17.

1.5K 109 14
                                    

Dneska je to měsíc co spolu jsme. Myslím že nám to skvěle klape, a jelikož má za tři dny narozeniny, rozhodl jsem se mu udělat takové menší překvápko. Jen tak aby jste se dostali do obrazu, tak naší rodiče o nás ještě nevědí, ale náš tým ano. Sice to byla nehoda, ale tak alespoň si nemusíme na nic hrát. Řekneme že nás lidi viděli v šatně když jsme se líbali.

Dneska by to měl být měsíc, ani se to nezdá, ale strašně rychle to uteklo. Kuroo říkal že chce jít dneska ven a jelikož je sobota tak jsem si mohl poležet. Vstal jsem asi kolem desáté, sraz jsme měli v půl dvanácté v parku co mám odsud asi deset minut. V koupelně jsem se trochu zdržel a pak už jsem rovnou oblečený sešel dolů, kde kupodivu seděla máma. ,,Ahoj." ,,Ahoj Kenmo, na stole máš snídani. Máš dneska něco v plánu ?" ,,Um.. No mám jít dneska ven." ,,S Kuroem ? (Hej to jméno se fakt debilně skloňuje xd) ,,Ano...Nevadí ti to ?" ,,Ne, jsem ráda že furt jenom nehraješ. Ale večer doma nebudu tak s tím počítej."

,,TO UŽ JE JEDENÁCT ?!" Zařval jsem když jsem se probral a podíval se na hodiny. Rychle jsem vyběhl z pokoje rovnou do koupelny kde jsem si opláchl obličej a rychle vyčistil zuby. Seběhl jsem do obýváku kde jsem potkal rodiče. ,,Ahoj, hele letím ven jo ? Prijdu-" ,,Chlape!" zastavil mě táta a já se na něj podíval. Máma i táta měli úšklebek na tváři. ,,A to jdeš jako takhle oblečený ?" zasekl jsem se a podíval jsem se na sebe. Měl jsem jen spací triko, trenky a ponožky. Celý jsem zrudl. ,,F-Fajn, tak za chvíli odcházím."

V klidu jsem vyšel z baráku. Jelikož jsem zvyklý na to že Kuroo chodí neustále pozdě tak mě nepřekvapilo že i když jsem tam byl o pět minut později tak tam furt nebyl. Sedl jsem si na jednu lavičku a na Nintendu si zapnul hru na zabavení. Před ním totiž hrát nemůžu, už několikrát ho ho zabavil...

Jelikož mi autobus ujel a už tak jsem šel pozdě tak jsem si zavolal taxi. Za deset minut jsem byl u parku, takže jsem měl zpoždění asi deset minut. Běžel jsem parkem a pokukoval po mém kotěti dokud jsem ho nezahlédl na jedné z laviček. Jak jsem si myslel, čekal poblíž autobusové zastávky. Doběhl jsem ještě o kousek blíž a zbytek jsem došel. Čím blíž jsem byl tím jsem se snažil být nenápadnější. Když už jsem byl zezadu u něj tak jsem mu dal ruce na oči. Cítil jsem jak s sebou trochu trhnul.

Lekl jsem se když mi někdo z ničeho nic dal ruce na oči, ale rychle mi došlo kdo to udělal. ,,Kuroo, zase jdeš pozdě." uchechtl jsem se a zaklonil jsem hlavu tak abych na něj viděl. ,,Jo, omlouvám se. Trochu jsem zaspal... Půjdeme ?" usmál se a já se s úsměvem zvedl. Když obešel lavičku tak si mě hned přitáhl do polibku, který jsem mu s radostí oplatil. Když jsme se odtáhli tak jsem ho ještě obejmul, dva dny jsme se pořádně neviděli, chyběl mi.

My cat...✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat