27. So he's my new mom?

945 58 43
                                    

Harry:

„Měli bychom jí to říct." Snažil se mě přesvědčit pidimužík polohlasem. Byla hluboká noc, Darcy už dávno spala a my dva seděli na balkóně. „Nebo se chceme navždy schovávat?" Naléhal. Věděl, že podlehnu. Navíc měl pravdu, měla by to vědět.

„Já vím, musíme jí to ale nějak vysvětlit. Budeme to rozkouskovávat? Že bychom jí řekli jeden den o tvé orientaci, další o mé,..." Přispěl jsem k debatě.

„Ne. Řekneme jí to všechno večer. Alespoň to budeme mít z krku. Vím, že si nervózní, jsem taky, ale musíme jí to říct Harry."

„Já to vím princezno." Využil jsem toho, že na mě seděl a opřel jsem si hlavu o jeho rameno.

„Hazz, neměj obavy, dopadne to dobře, ona to pochopí, zvládnem to." Utěšoval mě vískáním ve vlasech.

„Nějak to dopadne."

„Teď už pojď na kutě, jsem unavený." Zívl a víc se ke mně přitulil.

„Hej, ty bys pořád jen spal!" Zasmál jsem se, ale dlouho mi smích nevydržel. Únava začínala přepadat i mě. „No tak pojď." Seskočil na zem a se mnou v patách se vydal do postele. Pyžamo nebylo třeba, prostě jsme spali v trenkách. Byli bychom možná i spali nazí, ale nemůžeme dopustit, aby se zase Darcy rozhodla připravit nás o peřinu.

-------

Ani nevím, kdy jsme usnuli a co nás vzbudilo. Malá špiónka už byla plně aktivní. Vyhazovala ze skříně oblečení pro mě a Louiho. Každému něco přinesla, abychom nezdržovali vlastním výběrem a pohnuli. V jejích očích bylo vidět, že má pořádný hlad. Toto tvrzení se mi potvrdilo i zakručením v jejím břiše.

Dnešní den jsme se rozhodli trávit celý pospolu. Do oběda jsme stavěli hrady z písku, koupali se v moři, opalovali se a dělali všemožné vodní souboje. Horší část dne přišla k večeru. Po vynikajícím jídle jsme si všichni sedli ke stolu, který byl u Darcy v pokoji. Ona vůbec netušila, co s ní chceme řešit. Byla zmatená a vyjukaná.

„Takže," odhodlal jsem se po dlouhém mlčení. „Jak se říká ženě, která má ráda ženy?" Darcy ihned vymrštila drobnou ručičku do vzduchu. Jen jsem se na ni podíval jako náznak toho, že může mluvit.

„Lesba." Kývl jsem hlavou a ona nasadila vítězný úsměv.

„A co takový muž, který má rád muže?" Pokračoval jsem.

„Gay." Odpověděla se stejným nadšením. Asi si myslela, že se jedná o nějaký kvíz nebo tak něco.

„Dobře. A víš, že existuje ještě spoustu dalších věcí, co se toho, kdo má co rád týče? Třeba tady Loui je gay. A táta je bisexuál. Víš, co to znamená bisexuál?" Pomaloučku jsem odhaloval kostlivce ve skříni. To, že je Louis teplej jí ani moc nepřekvapilo. Nebo se tak alespoň netvářila. Na mě se koukala tázavým pohledem.

„Nevím." S tím jsem počítal. Neříkali jsme jí to tom zatím zhola nic. Nepřišlo nám to s Olivií podstatné.

„Dobře, to nevadí, vysvětlím ti to. Pokud něco nevíš, stačí se zeptat." Usmál jsem se .

„Dobře."

„No, takže. Bisexuálovi se líbí muži i ženy. Pak je tu ještě spousty dalších členů LGBT komunity, ale to nebudeme řešit. Podstatné teď je, že... Že..." Nevím, jestli jdu správnou cestou. Jestli jí to vysvětluji dobře. Podíval jsem se na Louiho, který propletl naše prsty a stiskl mou ruku na důkaz toho, že je tu se mnou. „Podstatné je teď to, že si táta našel přítele. Protože jsem bisexuál, mám rád jak ženy, tak muže. Proto mám teď přítele. A chci, abys to věděla, máš na to právo."

Promise? Promise. (Larry, CZ) ✔︎Kde žijí příběhy. Začni objevovat