Promise? Promise. (Larry, CZ) ✔︎

24. Italy

Harry:

Vystoupili jsme z taxíku před hotelem, kde si vzali naše kufry a odnesli je kamsi. Hotel byl od pohledu nádherný. Příruční zavazadlo nám nechali, abychom si mohli vyndat doklady a potvrzení o tom, že máme zamluvené ubytování. Za chviličku už jsme stáli ve výtahu a jeli k našemu pokoji. Interiér byl úplně perfektní. Nám s Louim dali manželskou postel, takže jsme mohli spát spolu. Z toho jsme byli oba nadšení. Darcy měla pokojík vedle. Navíc se nemohla vymluvit, že chce spát se mnou, protože měla dětskou postel, tudíž kratší. Myslím, že by se tam Lou i možná vešel, ale já bych ho tam stejně nepustil. 

„Páni, je to tu nádherné." Řekl Loui a opřel se hlavou o moje rameno. Pak mu to ale došlo a rychle se postavil zpět do původní pozice. Darcy zrovna vyběhla ze svého pokojíku, ale nic neviděla. 

„Co budeme dělat?" Byla úplně nadšená. 

„No já nevím jak vy, ale šel bych si obhlídnout bazén, pláž a hotel. Večeři máme za dvě hodiny. Začíná od šesti a končí v půl osmé, aby se tu stihlo vystřídat co nejvíc lidí. Půjdeme tam tak v sedm, abychom pak mohli jen uspat Darcy a víc už dnes nestihneme." Přemýšlel jsem nahlas. 

„Souhlasíme!" Odpověděla Darcy za oba. Někdo zaklepal na dveře. Byl to pracovník hotelu, který nám dal kufry. Do ruky jsem mu vtiskl pár korun, aby už zmizel. 

„Dobře, ale před tím ještě vybalíme." Řekl Louis a rozepínal první kufr. Darcy by chtěla hned ven, ale pokud chceme mít zítra klid, musíme vybalit už teď. 

-------

Do půl hodiny jsme byli převlečení, vybalení a mohlo se vyrazit na průzkum. Hned za hotelem bylo několik bazénů. Jeden určený na plavání, další dva na relaxaci, asi pět menších pro malé děti, kde byly i skluzavky a nakonec dojezdový k tobogánům. Všude bylo živo. Lidí tu nebylo ani málo, ani moc, protože byl areál velký. Když jsme se pokochali bary a bazény, prošli jsme po chodníku dál. Sešli jsme schody, na kterých byly lehké nánosy jemného písku. Pak už jsme stáli na pláži. Nebyla tu hlava na hlavě, bylo tu kupodivu málo lidí. Moře se třpytilo a hrálo všemi možnými odstíny modré. Procházeli jsme kolem slunečníků a lehátek, na kterých se opalovali lidé. Všude tu panovala pohoda a klid. Bylo tu úplně božsky. Dál jsme procházeli pláží po chodníku, protože byl písek horký od sluníčka. Podívali jsme se i na molo, které bylo dost dlouhé a vedlo daleko na moře. Stálo tu pár malých loděk a stánek. Na cedulích tu stálo, že se můžeme projet, ale na to teď nebyl čas. V dálce za molem byla ještě jedna atrakce. Takové to hřiště na vodě, sladěné do žluté a zelené barvy. Tam ale Darcy nepustím, je na to malá.

Když jsme se dostatečně porozhlédli, vrátili jsme se zpět na hotel. Oblékli jsme si něco méně plážového, i když tu nebyla stanovená pravidla, co se musí nosit na večeři. Prostě jsme si vzali džíny a tričko a Darcy dali šaty. Jídelna byla úplně dole a vypadala moc útulně. Lidi se sem už pomalu začínali hrnout. Každý měl přidělený svůj stůl. My seděli daleko od jídla, což bylo dobře, protože kolem nás nebudou proudit davy lidí. S Darcy v náručí a Louim v patách jsem se vydal směrem ke švédskému stolu. Dával jsem Darcy na talíř, o co si řekla. Když měli oba dva co chtěli,  poslal jsem je zpět ke stolu a vzal si svoje jídlo. Nemůžu tu totiž nechat běhat malou samotnou. 

U večeře jsme si pochvalovali všechno, co se dalo. Jídlo bylo skvělé, pláž nádherná, hotel čistý a moc pěkný a tak dále. Darcy se strašně těšila, až bude moct jít zítra do moře a bazénů.

Když jsme se konečně dostali do pokoje, rychle jsem uspal malou princeznu, abych mohl být s Louim. Sedli jsme si na balkon, na který se dalo vyjít z našeho pokoje. Zavřel jsem za námi a posadil se na jednu z židlí, které odděloval stolek. Loui si chtěl sednout na tu druhou, ale to se mi vůbec nelíbilo. 

