Memories

29

Dabi

Posadil jsem se na gauč v obýváku. V tom skladišti nám muž předal klíče od  bytu, ve kterém máme prý bydlet. Není to nic moc. Přes zatemněná okna tu moc nesvítí, drží se tu vlhkost a zdi jsou oprýskane. Jsou tu dvě rozvyklane postele, stará pohovka a ještě starší televize. Kuchyně je v nepoužívatelném stavu a o koupelně radši nemluvě, ale co, pořád lepší než spát na ulici v dešti. Aspoň že tu nezatéká. „Ukaž, měla bych ti vyčistit a zašít tu ránu." pohladila mě lehce Toga po zjizvene tváří její hladkou dlani. Chytl jsem její ruku na mé tváří. Naše pohledy se střetli. Cítil jsem její teplý dech na svých rtech. Fascinováně jem pozoroval její sametové rty. Pleť měla ještě pořád špinavou od sází a vlasy spletené do dvou drdolů. „Pojď do koupelny ať ti můžu očistit tu ránu." dotáhla se rychle a šla pro lékárničku. Ví, že by to dopadlo jako posledně, když mě políbila. Má strach, že bych jí znovu odmítl. Jenže já už nemám žádné závazky. Taky jsem se postavil a vydal se za ní do koupelny. „Není tu niť ani jehla, abych ti to mohla zašít."sklonila hlavu k zemi, aby se vyhla mému pohledu. „Nechci, aby jsi mi to zašívala." odmlčel jsem se. Toga na mě nechápavě pohlédla. Natahl jsem se přes její ruku do lékárničky pro nůž a podal ji ho. V očích se jí zaleskly slzy. Svlékl jsem si přes hlavu tričko a odhalil tak svoji pohmožděnou kůži. Modré modřiny, které mi zůstali jako vzpomínka po otci, mi pořád připomínají bolest. Pomalu jsem si svlékl i kalhoty a lehl si do vany. „Zbav mě te bolesti. Prosím." požádal jsem ji. Ona jen mlčky přikývla. „Počkej." otočila se a opustila koupelnu. Po chvilce se vrátila s kovovými sponkami. Nemám ani nejmenší tušení, co s tím má v plánu dělat, ale je mi to tak nějak jedno. Položila je spolu s nožem na okraj vany a svlékla se do spodního prádla. Opatrně se posadila za mě do vany a já si opřel hlavu o její stehna. Toga mi utřela tvář od sází a já zavřel obě oči. Netrvalo dlouho a mou kůži prořízla chladná ocel nože. Po tváři mi stéká teplý pramen krve. Pevně jsem stiskl zuby k sobě, abych přetrpěl tu ostrou štíplavou bolest. Na zavřené víčko mi dopadla kapaka vody. Opatrně jsem je otevřel. Toga si zakrvácenou rukou utřela slzy z očí, čímž si ušpinila tvář mojí krví.

...

