Selekce

13. kapitola

Nechápavě jsem se rozhlédla po komnatě. Nikde jsem ale žádnou skříň neviděla. Melanie si všimla mého pohledu. Usmála se a přešla ke dveřím na které jsem úplně zapomněla. Otevřela je dokořán a vešla. Sarah zatím odešla do koupelny a začala připravovat koupel.

Zvědavě jsem nakoukla dovnitř, kam právě zmizela Melanie. Úžasem zalapala jsem po dechu a musela se opřít o zeď abych neupadla. V místnosti viselo asi deset šatů různých barev. Nestihla jsem si je ale moc prohlédnout, protože mě uchvátila protější zeď. Stála tam obří prosklená vitrína plná bot, různých barev a typů. Od bot na vysokých jehlách, až po balerínky. Místnost obsahovala taky obří zrcadla, takže jsem se mohla vidět ze všech stran.

Z mého úžasu mě vytrhla Melanie: „Jaké šaty si chcete obléknout.“
Můj pohled sklouzl zpět na šaty. Opravdu nebylo lehký si vybrat. Nakonec mě jedny zaujaly.
Byly světle modré, trošičku do tyrkysova. Volánková sukně končila těsně nad koleny. Živůtek byl prošitý třpytivou nití a na světle se blýskal. Trochu mě vyděsil korzet, ale nedala jsem to na sobě znát. Rukávy byly krátké a volné. Vybrala jsem si k nim stříbrné barelínky. Na boty na podpatku jsem se necítila.

Melanie odnesla vybrané šaty do pokoje. Já si vzala do ruky balerínky a následovala ji. „Tak Zoey, teď si svlékněte oblečení a běžte do vany.“ Zavelela Sarah. Poslechla jsem jí, svlékla si oblečení a šla do koupelny.

Už u dveří jsem ucítila vůní růží. Ponořila jsem se do voňavé koupele a zavřela oči. Vnímala jsem pouze vůní růží. Ležela jsem ve vaně asi dvacet minut. Pak jsem vylezla a začala se sušit příjemným velký bílým ručníkem. Oblékla jsem si drahé spodní prádlo, které tam na mě čekalo. Z koupelny jsem vyšla zabalená ve flanelovém světle fialovém županu.

Melanie s Sarah ke mně přispěchaly a začaly mě rozmotávat ze županu.
„Co děláte?“ Zeptala jsem se a tázavě se na ně podívala. „Jdeme Vás přece obléknout.“ Odpověděla zvesela Melanie. Když jsem na ní stále nechápavě koukala, začala dál vysvětlovat. „Tyhle šaty mají trošičku složitější zapínání, než na které jste zvyklá.“ Pohlédla jsem na šaty a musela jsem uznat, že bych si je asi sama neoblékla.

Nakonec jsem se nechala obléknout, ale dvakrát vedle jsem z toho nebyla.
Když mi Sarah stáhla korzet, nemohla jsem skoro dýchat. Melanie na mě soucitně pohlédla a začala mě líčit.
Nechala jsem si udělat jenom jemný make-up. Když jsem se ale koukla do zrcadla, byla to má nejkrásnější verze.

Šaty, i když jsem v nich nemohla pořádně dýchat, zvýraznili mojí krásnou postavu. Vlasy jsem si nechala zaplést do jednoduchého drdolu. Melanie mi ještě nabízela nějaké šperky z krásné truhličky. Já už jsem se ale cítila dost zatížena těžkými šaty, a proto jsem další závaží v podobě šperku nechtěla.