°thirty-three°

224 20 24
                                    

Seběhl jsem dolů a mamka už byla nejspíš u dveří kde jsem slyšel hlasy, proto jsem za ní s úsměvem došel.

,,A Andy tady jsi, no a to je můj synáček Andy"
Představí mě jako by mi bylo pět, nic ale neřeknu a jen si s úsměvem podám ruku s tou paní a za ní pak přišel její manžel a ještě ten jejich syn, když jsem ale pořádně zaostřil kdo to je, zastavilo se mi úplně srdce, stál ve dveřích...

Stál tam a usmíval se, ale když mě spatřil jeho úsměv vyměnil překvapený výraz...nevnímal jsem nic kromě jeho a teď jsem se díval do těch překrásných oříškových očí které jsem myslel že už nikdy neuvidím.

,,Tady je zas ten náš, Rye, Ryei nebuď nezdvořilý a pozdrav ne?"
Vytrhl mě z jakého si transu Ryeova mamka.
Když se pozdravil s mamkou pak se otočil na mě, mě začalo srdce být jako o závod a málem jsem sebou sekl když ke mě natáhl ruku.

,,Ahoj"
Řekne úplně normálně s úsměvem, ale já poznal že má i trochu rozklepaný hlas.

,,A-Ahoj-j"
Vykoktám, ale nebyl jsem schopný si s ním podat ruku, naštěstí nebo na neštěstí se zamnou objevil Sebastian co přišel za námi do obýváku.

,,Dobrý den, já jsem přítel Andyho"
Řekne s úsměvem a obmotá si ruku okolo mojich ramen a bylo vidět jak se Rye napl a sevřel ruku v pěst.

Pak jsme si sedli ke stolu a já seděl přímo naproti Ryeovi co mě furt sledoval a Sebastiana taky, můžu na sto procent říct že žárlil.
Když se chvíli nedíval jsem se na něj pro změnu podíval já, byl stále krásný, nic se na něm nezměnilo, jen to že mi přijde ještě víc namakaný než předtím a i víc zmužněl.

Pak jsme se všichni pustili do jídla a různě si povídali a "seznalovali" se.

,,A co cesta? Jelo se vám dobře?"
Zeptal se pro změnu já.

,,Ano, máme to jen asi půl hodinu autem, ale nedávno jsme se sem přestěhovali takže jsme se trochu ztratili, Rye moc neumí navigovat"
Řekla jeho mamka na což jsem se musel uchechtnout.

,,Mapy nejsou jeho silná stránka že?"
Řeknu s úsměvem a ona souhlasně odpoví.

,,Tak to není nic nového"
Řeknu si s spíše pro sebe, narážel jsem na to jak jsme se ztratili spolu v tom lese.
Nečekal jsem ale že by se Rye ozval.

,,Ty asi moc taky ne ŽE? Ani mapu neumíš držet správně"
Bránil se a pak se pousmál, nějak jsem zapoměl že tu jsou i ostatní.

,,To ty jsi mi ji takhle dal"
Řekljsem tišek něm.

,,Já se v mapách nevyznám, ale neříkej že to nebylo fajn taková "procházka""

,,Jo procházka s takovým na-"

,,Hele o co jde? O čem to mluvíte?"
Vložil se do toho Sebastian.

,,Ale o ničem lásko"
Usměju se na nej.

,,Jak jste se vy dva vůbec seznámili?"
Řekne s mírným opovržením Rye.

,,No chodíme spolu se Sebastianem-"

,,Sebastianem??!"
Vyhrkl Rye a tím mě přerušil.

,,Problém?"
Zeptal se Sebastian nechápavě.

,,Ne ne jen, znám jednoho kluka jménem Sebastian o kterém mi NĚKDO jednou říkal"

,,Aha, no, jak Andy chtě říct chodíme spolu do školy jen on je v jiné třídě jinak jsme oba ve čtvrťáku, už jsme spolu nějak půl roku viď zlato"

,,J-jo"
Pousměju se falešně, bylo vidět že nám to Rye nežere a já se nedivím, pozná můj falešný úsměv...

Když jsme pak dojedli všichni sklidil jsem ze stolu a pak se nějak dohodlo že Rye tu může ještě zůstat že si prý rozumíme.
Takže jeho táta pak s jeho a mojí mamkou odjeli a my tu zůstali sami, já a můj přítel a můj, bývalí přítel.
Sedli jsme si pak na gauč a já si musel sednout Sebastianovi na klín.

,,Tak Ryei, co holky, máš někoho?"
Zeptá se ho a já se pro sebe pousměju, ale pak se podívám na Ryee.

,,Prosimtě holky jsou nudné a jsou namyšlené...kluci jsou zajímavější"
Řekne a věnuje mi nenápadný úsměv.

,,Skvěle, tak co kdyby jsme se trochu pobavili? Rád se podělím"

,,N-ne prosím"
Řekl jsem hned k Sebastianovi, moc dobře vím co myslí.

,,Co máš na mysli?"

,,Noo tak, taky Andy by se nám mohl ukázat a udělat nám představení"

,,Prosím?? Proč by to dělal?"
Zeptal se zmateně Rye.

,,Protože mu to řeknu, vidím že naše divadélko funguje, víš, tady Andy není nic jiného než děvka-"

,,Sebastiane.."

,,Drž hubu, jak jsem řekl, Andy je jen děvka a udělá co mu řeknu takže se můžeme pobavit"
Rye už vypadal trochu dost naštvaně a viděl jsem že zatnul pěsti.

,,Proč by jsi mu to dělal? Vždyť chudák kluk, není to žádná děvka"

,,Ale je, však on nám to rád ukáže že? Tak vstaň Andy a svléknout!"
Poručil mi ale já zakýval hlavou na nesouhlas, i když mi to řekl po druhé jsem nic neudělal, nechtěl jsem to dělat před Ryeem.
Sebastianovi už došla trpělivost a vrazil mi silnou facku a tím mě shodil na zem, na to vstal a začal po me řvát ať okamžitě vstanu ze mu dělám jen ostudu, všiml jsem si že se i Rye hned zvedl.

Poté co jsem se vyškrábal na nohy po mě křikl znova a já jen stál a klepal se. Už se znova napřahoval že mi jednu vrazí a taky že tak udělal, ta rána mě smetla na zem a já vypískl a zafňukal.
Pálila mě tvář a v očích jsem měl slzy.

Pak jsem ucítil dvě ruce co mě zvedali a mě obklopila ta krásná vůně, když jsme stál na nohách bez přemýšlení jsem se vtiskl na Ryeovu hruď a pevně ho objal nazpátek, už jsem se nebál Sebastiana, byl jsem v bezpečí, cítil jsem se v bezpečí, u něj v náručí...

.

.

.

.

.

.
Taaaakže jak jsem slíbila tahle kapitola je na tom lépe a doufám že byla více zajímavá a ano na scénu se vrací konečně Rye který snad celou situaci zachrání.
Myslím že nám to ještě tak na jednu možná dve kapitoly dá. vím že jednu nebo dvě říkám pořád, ale teď to myslím opravdu vážně😅😅😅

°Elle°

Three Weeks of HellKde žijí příběhy. Začni objevovat