Promise? Promise. (Larry, CZ) ✔︎

29. Capri

V médiích je fotka z reálného ostrova Capri v Itálii. Místo je to-podle fotek-fakt nádherný.

Ráno jsme se probudili kupodivu dřív, než Darcy. Nechtělo se nám vůbec vylézt z postele, ale museli jsme. Dnes máme na programu výlet lodí na jeden ostrov kousek odtud. Jmenuje se Capri a podle toho, co mi ukázal Harry je vážně překrásný.

„Loui? Vzbudil bys Darcy? Já zatím sbalím věci, které si vezmeme s sebou na loď."

„Jasně, už tam běžím." Nasadil jsem úsměv a odběhl vedle do pokoje. Darcy se neměla k odchodu. Ležela v posteli a ať jsem naléhal jak jsem chtěl, nevylezla. „Tak to asi neuvidíš tu nádheru, na kterou se dnes chystáme podívat." Potřeboval jsem zaujmout její pozornost, což se mi povedlo.

„Jakou nádheru?" Posadila se a začala pomalu vylézat z peřin.

„Jedeme na výlet lodí na ostrov." Rozzářila se a okamžitě se rozběhla ke skříni, kde se střetla s Hazzou. Všichni jsme se oblékli a vyrazili na rychlou snídani. Pak zbývalo jen půl hodinky, abychom došli na molo u moře. V rychlosti jsme dobalili poslední věci.

„Plavky, ručníky, Darcyin časopis, sluneční brýle, plavecké brýle. Něco chybí." Harry pobíhal po pokoji, zatím co přemýšlel nad chybějícími maličkostmi.

„Opalovací krém Hazz." Vzpomněl jsem si a vydal se do koupelny. Pak už bylo snad vše kompletní a mohli jsme vyrazit. Času bylo jen dvacet minut, což bylo málo. Proto jsem vzal malou do náruče a po boku Harryho spěchal na molo. Tam už na nás čekala loď. Nebyla ani malá, ani velká. Po kontrole nějakých papírů, které měl na starost Harry, nás pustili dovnitř. Bylo tu jen pár lidí. Zjistili jsme, že můžeme vylézt po takových nebezpečně vypadajících schodech do druhého patra. Tam byly na přídi i na zádi matrace, kde se nám hned Darcy zabrala místo. Na zádi byl stín, takže jsme šli tam. Příď se bude navíc houpat mnohem víc, pokud nabereme velkou rychlost a bude na ni cákat voda. Mezi matracemi na obou koncích lodi byl koberec, který měl podobu umělé trávy. Dále byly na levoboku i pravoboku sedačky a stoly, přidělané k podlaze. Tady nahoře nikdo chvilku nebyl, ale pak přišlo asi sedm lidí. K nám nikdo nešel, jelikož se nechtěli s námi cpát na zbývajících dvou zúžených matracích. Po celé lodi se všichni krásně rozprostřeli, takže to vypadalo, že tu skoro nikdo není. Opravdu nás tu moc nebylo. Myslel jsem, že ještě někdo přijde, ale najednou jsme vyjeli. Alespoň nás tu nebude moc a nebudeme se tu cpát jeden přes druhého. Darcy sebou lehce trhla a podívala se na nás dva.

„Neboj se, nic to není. Bude to zábava." Utěšoval jsem ji. Ze začátku mi to moc nevěřila, ale pak se jí začalo cestování lodí líbit. Dokonce si ho začala i užívat. Po cestě jsme hráli různé hry, četli jí nějaké příběhy z časopisu a pak jen odpočívali.

-------

„Už tam budem!" Vzbudil mě křik nedočkavé Darcy. To jsem zase usnul? Hazz má pravdu, pořád bych jen spal. Zvedl jsem své ospalé tělo do sedu a protáhl se. Harry balil všechny naše věci do batohu, pak mi pomohl se zvednout. Pohledem jsem spočinul na krásné krajině, do které mířila naše loď. Pomaloučku jsme dorazili ke starému, kamennému molu, na kterém naši loď nejprve uvázali dva Italové a následně nám všem dovolili opustit loď. Delegátka nám řekla, kam se rozhodně podívat, rozdala nám malé mapky s doporučenou cestou a upozornila nás, že máme pouze tři hodiny rozchod, pak se odjíždí. Všechno jsme si vyslechli, odkývali a vydali se do krásné krajiny. Všude tu byly krásné stromy a keře, které nebyly nijak výrazně upravené. Podle toho, co jsem zaslechl na lodi jsme jeli do té víc přírodní části Capri. Ještě kousek dál je to samý hotel, nacpané pláže a strašně hluku. Tady nebyl snad nikdo. Procházeli jsme doporučenou cestu, která vedla po kamenných chodníčkách. Postupovali jsme do mírného kopce a obdivovali krajinu kolem. Měli jsme úžasný výhled na širé moře. Vypadalo to tu úchvatně. Sem tam nás chodníčky navedly do zatáček, aby nebylo stoupání tak prudké. Nebyla tu žádná možnost kam odbočit, takže jsme se alespoň nemohli ztratit.