Sepla poslední kousek kůže kovovou sponou s ranou, kterou mi vytvořila nožem. Celé mé tělo pulzovalo bolestí, která otupovala můj mozek. Seděli jsme na proti sobě opřeni ve špinavé vaně od krve. Naklonil jsem se k ní a utřel ji zbytky slz z očí. Prstem jsem přejel po jejích měkkých rtech. Ucítil jsem její teplý dech na svém palci. Bez myšlenkovitě jsem ji nadzvedl rukou bradu a začal ji líbat bez jakých koliv zábran. Cítil jsem nutkání zalepit tu velkou ránu v mém srdci po Hawskovy. Jazykem jsem vnikl do jejích úst a jednou rukou sjel po jejím hřbetě zad až jsem nahmatal odepínaní podprsenky, se kterým jsem chvíli zápasil, ale nakonec se mi ji povedlo rozepnout. Omamně jsem ji stáhl ramínka po rukách a kousek prádla odhodil na zem. Svá ústa jsem přesunul na její krk a začal ji tam líbat. Krvavýma rukama jsem ji kreslil kruhy po zádech a prsty se zamotaval do spadaných praminku jejich vlasů, které se neudržely v drolu. Toga mi prsty přejela po odhlané hrudi, která byla přerušena kovovými sponami, držící mou zdravou a poškozenou kůži dohromady. Rukama jsem ji sjel po zádech a prsty vklouzl pod kalhotky na její zadek. Nadzvedl jsem ji do kleku tak, že jsem měl tvář v úrovni jejího břicha a pomalu ji stáhl kalhotky dolů. Začal jsem její podbříšek zasypávát drobnými polibky. Byla nádherná. Poprvé v životě jsem chtěl i někoho jiného než Hawska. Vzpomínka na něj mě zabolela na srdci. Postavil jsem se ve vaně a sundal si spodní prádlo. V lékárničce ležel ještě nepoužitý kondom. Otevřel jsem ho a nasadil si ho. Celý ulepený od krve, která byla všude kolem, jsem ji zvedl do vzduchu a opřel zády o chladnou zeď posetou dřív bílými, teď už rudymi, obkládačkami. Toga omotala ruce kolem mého krku a nohami se mi zachytila o pás. Zlehka jsem skousl její rty, kterým nešlo odolat. Pomalu jsem do ní pronikl. Hlasitě zavzdychala, což lichotilo mým uším. Nebylo to jako s Hawskem. Bylo to jiné, ale taky to mělo své kouzlo. Nejspíš... Pohl jsem se v ní do předu a pomalu zase do zadu za doprovodu jejího vzdychani. Omamně zaklonila hlavu do zadu a tím zpřístupněnila mým rtům její netknutou sametovou kůži na krku. Okamžitě jsem se chytl příležitosti a začal ji tam líbat. Pomalu jsem k ní přiřazil. Stlumenym vzdychem mi zaryla nehty do krku jak kolem něj měla omotané ruce. Byla tak rozdílná než Hawsk. Bylo to pro mě úplně něco nového a obojí zároveň tak známé a vzrušující, že tomu prostě není možné odolat. Stále jsem ji zády tiskl na chladnou zeď a jazykem pečoval o jednu z jejich bradavek. „Dabi~" poprvé vzdychl mé jméno, když jsem k ní přiřazil o něco málo tvrději. „Chci víc." špitla. Mé rty se při těch slovech roztahly do malého úsměvu a tvrdě jsem ji přiřazil pánvi na zeď. Hlasitě zavzdychala a její nehty se mi zaryly ještě hloub do kůže. Zrychlil jsem tempo přírazů. „Ahhm~ Dabi~!" blíží se na konec svých sil a já už taky brzy vyvrcholím. Naposledy jsem přiřazil a udělal se.

Vyčerpaně jsem ještě s ní sjel po zdi dolů a až pak z ní vystoupil. Unaveně se mi schoulila do náruče. Naše těla byla olepená krvi, tak stejně jako vana a teď už i zeď. Natahl jsem se pro sprchu a zapl vodu, abych nás mohl omýt. Sundal jsem si kondom a odložil ho na zem. Opatrně jsem začal umývat Togu od krve. Prsty jsem ji rozpustil světle vlasy, které ji sahaly po ramena a prohrábl je rukou. S lehkým úsměvem na tváři se na mě podívala. Když se mi konečně podařilo nás umýt, zabalil jsem ji do ručníků a v náručí ji odnesl do jedné z postelí. „Měla by ses prospat." pohladil jsem ji po čele. Kývla hlavou a zavřela oči. Po chvíli tvrdě usla. Já se oblékl a odešel z bytu. Nehodlám se tam už vrátit. Bude ji bezemě líp. Navíc ji nedokážu dát to, co ona by chtěla. To co se stalo v koupelně, pro mě neexistuje. Nic to pro mě neznamená. Dal jsem ji to po čem toužila, ale za normálních okolností by toho nikdy nedosáhla. Za normálních okolností bych byl s Hawskem. Zamrkal jsem, abych zahnal slzy, přestože v ulici široko daleko kolem mě nikdo nebyl. Klidně jsem si mohl sednout k nějakému paneláku na schody a vybrečet se. Jenže, proč brečet kvůli minulosti. Musím jít prostě dál vlastní cestou. Snad se někdy setkáme Kiego Takami...

NikolaJankov881

Zajímalo by mě, kolik lidí čekalo tuhle scénu (Dabi×Toga) a kolik lidí to bavilo, když tak mi to pište 😅😏

No a snad mě tu za to nikdo neukamenuje, ale za svou zvrhkou fantazii opravdu neručím xd