Three Weeks of Hell

°four°

Dozpívali jsme...
Všichni nám zatleskali, pousmál jsem se nad tím.
Potom už jsme mohli jít na chatky a poté na večeři..Všichni odešli a já si ještě balil kytaru. V tom si za mnou někdo odkašlal.
Otočil jsem se..

,,Co chceš Ryane?"

,,Moc hezky zpívas a hraješ"

,,Emm..tak dík, ty taky nezpíváš nejhůř"
Jen se ušklíbl, přišel ke mě blíž a odhrnul mi vlasy co mi padali do očí.

,,Máš krásné očička"

,,C-co? Ne, ne, nech toho já ti na tohle neskočím. Nebudeš si semnou takhle hrát, tohle na mě neplatí...nebudu jen další tvoji trofejí!!"

Řekl jsem mu, popadl kytaru a šel pryč.
On tam jen pořád stál a tupě zíral..asi nečekal, že mu řeknu něco takového.
Ještě jak jsem odcházel něco řekl, já se ovšem jen pootočil, ukázal prostřednícek a pokračoval v cestě.

>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>
K večeři byla nějaká kaše s kusem jakéhosi 'masa'. Ani jsem se toho nedotknul, za prvé to vypadalo odporně a za druhé jsem nechtěl jíst...jo snažím se něco zhubnout, jsem tlustý. Když mi to zacali říkat tak jsem si říkal že ne že to je blbost...no ale když mi to už říkal i ON tak mi došlo že to je asi pravda a začal jsem svoje tělo nenávidět, nesnáším se vidět v zrcadle nebo tak, chce se mi vždy brečet..už je to tak půl roku co se snažím se sebou něco dělat a tenhle jediný způsob..nejedení..pomáhá nejvíc.
Řekl bych že jsem už něco málo zhubl, ale pořád to není ono.

Po chvili jsem se zvedl, řekl Brookovi že nemám hlad, odnesl jsem talíř a šel ven z jidelny...Vyšel jsem před budovu, bylo příjemně, tak akorat jen na mikinu. Neměl jsem co dělat tak jsem se tu různě procházel až jsem zašel podel plotu za roh nějaké budovy. Kde jsem ovšem nekoho našel, byl tam Rye a v klidu si pokuřoval svoji cigaretu. Všiml si mě a já popošel k němu a on udělal to samé.

,,Ty kouříš?!"

,,Ahojky maličký..jo kouřím a co jako?"

,,Zaprvé neříkej mi maličký, za druhé jestli ti na to přijdou tak jsi v prdeli a za třetí není to zdravé"

,,Neboj nepřijdou na to pokud mě nepráskneš a je to moje zdraví"

,,A co kdybych tě práskl hmm?"

,,To by jsi neudělal"

,,Jo? Myslíš? A proč by ne?"

,,Vím to, na to mě máš až moc rád"
Řekl, típl cigaretu a přišel ke mě blíž.
Zacouval jsem, ale narazil na zeď budovy.

,,Jdi ode mně"
Zatlačil jsem mu rukama na jeho hruď. On se ovšem ani nepohl.

,,Myslíš si že nademnou můžeš vyhrát maličký?"

,,Už po několikáté ti říkám neříkej mi maličký ty vypatlaný mozku!"

,,Jsi roztomilý když se zlobíš"

Přitiskl mě na zeď a ruce si zapřel vedle mé hlavy. Díval se mi upřeně do mích oceánově modrých očí a já se díval do těch jeho nádherných oříškových.
Byl tak blízko až jsem cítil jeho dech na svých rtech.

,,Nemusíš se mi bránit, stejnak mi jednou podlehneš Cutie"

Pohladil mě po tváři, to už jsem se vzpamatoval a bouchl ho pěstí do břicha a odstrčil ho od sebe. Moje nohy se daly do pohybu a já utíkal pryč od budovy.

,,Leda tak ve snu kreténe!!!"

Utíkal jsem co nejrychleji jsem mohl. Vběhl jsem do chatky a zalezl do postele. Neřešil jsem kluky nebo to že na mě mluvili.
Nasadil jsem si sluchátka, zapl písničky a přemýšlel..

Proč tohleto dělá, proč semnou takhle manipuluje?! Proč mi říká takovéhle věci když mě přitom chce, údajně jen do postele?!
Bojím se toho a vím že to na mě jen hraje. Nechci zažít tu bolest znova, tu bolest od zlomeného srdce od člověka, do kterého jsem se zamiloval nebo ho miloval, ale on mě ne.
Ne! To už se opakovat nebude, něco jsem si slibil a také to dodržím, zvládnu to, nesmím se do něj zamilovat, je to jen děvkar co to zkouší na každého, jak říkal Brook, neumí někoho milovat..
Chce tě jen do postele Andy nenech se jim zblbnout!
Prostě ho budeš ignorovat a budeš si ho od sebe držet dál to je všechno...to není zas tak těžké ne?

Kéžby to takle lehce šlo...moc dobře jsem věděl že nepujde...

.

.

.

.

.

.
Ok tak tady máme další kapitolu, dneska o něco kratší, ale snad nevadí.
Doufám že se vám líbila😇😇

°Elle°