Promise? Promise. (Larry, CZ) ✔︎

8. Older brother

Louis:

Zavolali mi z práce, že potřebují hlídání. Zrovna jsem byl v kavárně pár ulic od místa, kam jsem byl zavolán, takže jsem to vzal. Hned jsem vyrazil a ani ne za patnáct minut jsem byl na místě určení. Bylo mi řečeno, že mám zůstat před vchodem a počkat, tak jsem tam chvilku stál, ale po chvilce jsem si dovolil sednout si na schody toho domu. Po nějaké době přispěchal jeho majitel i s dcerkou. Rychle jsem se postavil a oba si je prohlédl. O můj bože. Divím se, že jsem udivením neotevřel pusu. Byl neskutečně hezký. Byl o dost vyšší, než já, ale tipoval bych ho na stejnou věkovou kategorii. Jeho hnědé kudrlinky mu spadaly do tváře, na které byla vidět starost a zděšení. Ale i přes to byl nádherný.  Vypadal jako anděl.

'Anděl s dítětem a ženou, Louisi prober se.' Řekl jsem si pro sebe a radši se tomu nádhernému stvoření představil. 

„Dobrý den, jsem Louis Tomlinson, poslali mě sem z kanceláře, která pomáhá s hlídáním dětí." Snažil jsem se udělat dobrý první dojem. I když mi to bylo k ničemu. Na tohohle nemám. A to i kdyby byl teplej. A i kdyby neměl rodinu. Je to úplně jiná liga. Jeho žena je šťastlivec. Má ho jen pro sebe a ostatní můžou leda závidět.

„Dobrý den. Harry Styles. Díky, že jste přišel, pojďte prosím hned dovnitř, musíme se snoubenkou hned odejít." Řekl, když jsme si podávali ruce. A měl tak krásný hlas. Opravdu andílek. 

Pustil mě a jeho dceru dovnitř a zavřel za námi. Hned odběhl kamsi a nás nechal o samotě. Začali jsme se beze slova zouvat. Do toho na nás zavolal, ať se seznámíme a ať se mě Darcy nebojí. Prima, už vím, jak se jmenuje. 

Sedl jsem si k ní na bobek a řekl: „Ahoj Darcy, jsem Louis, budu tě teď chvíli hlídat."

„Ahoj. Já vím, táta mi o Vás říkal."

„Darcy, mně nemusíš vykat, budu tu jako tvůj kamarád, ne jako nějaký dozorce. Chci se bavit. Můžeme si pak spolu hrát. Hlavně aby byla zábava, dobře?" 

„Tak jo, to bude lepší." Zaculila se.

„Louisi, prosím, chovejte se jako doma. Darcy, ty buď hodná, dobře? Brzy se vrátím. Vem si třeba omalovánky a kdyby se něco dělo, řekni Louisovi, dobře?" Řekl Harry. Svou snoubenku už odvedl před tím do auta. Snažil jsem se vést s Darcy rozhovor, aby nevnímala, že je na tom její máma špatně. Aby jí prostě neviděla v tomhle stavu. 

„Nebojte pane Stylesi, dám vám na ní pozor. A myslím, že si budeme rozumět." Ujistil jsem Harryho a usmál jsem se. Ten ještě zaběhl někam za nás a pak odešel úplně.

„Tak Darcy, copak bys chtěla teď dělat?" Zeptal jsem se.

„Nevím, ale mám celkem hlad." Zakňourala.

„Dobře, kde máte kuchyň?" Na mou otázku bylo odpovědí ukázání malým prstíkem doprava. Vydali jsme se tedy tam. Párkrát jsem se otočil kolem své osy a vydal se k lednici. Když jsem jí otevřel, nic moc v ní nebylo. Nebo spíš vůbec nic z čeho by se najedla. 

„Nic tu nemáte." Pronesl jsem stále pozorujíc lednici. 

„Já vím. Objednáme si třeba pizzu?" Zeptala se.

„A ty můžeš pizzu?" Usmál jsem se na ni.

„Občas a už jsme jí dlouho neměli." Prosila.

„No tak dobře. A jakou máš ráda Darcy?" 

„Se salámem!" Vykřikla nadšeně.

„Tak dobře. Tak já zavolám do pizzerie." Odpověděl jsem a vytočil číslo. Darcy mě hladově pozorovala. Objednal jsem ji a pak se chtěl o ní dozvědět víc. Posadil jsem jí tedy na linku a začal konverzaci.