Selekce

1. Kapitola

Probudila jsem se do nádherného rána. Slunce před chvílí teprve vyšlo. Podívala jsem se na budík na nočním stolku vedle postele.
Vždycky jsem si přála postel s nebesy. Jelikož pocházím ze čtvrté kasty, za takové hlouposti utrácet nemůžeme. Někdy nám peníze stačí jen tak tak na jídlo.

Vrátila jsem se zpět do reality a myšlenky jsem odsunula stranou. Došlo mi, že je už šest hodin . V tuhle dobu jsem měla už dávno pracovat. Nerada jsem pracovala, ale kvůli naší kastě jsem si nemohla dovolit jen tak se poflakovat a nic nedělat.
Stejně bylo nefér, že si člověk nemohl vybrat, jakou práci chtěl jen proto, že byl v jiné kastě.

Nebylo to vždycky tak. Náš stát po čtvrté světové válce téměř zanikl. Jen s pomocí Mikeala Illea ještě "existujeme". Vytvořil z našeho zničeného státu monarchii a sebe korunoval na krále. Lidé byli nadšení a pojmenovali po něm novou monarchii. Za pár let nás rozdělil do osmi kast. Prý aby si lidé byli v různých čtvrtích rovni, aby si pomáhali. Postupem času se to ale zvrtlo a lidé z vyšších kast se začali povyšovat nad lidmi z nižších kast.
A takhle je to po dvěstě let až do dnes.

Ale zpátky ke kastám. První kastu představuje královská rodina Scherave. Ve druhé kastě jsou nechutně bohatí lidé, kteří za celý život nemusí ani jednou hejbnou prstem a doslova se válejí v penězích a pak vojáci kteří chrání naší monarchii a královský palác. Ve třetí kastě jsou profesoři a lékaři, prostě chytří lidé. Čtvrtá kasta to jsme my, pracovníci v různých továrnách.
Naštěstí má naše rodina farmu, takže vyrábíme produkty od zvířat a pak je prodáváme. Stejně je s tím ale spousta práce a do postele se vracím totálně vyčerpaná.

Pátá kasta jsou umělci - básníci, herci, zpěváci. Šestí jsou chudí, sedmí chudší a osmí jsou úplní žebráci. Od páté kasty níž jsou lidé podle mého názoru otroci. Mají sice svoje práva a někdy i bydlení (hlavně šestí), ale dřou od rána do večera.

Ve spodních kastách mají lidé hodně dětí, protože si je nemohou dovolit omezit. To mohli lidé ve třetí a vyšší kastě. Proto se divím, že mí rodiče mají pouze tři děti. Děti které se narodili, patřili do stejné kasty jako rodiče. Když se vdá žena, patří do stejné kasty jako její muž. Spoustu žen si bralo i muže z výších kast, ale když si žena chtěla vzít muže z nižších kast, trvalo to klidně i devět měsíců než jim to schválili a bylo to jen výjimečně. Člověk si také vyšší kastu mohl koupit.

Najednou někdo zaklepal na dveře mého pokoje a moje myšlenky se rozplynuly.