ?" ,,Hm ?" ,,No... Je mi to trošku trapný, a-ale jak dlouho ... Se ti líbím ?"

***
Ahojky ^^ chtěla jsem vám předem poděkovat ta vaše ohlasy, jste úžasný a strašně mi to pomáhá v psaní tohodle příběhu ❤ přijde mi ale že je tenhle příběh celkem o ničem, takže se vás chci zeptat jestli nemáte náhodou nějaké návrhy co dál. Jako mám předepsaných několik dalších kapitol, ale prostě to vidím na to že tenhle příběh moc dlouhý nebude. (To říkám teď, ale s tím jak se rozepisuju nevím nevím :) ) takže jestli to někdo dočetl až sem napište mi co a jak děkuju ❤ ^^