Three Weeks of Hell

°thirty-one°

O rok a půl později

,,Lásko tak já už půjdu jo?"

,,Jo dobře"
Křiknu nazpátek z kuchyně a podám poslední talíř mamce aby ho utřela a já si osuším ruce do utěrky.

,,Pojď mě vyprovodit prosím, ještě s tebou potřebuju mluvit"
Řekl mi můj přítel a já jsem tedy šel za ním.

Vyšli jsme před barák a jen co jsem zavřel dveře a přišel k němu mi přistála hned silná facka na tváři, bolelo to co si budem.

,,Můžeš mi kurva vysvětlit jak jsi se to dneska choval?!"
Vyštěkl na mě a už bylo poznat jak shodil ten svůj milý, ale hraný obličej, pod kterým se schovával ten krutý a nelítostný.

,,C-co tím myslíš? V-Vždyť jsem se choval"
Špitnu a obmotám si ruce kolem svého pasu a přikrčím se.

,,Choval??! To není to slovo co to vystihuje, vím na čem jsme se domluvili, ale to neznamená že si ze mě budeš dělat srandu když je u toho tvoje máma jen aby jsi mohl provokovat a co jako ta mikina?! Jasně jsem ti říkal že na moje věci nemáš sahat!"

,,A-ale S-Sebastiane já-"

,,Ne ty nic! A víš že mi tak nemáš říkat když tu nikdo není! Pane mi budeš říkat když jsme sami! Pamatuj si co jsi zač a co můžeš a co ne! Jsi jen kurva Andrew, nezapomínej na to čeho jsem schopný! Zítra ke mě naklušeš a ukážeš mi co jsi zač aby jsis to připomněl i ty, jsi jen moje děvka to jediné jsi!"
Vyštěkl na mě a já se začal klepat a do očí se mi hnaly slzy, on se pak otočil a odešel..

Já tu seděl ještě nějakou chvíli na schodech a snažil se uklidnit abych nebrečel a přestal se klepat.
Když se mi to nějak povedlo tak jsem se zvedl, rychle šel domů a pak se zavřel ve svém pokoji kde jsem spadl do postele, objal polštár a začal do něj nanovo brečet, mamka byla už v ložnici takže mě netrápilo že by mě slyšela.

Jste zmateni? Možná bych vám měl říct co se semnou stalo a proč...

Když skončili prázdniny a já se vrátil do školy bylo mi dobře a byl jsem šťastný, Choval jsem se jako všichni ostatní a měl i pár nových kamarádů, než si ale ti co si mě dobírali nevšimli že jsem se otrkal.
Nebudu vám tady říkat a popisovat jak jsem byl každou chvíli znásilňován na záchodech a jak jsem musel každou chvíli někoho z nich uspokojovat.
Jak řekl Sebastian..ano ten Sebastian..(kdo neví o koho jde vraťte se na kapitolu 14 kde Andy říká o koho jde)
Stala se že mě kurva a nic jiného, nebráním se, už nemůžu, nemám na to sílu..
Asi před půl rokem za mnou jednou přišel Sebastian a řekl mi že mu budu dělat kurvu, že si o mě střihli a vyhrál on. Buď to nebo mě začnou zase mlátit a ponižovat před celou školou.
Neměl jsem na výběr, nechtěl jsem si odehnat kamarády a vím že kdyby se to dostalo k mamce že mi ve škole něco dělají vyváděla by a řešilo by se to a já bych musel nejspíš přestoupit a to jsem nechtěl.

A tak se to tedy stalo...Se Sebastianem to trvá už asi toho půl roku a nejsem mu na nic jiného než že ho uspokojuju kdykoliv si on pískne. Před mojí mamkou a jeho rodiči hrajeme krásný a zamilovaný pár.
Dobře na druhou stranu, jsou někdy chvíle, chvíle které se stanou jen někdy kdy si semnou lehne a nechá mě abych na něm ležel a můžu ho i obejmout, ano jeho, nemůžu za to, potřebuju někoho objímat a tak alespoň neobjímam pořád jen polštář. Myslím že i on už vidí že toho mám tak akorát dost a jsem na pokraji zhroucení nebo nejsem daleko od toho abych s tím sekl takže by měl po ptákách. Proto poslední dobou mi přijde že je o něco mírnější a i se mě párkrát zeptal jak se mám nebo mě vzal nedávno do kavárny.
Neříkám že se změnil, to ne, je stejný jako vždy, jen že jsou chvíle kdy se zdá být jako normální člověk. Ale je mi jasný že to dělá jen proto abych od něj neodešel a nenahlásil ho za zneužívání. Což mi věřte že jsou chvíle kdy bych to nejraději udělal. Ale nechci si znepříjemňovat život, když opominu tohle tak se mi jinak daří a i ve škole je to lepší.

Ale na druhou stranu mě to štve a to nehorázný způsobem, ani nevíte jak mi chybí někdo kdo by mi dával pořádně najevo jak moc mě miluje, někdo kdo by mě pořádně obejmul a hýčkal si mě, někdo...někdo moc hodný, milý a někdo kdo by mě, mě doopravdy miloval...

.

.

.

.

.

Ano já vím neuvěřitelné že jsem vydala kapitolu já vím, popravdě, už to nebude trvat dlouho a my se blížíme ke konci, před nami je jen pár kapitol a pak bude konec, jakoby asi to už tu moc nikdo nečte tenhle příběh, ale to nevadí, já jsem ráda že třeba alespoň jeden člověk to čte a že bych alespoň pro jednoho člověka napsala ten konec. Vím že tu bude vždy jedna osoba co to ještě čte, ale i tak doufám že vás je tu víc❤❤❤
Budu moc ráda za nějaké názory na tenhle podivný zvrat a celkově co si o tom myslíte😊👐

°Elle°