Po vydatném obědě v podobě nějaké hnusné trávy jsme si chvíli odpočinuli... seděla jsem v měkké trávě a jen tak v ní proplétala prsty... ,,Zajímalo by mě, jaké to bude na zámku slunečních elfů" přemýšlela jsem nahlas a Nik se na mě podíval. ,,Je to tam dost bílé... A všude jsou nějaké zlaté ozdoby..." ,,Tys tam byl?" zpozorněla jsem a přestala si hrát s trávou.... Nikovi se zúžily zorničky a protáhl obličej... ,,Jo" řekl pomalu a pozorně se na mě díval... ,,A jaká je princezna Sunshine? Slyšela jsem že všichni z rodu Morning star jsou dost... Jak to jen říct..." zadrhla jsem se a Nik se usmál. ,,Myslíš vychloubační? Pyšní? Egoisti? Přesně taková je princezna Sunshine... Pravá představitelka rodu" řekl významně a lehce se uchechtl.
,,Aha" řekla jsem a zamyslela se... ,,A má opravdu tak zlaté vlasy jak se říká?" zeptala jsem se a Nik přikývl... ,,Jako slunce, co se třpytí na obloze" pronesl básnicky a já jsem měla chuť ho praštit... ,,Aby ses nám nezamiloval" uchechtla jsem se a Nik sebou škubl. ,,Ale prosím tě" řekl... ,,Já a zamilovat se? Nenech se vysmát princezno" řekl nakonec po chvíli mlčení a já ucítila ostrou bolest v oblasti hrudníku... Já to věděla... Veškerá dobrá nálada byla ta tam... Nechtěla jsem na sobě nechat nic znát, a tak jsem znova nasadila veselou masku... ,,Ale abys věděla, princezna Sunshine má i světlé stránky" řekl a usmál se. ,,A kolik jsi jich poznal ty?" rýpla jsem si do něj a žduchla ho loktem. ,,Nech toho" zasmál se Nik a já se na něj jen zazubila.
,,Dobrá dobrá, už mlčím... Ale nějaké ty světlé stránky mi můžeš říct" řekla jsem a Nik se zamyslel ,,Je velmi vstřícná, když je potřeba pomoc, pomůže, má mě ráda, na rozdíl od někoho" odmlčel se a hodil významný pohled na mě... ,,No jo ty chudáčku, nezapomeň si postěžovat" uchechtla jsem se a Nik si jen na oko uraženě odfrkl. ,,Tak se hned neurážej, já tě mám taky ráda" řekla jsem a dala mu ruku na rameno... Nik se na mě překvapeně podíval... ,,Vážně?" řekl zaraženě a já se usmála... ,,Ne" vyplázla jsem na něj jazyk, zvedla se a pobaveně jsem se na něj podívala. ,,No počkej!" řekl Nik a začal se zvedat. Já jsem se rozeběhla směrem k nějakému potoku a Nik běžel za mnou...
,,Nech mě!" křičela jsem a smála se, ale Nik za mnou pořád utíkal. Doběhla jsem až k potoku, kde sem se na chvíli zastavila... Nik se na mě ďábelsky podíval s těma jeho jiskřičkama v očích...
Já jsem udělala krok dozadu, když v tom jsem ucítila studenou vodu, co mě natekla do boty... Využila jsem toho a vběhla doprostřed potoka... Nik šel za mnou a když stoupl do vody, zatvářil se dost znechuceně.
Já jsem se začala smát... Nik si najednou dřepl a nabral obrovskou hroudu bahna... V tu ránu jsem se přestala smát... ,,Ne, to si děláš srandu" řekla jsem a Nik udělal krok dopředu s ďábelským úsměvem... ,,Ani se ke mě nepřibližuj!" vykřikla jsem a pomalu couvala...
Nik se napřáhl a chtěl po mě to bahno hodit, jenže v tom mu něco podtrhlo nohy a on spadl do vody a koule bahna mu vylétla z ruky... dopadla někam daleko a já se začala smát jako pominutá...
Nik se na mě mrzutě podíval, ale v tom jsem ucítila něco slizkého na noze a už jsem ve vodě seděla taky... Nik se začal smát a já jsem se na něj jen pobaveně usmála... Pak jsem vytáhla z opasku dýku a podívala se na svou nohu... Měla jsem ji obmotanou zelenou slizkou řasou, která se mi plazila čím dál tím výš.
Nik už se z toho nějak vyprostil a šel ke mě. Já jsem řasu v rychlosti přeřízla a podívala se nahoru, kde stál Nik a podával mi ruku... Já jsem ji s úsměvem přijmula a postavila se na nohy. Nik se mě trochu vyděšeně podíval a řekl ,,Co to máš na noze?" Já jsem se na ni podívala a viděla jsem slabý potůček krve, jak stéká až dolů, kde se rozplývá ve vodě... ,,em.... Asi jsem se trochu škrábla" řekla jsem a zvedla hlavu k Nikovi... ,,Nešiko" zasmál se, ale pak se najednou zamračil... Díval se někam za mě... Otočila jsem se směrem kam se díval a o krok ustoupila... Narazila jsem do Nika, který mě chytil za ruce a přitáhl k sobě... ,,Ani muk" pošeptal mi do ucha až mě z toho zamrazilo... Neviděla jsem mu do tváře, ale cítila jsem teplo jeho dlaní... Tiskl mě k sobě a jen se potichu díval na jezdce co jeli po prašné cestě nad potokem...
ČTEŠ
Zaklínač: Kdo jsem?
LosoweRusovlasá dívka s obličejem ulepeným od slz se otočila na blonďatého mrzutého vysokého štíhlého a utahaného chlapce... ,, Už mě to nebaví... Nebaví mě dívat se, jak tu všichni umírají... Nebaví mě dívat se jak umírají malé děti a ještě horší je, dív...