24. kapitola

127 9 1
                                    

Královská rodina se posadila na trůny. Před kamery se také nacházely dvě křesla. My ostatní jsme se posadili do "hlediště".

Zazněla úvodní znělka a král Wiliam začal mluvit. Moc jsem ho ale neposlouchala. Přemýšlela jsem na jaké otázky se mě asi bude Steven Taiy ptát. Najednou jsem uslyšela jeho hlas: „A nyní se Vám opět hlásím z královského paláce. Dnes uděláme rozhovor s každou zbylou dívkou. Nejdřív bych se chtěl ale na něco zeptat prince. "Podle čeho jste posuzoval jakou dívku vyloučit. Jestli počítám správně bylo jich patnáct."
„Ano Stevene počítáte správně. A věřte mi vyloučit dívky nebylo vůbec jednoduché. Rozhodoval jsem se podle pocitu, který jsem cítil, když byla v mé přítomnosti. S některými jsem si prostě nerozuměl. S jinými jsem si neměl o čem povídat. Tím ale nechci říct, že nebyly úžasné. Jsem Rád, že jsem je poznal."

„Děkuji princi za vaši odpověď. Diváky by teď ale určitě ještě zajímalo, jestli už existuje nějaká dívka, která je vaše favoritka." Vyzvídala Steaven dál a já se bála co princ odpoví.

"Dobře prozradím Vám, že favoritka už existuje. Jméno Vám zatím ale ještě neprozradím." Řek svou odpověď a já byla ráda, že mě nezmínil.

„Vy nás teda napínáte princi. Ozval se znovu Steven a já už zase věnovala pozornost zprávám. „A nyní už se vydáme k rozhovorům jednotlivých dívek." Přivolal si první dívku. Koho jiného než Avu. Před kamerou vypadala úplně přirozeně. No jo neměla bych se divit, když je to modelka, tak asi bude zvykla na rozhovory. Pak přišla na řadu Bonnie i té se rozhovor povedl. Po nich následovalo ještě několik dívek. Najednou jsem uslyšela jak mě Steaven volá a začaly se mi třást ruce. Přišla jsem tedy k němu a posadila se do pohodlného křesla.

„Tak lady Zoey, doslechl jsem se Vás princ ptal, jestli Vám chutná náš chléb. Zajímalo by mě jak na takovou otázku přišel." Zeptal se zvědavě.
„Na tuto otázku by Vám nejlépe odpověděl princ." Odpověděla jsem a doufala, že se zeptají jeho.
Steven se otočil tedy na prince.
„Víte poprvé jsme se potkali v kuchyni a já jsem tady lady Zoey nabídl náš chléb. Bohužel jsem se zapomněl zeptat jestli ji chutnal. Tak jsem se zeptal u snídaně." Usmál se na mě a já byla ráda, že o kuchtíkovi nepadlo ani slovo.

Steaven se otočil zpět na mě. „Lady Zoey, byla jste na schůzce s princem, když nepočítáme scénu v kuchyni?"
Podívala jsem se tázavě na Nika a ten kývl na souhlas. „Ano s Nikolasem jsme ještě byla běhat. Musím říct, že místní zahrady jsou úžasné." Pak mě ale došlo jak jsem ho oslovila. „Ahh... Chtěla jsem říct s princem Nikolasem." Cítila jsem se trapně a myslím že jsem se i červenala.
Naštěstí Steven rychle pokračoval a já doufala, že si toho zas až tak nebudou všímat. Zeptal se mě ještě na pár otázek. Jestli se mi v paláci líbí. A jestli se mi líbil včerejší ples a tak dál. Rozhovor konečně skončil a já se vrátila na své místo.

Po skončení zpráv jsem se rychle vydala do komnaty. Převlékla jsem se do noční košilky a chystala se lehnout. Někdo zaťukal na dveře a já v domnění, že jsou to komorné řekla dále. Byl to ale Nik a když mě viděl v noční košile otočil hlavu zpět ke dveřím. „Omlouváme se. Jen jsem tě potřeboval vidět." Mezitím co mluvil jsem si oblékla na košily župan. „Moc se omlouvám za to oslovení prostě to ze mě vypadlo a já..." Otočil se a moje blábolení zastavil něžným polibkem.
Pomalu se ode mě odtáhl, ale jenom tak aby mi viděl do obličeje. „Vždyť já se vůbec nezlobím. Jak jsem říkal jenom jsem tě potřeboval vidět. Chyběla jsi mi." Znovu si mě přitáhl k sobě a ruce mi položil na záda. Pak na mě přitiskl svoje rty a já mu omotala ruce okolo krku.

SelekceKde žijí příběhy. Začni objevovat