Selekce

30. kapitola

Probudila jsem se ještě za tmy. Měla jsem obrovský hlad, jak jsem vynechala večeři. Proto jsem se vydala do kuchyně, tentokrát jsem věděla kde je.

Proklouzla jsem obřími dveřmi do kuchyně. Vydala jsem se rovnou k jedné z lednic. Otevřela jsem mrazák a vyndala krabici pomerančové zmrzliny. Vzala jsem si lžíci, s miskou jsem se neobtěžovala. Nabrala jsem první lžíci a strčila jí do pusy.

„Mužů si dát taky?“ Ozvalo se mi za zády. Otočila jsem se a uviděla Nika. „Jasně.“ Přikývla jsem a podala mu lžíci. Nabral si zmrzlinu, ale ukápla mu na pyžamové triko. Musela jsem se začít smát. „Jo tak ty se mi budeš smát?“ Ušklíbl se na mě. Pak vzal svojí lžíci i se zmrzlinou a utřel ji o mojí košili.

„Tos neměl dělat. Teď jsi vypoutal válku, ve který nemůžeš vyhrát. Vzala jsem do jedné ruky krabici a druhou rukou  z ní pomocí lžíce nabrala zmrzlinu. Napřáhla jsem se a hodila ji po něm. Pak znova a znova. Pokaždý jsem se trefila. On mezitím došel k mrazáku a vytáhl další krabici se zmrzlinou. Pak nastala válka. Samozřejmě že jsem zvítězila. „Mír! Vzdávám se .“ Zasmál se Nik a zvedl na obranu ruce.

Položila jsem prázdnou krabičku na linku a vydala se k němu. Vůbec jsem se ale nedíval na podlahu a uklouzla po pomerančové kaluži z roztáté zmrzliny. Zavřela jsem oči a představovala si pád. Naštěstí mě Nikovy svalnaté ruce zachytily. Položil mě opatrně na zem a sedl si vedle mě. Už jsem to nevydržela. Naklonila jsem se a políbila ho. Nik mi polibek oplatil.

Najednou se ozval hlas. Rychle jsme se odtrhli a schovali se pod stůl. „Ach né, co se tu stalo?“ Kuchař se nejspíš díval na po bitevní pole. Nevydrželi jsme to a museli se smát.

Nik pak rychle vylezl a vzal mě do náruče. Utíkal se mnou pryč a pořád se smál. Já se smála s ním. Postavil mě až v mé komnatě.

„Asi bych se měla vykoupat a převléknout řekla jsem.“  Přikývl a chtěl odejít. Rozběhla jsem se za ním a strhla ho na mou postel. Pak jsem přitiskla svoje rty na jeho a políbila ho. On mě začal taky líbat a vjel mi rukou do vlasů. Po chvíli jsme se od sebe odtrhli. „Tak zítra.“ Řekl sotva popadl dech. „Zítra."

„Dobrou.“

„Dobrou.“ Odpověděl, naposledy se na mě podíval a odešel.

Rychle jsem se vykoupala a převlékla. Rozběhla jsem se k psacímu stolu a vytáhla můj dění zapsala jsem do něj.

Milý Jamesi,
Miluju ho.

Takže tohle je konec první knížky, ale nebojte, brzo bude pokračování. Děkuji všem, kteří pro tuto knížku hlasovali.

YSLP