Pohled Kail:
Otevřela jsem oči a shora se na mě díval nějaký cizí chlap... Vytřeštila jsem oči a uskočila jsem dozadu, ale toho jsem začala litovat hned jak mě znova rozbolela hlava... Zpoza něj vykoukl Nik a usmál se na mě. ,,Tohle je ten doktor kterého jsem ti slíbil" řekl a já se na něj zamračila... ,,Řekla jsem, že žádného doktora nechci" zavrčela jsem a zlostně se podívala na toho chlapa. Ten si nervózně otřel pot kapesníkem a pokusil se o úsměv... ,,Jsem doktor James, těší mě" řekl vysokým hlasem a já se chytla za hlavu. ,,Ne tak nahlas prosím" zaúpěla jsem a natiskla se ke stěně. Nik si povzdechl a řekl ,,Nevíte co by jí mohlo být?"
Já jsem se na doktora zadívala a ten jen pokrčil rameny... ,,Pár věcí mě napadá, ale musím provést kompletní vyšetření abych zúžil okruh" Nik přikývl a stoupl si k oknu. Doktor mi přisunul židli a naznačil mi rukou, abych na ni sedla. Poslechla jsem ho a posadila se. ,,Nejprve vám odeberu krev, potom změřím tlak, změřím vaši magii a podívám se na vašeho ochránce."
Řekl a usmál se na mě. Já jsem se na něj jen kysele zašklebila a úsměv ho hned přešel... Trochu škodolibě jsem se usmála... ,,Kail je to normální kontrola, nemusíš všechno sabotovat" řekl Nik a káravě se na mě podíval. ,,Já nechci aby o mě věděl tolik věcí nějakej cizí chlápek, ani nevím jestli je to opravdu doktor! A sama nevím kolik je ve mě magie a kdo je můj ochránce." Řekla jsem naštvaně... Nik přišel k doktorovi a něco mu zašeptal do ucha. Doktor s úlevou přikývl, nechal tu všechny věci a odešel...
,,Cos mu řekl?" Zeptala jsem se nedůvěřivě a Nik otevřel jeho tašku. Zvedl hlavu, podíval se na mě a řekl ,, že to udělám já" Zírala jsem na něj jako na strašidlo... ,,No to si že mě děláš srandu" začala jsem protestovat... Nik se na mě usmál a řekl ,, chceš říct že mi nevěříš?" A vytáhl jehlu na odběr krve... Já jsem se na něj jen nasupeně podívala a chtěla jsem si vyhrnout rukáv, ale v ten moment mi došlo že to nejde...
,,No, máš smůlu, mám kožené tričko a nejdou mu vyhrnout rukávy, takže až jindy" řekla jsem vítězoslavně, ale Nik ke mě přistoupil a řekl ,,je tu ještě jedna možnost" řekl a dřepl si ke mě. V očích mu znova tančily ty veselé jiskřičky... V ten moment mi došlo o co mu jde... ,,Ne, ne ne, v žádném případě" začala jsem protestovat a chtěla jsem se zvednout ze židle, ale znova mě začala třeštit hlava... Chytla jsem se za ni znova se sesunula na židli... ,,Ale no tak, ta tvoje nemoc všechno zkazí" řekl Nik a já jsem se zasmála... Smích mě okamžitě přešel, protože Nik mi rozepl zip na zádech a tričko mi sundal...
Jen jsem se na něj překvapeně dívala... Pak jsem si uvědomila že se před ním vystavuju jen v černé podprsence... Okamžitě jsem se zakryla rukama... Nik se otočil a řekl ,,Potřebuju jednu tvojí ruku"... Neochotně jsem mu ji podala... Nik se soustředil jen na odběr krve. Opatrně, aby mě to bolelo co nejméně mi zasunul jehlu do kůže a já ho se zájmem pozorovala... Jeho oči se soustředily jen na injekční stříkačku...
Když byl hotový, krev dal do nějaké ampulky a uzavřel to zátkou. Byl ke mě otočený zády... Celou tu dobu se na mě ani nepodíval... Pořád jsem jen mlčela a dívala se na něj... Čekala jsem co udělá.
Nik si sundal tmavou mikinu a bez otočení hlavy natáhl ruku ke mě... ,,Tumáš" řekl a já pozvedla jedno obočí... ,,Ty mi podáváš svojí mikinu?" ujistila jsem se a vzala si ji... Nik přikývl a stále otočený ke mě zády řekl ,,Nemůžu se na tebe dívat když nechceš" řekl mile. Já jsem se zarazila... On je tak... Tak dokonalý...
Usmála jsem se a s mikinou v ruce k němu pomalu přišla a objala ho zezadu... Nik ztuhl... ,,Už ses--" Nik větu nedokončil když se na mě podíval... Opatrně, jako by se bál že mi něco udělá mě položil ruce na holý pas... Přitáhl si mě do polibku a jednou rukou mě hladil po zádech... Moje tělo bylo napjaté jako struna pod jeho dotyky... Vášnivý polibek přerušilo zaklepání na dveře... Nik kliku zpražil pohledem a já jsem se na něj usmála.. Najednou se dveře otevřely a v ten moment mě Nik bleskově strčil za sebe. Já jsem se k němu natiskla a sledovala nově příchozí...
Dovnitř vešla princezna Sunshine... Když uviděla, jak se zezadu tisknu na Nika a zřejmě na sobě nemám tričko, zastavila se... ,,Moc se omlouvám že jsem vás vyrušila..." řekla a odmlčela se... Nik stál přede mnou a bylo na něm vidět, že je dost naštvaný... Celý se chvěl... Položila jsem mu ruku na rameno a on se na mě otočil... Jen jsem se na něj usmála a cítila jsem, jak se jeho napjaté tělo pomalu uvolnilo...
