Zaklínač: Kdo jsem?

Temní elfové

,,jsme v pěkný kaši" řekla jsem, když jsem si uvědomila co jsem cítila...

,, Takže" řekl Nik a odmlčel se... ,,Vylezte ven" vydechl a díval se do houští...

Listy se začaly pochybovat a ze všech stran vylezly jemná, ovšem dost nebezpečná stvoření... Byli jsme uvězněni v kruhu bytostí se zašpičatělými uši...

Tmavá pokožka všech přítomných prozrazovala, že se nacházíme na území temných elfů...

Elfka nejvíc vepředu, s rozcuchanými bílými vlasy nás propíchla sytě modrýma očima a jemně otevřela ústa...

Kolem uší nám zněla neznámá slova, která se podobala šustění listí, praskání plamenů, hukotu vody a foukání větru...

Podívala jsem se na Nika, který se díval na mě a z jeho pohledu jsem vyčetla, že je na tom s překladem stejně jako já...

,,Ehm ehm.." odkašlala jsem si a připoutala pozornost elfky... ,, Omlouvám se že vás přerušuji v prostřed... Věty... Ale ani jeden neumíme vaši řeč přírody... Takže pokud by tu byl nějaký překladatel, vůbec by nám to nevadilo"

Dokončila jsem větu a čekala, jestli mi elfka vůbec rozuměla...

,, Umíme vaši mluvu" řekla jednoduše a otočila se na ostatní elfy... ,, Odvést" rozkázala a kývla hlavou směrem k nám...

,,No moment, já myslela že se nějak domluvíme" řekla jsem a zaryla paty do země, když mě dva vojáci chytli za lokty a pokusili se odtáhnout pryč...

Světlovlasá elfka zpozorněla a prudce k nám otočila hlavu...

Přišla až ke mě a zadívala se mi hluboko do očí... ,,Ty nejsi člověk" řekla s jistotou v hlase a otočila se k Nikovi... Její vlasy se zhouply a ozvalo se jemné cinkání ozdob, které měla vpletené do dvou malých copánků, které se schovávaly pod vrstvou rozpuštěných vlasů po ramena...

,,Ale ty ano..." Řekla a odmlčela se.. ,,Co bych s váma měla domlouvat?" Zeptala se otočená zády k nám... Nik se na mě podíval a já se zhluboka nadechla... ,,Nejsme tu jako nepřátelé" řekla jsem...

Na nic jiného jsem se v ten moment nezmohla... Elfí dívka se na nás znova otočila a dala si ruce v bok... ,,To říkají všichni... Proč bych zrovna vám měla věřit?"

Chápu jejich opatrnost... Na jejich území je vzácné stříbro... Lidé sem často jezdí za účelem si ho nahrabat co nejvíc... Je jim jedno jestli při tom někdo zemře...

Lidé kvůli obyčejnému kovu zničili spoustu elfích vesnic, zabili spoustu elfů, nevyjímaje malé děti či ženy...

Zničili spoustu plodných květin, kde se elfové rodí...

Podívala jsem se elfce do očí a řekla ,, protože já jsem zaklínač... A nejdu za stříbrem, ani za vodou z posvátného jezera... Chceme tudy jen projít, dostat se ke království světlých elfů a pokračovat dál za naším cílem"

Elfka udiveně naklonila hlavu na bok... ,,A jaký je váš cíl?"

Její safírové oči mě bedlivě sledovaly a trpělivě vyčkávaly na odpověď...

,,Chci najít své rodiče" řekla jsem a nespustila z elfky oči...

Ta překvapeně zamrkala... Pak přistoupila o krok blíž ke mě a zadívala se mi do očí... ,,No ne..."

Řekla po chvilce... ,, Neprošla jsi rituálem" řekla a jemně se usmála... ,,Ale už jsi ztratila důvěru..."

Odvrátila jsem od ní zrak a pootočila hlavu směrem k lesu...