„Co si myslíš, že děláš?" 

„Sedám si?" Vyvalil na mě oči. Přitáhl jsem si ho k sobě a posadil na klín. 

„Sedět na židli, když můžeš na mně ti zakazuju." Chytil jsem si ho kolem pasu a políbil ho. Venku bylo pořád krásně. Sluníčko už jen příjemně hřálo. Byli jsme vyřízení z letu, ale chtěli jsme být spolu. Nakonec mi Lou skoro usnul v rukou. Proto jsem ho přenesl dovnitř a položil na postel. Vzal jsem ze skříně jeho pyžamo a začal ho převlékat, protože už spal úplně a nechtěl jsem ho nechat trpět v džínech. Sundal jsem mu kalhoty, ale dál jsem pochopitelně nešel. Pak jsem mu zabavil i tričko, které jsem chtěl původně nahradit pyžamem. Po chvilce jsem ale zjistil, že ho prostě do oblečení nenarvu, pokud nespolupracuje. Nechal jsem ho tedy tak, jak je a šel se převléknout do koupelny. Kvůli horku jsem zůstal jen v kalhotách. Pak už jsem si jen lehl k mému vyčerpanému zlatíčku, které jsem si k sobě přivinul. On kolem mě obmotal ručičky a zašeptal: „Miluju tě Harry." 

„Taky tě miluju Lou." Dal jsem mu pusu do vlasů a zhasl lampičku.

-------

„Tati?" Ráno se nás snažil probudit nezvaný host-Darcy. Neměl jsem srdce zamknout jí dveře. Nemohla by do koupelny, ani nikam jinam. 

„Co se děje?" Zamručel jsem a měl jsem pořád zavřené oči. 

„Proč se tak tulíte?" Sakra. V ten moment mi to došlo. Ležíme tu oba polonazí v jedné posteli. Nebo spíš já ležím na posteli a Loui celou svou vahou na mně. Tohle už nezachráním. Louis ještě spí, takže ho ze sebe nemůžu ani sundat. To, co řekla, mě donutilo vytřeštit oči, které dostaly pořádnou ránu od sluníčka. Darcy musela roztáhnout záclony.

„Shhh. Loui ještě spí." Bez zájmu jsem si položil ruku na jeho záda. Stejně jí o nás budeme muset říct.

„Ale snídaně za chvíli začíná. Snídaně pro nás." Naléhala.

„Kolik je?" Musíme jí stihnout, pak už nám nic nedají.

„Za pět minut osm." 

„Dobře, tak si běž vzít nějaký šaty, já vzbudím Louiho." Jakmile odběhla a zavřela za sebou dveře, začal jsem Louimu jezdit rukou po zádech a šeptat mu: „Lou, princezno, vstáváme." Zavrtěl se a pomalu začal otevírat oči.

„Musíme?" Bylo mi líto, že ho musím vyhnat z postele, ale musíme to stačit.

„Ano, musíme. Šup, pojď." Povedlo se mi ho dokopat až ke skříni. Rychle jsme se oblékli a za chviličku už snídali u našeho stolu. 

Po snídani jsme si vzali plavky a přes to jen nějaké plážové oblečení. Do tašky jsme sbalili opalovací krém, brýle proti sluníčku i do vody, nějaký míč pro Darcy a osušky. Víc nebylo potřeba. Čekal jsem, že se bude chtít minimálně jeden z nich koupat spíš v bazénu, ale oba se těšili na moře. Našli jsme si nějaké pěkné místo. Měli jsme slunečník, ke kterému byla přidělána dvě lehátka, takže bylo jedno na sluníčku a druhé ve stínu. Darcy by se nejradši šla hned koupat, ale musel jsem jí namazat a počkat, až se krém vsákne. Tak byla na písku ve stínu slunečníku. Namazal jsem i Louiho a on pak na oplátku mě. Po nějaké době jsem svolil jít Darcy do vody, ale jen s mým dohledem. Přenesl jsem jí přes horký písek. Moře bylo dost studené, ale osvěžující. Zůstávali jsme jen na kraji, protože Darcy neumí pořádně plavat. Vlastně jen kope nohama, když je v kruhu a ten jsme teď nebrali. 

Až do oběda jsme se střídavě koupali a opalovali. Po něm jsme se svalili k bazénu. Louis se ujal Darcy, abych měl prý chvíli pro sebe. Plaval s ní a hrál si s ní ve vodě. Nezapomněli vyzkoušet ani skluzavky. Nebo spíš malá. Lou by se v těch dětských asi zasekl.

¤ Kolik slov by podle vás měla mít kapitola?

Moje se pohybují různě. Většinou 1 500 až 3 500, ale teď jsem jednu musela dokonce rozdělit na dvě části, jinak by měla jedna asi 7 000 slov a pak bych byla ve skluzu a nestíhala bych je vydávat denně 😬✌