Princezna Sunshine si povzdechla a řekla ,,Jen jsem chtěla vědět jak se daří tvojí přítelkyni... No očividně dobře... Tak se nenechte rušit, já jdu" řekla a odešla... Já jsem si oblékla Nikovu mikinu, protože mi byla zima a ještě jsem se zabalila do peřiny... ,,Co dál?" zeptala jsem se a nahlédla do tašky... Nik vyhrabal nějaké zvláštní věci a řekl ,,No, tlak ti měřit nebudu, ještě magii a ochránce... Což není úplně dobrý nápad, protože je to dost vysilující a ty jsi nemocná.." zamyslel se a já jsem se na něj podívala... ,,Ale já nejsem nemocná" řekla jsem a vytáhla nějakou zvláštní věc... Byly to hodinky, ale ciferník byl prázdný.
Nik se na mě vyděšeně podíval.. ,,Hlavně to nemač--" zmáčkla jsem nějaký čudlík... Všude kolem se zvedl vítr a mě najednou bylo úplně dobře... Už mě nebolela hlava...Moje vlasy vlály v náporu prudkého větru a já si uvědomila, že jsem půl metru nad zemí... Kolem mě se objevila zelená záře... Všude poletovaly barevné jiskry různá číslice a písmena... Najednou jsem ucítila vůni lesa.... Zavřela jsem oči, ale když jsem je znova otevřela, viděla jsem všude kolem stromy, květiny, listí a trávu. Vše jsem viděla dost ostře, jako bych měla brýle... Pak jsem ucítila vůni snad tisíce bylin, až se mi z toho zamotala hlava a já jsem opět křečovitě zavřela oči...
Když jsem je zase otevřela, seděla jsem na židli a v ruce jsem držela ty hodinky... Nik se na mě díval s otevřenou pusou... ,,T-ty máš..." Já jsem pozvedla obočí... ,,Co mám? " zeptala jsem se zmateně. Nik se usmál. ,,Máš třetí stupeň magie, to mají jen léčitelé" řekl a já se podívala hodinky. Opravdu, na ciferníku byla jasná římská trojka. ,,No páni..." řekla jsem a usmála se. ,,Já jsem netušila že mám magii" Nik mi sáhl na čelo a řekl ,,Ale teplotu pořád ještě máš... Asi se tu chvíli zdržíme"
,,Když teď vím že nejsi jen tak obyčejný člověk..." řekl Nik a významně se na mě podíval... ,,Tak můžeme vyvolat tvého ochránce jestli chceš" Já jsem začala horlivě přikyvovat... ,,To by bylo něco" řekla jsem a zasnila se... ,,Doufám že to nebude nějaká žížala, nebo šnek" řekla jsem a Nik se zasmál. ,,Mám známého který má rybu a taky to přežil"
Vzal do dlaní jednu moji ruku a usmál se. ,,Opakuj po mě" řekl a já jsem se na něj soustředěně zadívala ,,protector vitae arbitrium animalis" řekl Nik a díval se mi přímo do očí... Zhluboka jsem se nadechla a řekla jsem ,,protector vitae arbitrium animalis" Nik se usmál a řekl ,,A teď tě začně trochu pálit jedna část těla... Soustřeď se na to a v mysli se ti objeví nějaké jméno... řekni ho nahlas a tím vyvoláš svého ochránce." Poslouchala jsem každé jeho slovo... Začala mě jemně pálit pravá ruka... bylo to, jako když vás popálí kopřivy...
Zavřela jsem oči a soustředila se jen na to... Myslela jsem jen na ten pocit v levé ruce... Když v tom jsem uslyšela něčí hlas, ale Nik to nebyl... ,,Poison" říkal ten hlas... Pootevřela jsem ústa a řekla ,,Poison"... Levá ruka mě přestala pálit... Naopak mě na ní něco studilo... Když jsem se na ní podívala, trošku jsem se lekla... Vyhrnula jsem rukáv a spatřila něco neuvěřitelného. ,,Páni" řekla jsem překvapeně a sáhla si na ni... Od palce po rameno se mi táhl dlouhý náramek, který byl obmotaný kolem mé ruky jako had... Končil na zátylku, kde do mé kůže byla zakousnutí zlatá hadí hlava, ve které byly vsazeny dva smaragdy jako oči...
Nik se na mou ruku s úsměvem díval... ,,Páni, tak tohle jsem ještě neviděl" řekl a obdivně se na mě podíval... ,,Teď řekni jeho jméno pozpátku" řekl mi Nik a já tak učinila... ,,nosiop" řekla jsem a ucítila na své ruce pohyb... Na ruce jsem měla obmotaného světle zeleného hada, který se na mě díval tmavýma, skoro černýma očima... ,,No teda" vydechla jsem a dotkla se ho... Hladké šupiny byly příjemné na dotek... Had vystrčil svůj tenký jazyk a zasyčel... ,,Těší mě Kailyn" ozvalo se v mé hlavě a já se pousmála... ,,Mě taky" řekla jsem a Nik se na Poisna a dlouze zadíval... ,,Opravdu zajímavé" řekl nakonec a usmál se...
ČTEŠ
Zaklínač: Kdo jsem?
De TodoRusovlasá dívka s obličejem ulepeným od slz se otočila na blonďatého mrzutého vysokého štíhlého a utahaného chlapce... ,, Už mě to nebaví... Nebaví mě dívat se, jak tu všichni umírají... Nebaví mě dívat se jak umírají malé děti a ještě horší je, dív...