Promise? Promise. (Larry, CZ) ✔︎

23. This or that

Harry: 

Už nějakou dobu jsem se koukal na různé zájezdy a dovolené. Chtěl bych odjet s Darcy a Louim k moři, jen se nemůžu rozhodnout, kam jet. Nakonec jsem vybral dvě nejlepší varianty. Obojí byl překrásný hotel v Itálii s bazénem kousek od moře. Samozřejmě bylo v ceně i jídlo a to snídaně, obědy a večeře. Navíc je tu možnost dát Darcy do nějakého centra pro děti. Mají tam několik skupinek, které jsou oddělené podle jazyků. Takže ji můžeme dát buď do skupinky, která mluví jejím rodným jazykem, nebo do skupinky, která mluví jiným. Něco by se naučila, ale přijde mi to vůči ní špatné, protože by ze začátku nerozuměla ani slovu. Myslím si, že by se jí ale mohlo v kolektivu úplně jiných dětí líbit a že by si mohla najít dost kamarádů. Navíc bychom měli s Louisem čas i na sebe. 

„Dobré ráno." Zabručel někdo za mnou. Na chvíli jsem odtrhl oči od notebooku a otočil se na mého rozespalého Louiho. Vlasy mu trčely do všech stran. Přicupital ke mně a já rychle slezl z barové stoličky, abych ho mohl obejmout. Nakonec jsem si ho vzal do náruče a dal mu pusu. Za to se na mě zaculil. Pak jsem si ho poponesl k lince. 

„Jaká že to byla noha?" Úplně jsem to zapomněl.

„Pravá. Nechceš mi přinést obinadlo a zavázat mi to? Pak by ses nemusel ptát." Dobrý nápad. Vyběhl jsem do koupelny, která byla za kuchyní. Máme jednu společnou nahoře, druhou taky nahoře, jen v ložnici a třetí malinkou koupelničku jen s umyvadlem a pračkou dole. Tam je i lékárnička. Popadl jsem obinadlo a pak letěl zpět za Louim. Klekl jsem si k lince a něžně mu chytil nohu, jako by jí měl opravdu poraněnou. Lehce jsem mu ji obvázal tak, aby ho to nebolelo, ale zároveň aby mu obinadlo nepadalo. Pak jsem se jal přenést si ho na barovou stoličku a předvést mu svůj návrh. 

-------

„Takže se od sebe liší jen interiérem a tím, že je v jednom klub pro děti?" Zeptal se, když jsem mu vylíčil svůj návrh.

„Jo a ještě místem. Jeden je o deset kilometrů dál, ale na obou je překrásná písečná pláž." Chvilku se zamyslel a nakonec řekl: „Za mě ten s klubem pro děti. Jednoznačně. Jaký si chtěl ty?"

„To záleží jen na tobě, já se nemůžu rozhodnout. Ale řekl bych, že si vybral skvěle. Mám tedy objednat zájezd?" 

„No já nevím Harry. Jak bychom tam jeli?" 

„Letecky, ale pokud máš strach, můžeme klidně jinak."

„Ne, to já strach nemám... Kdy bychom letěli?"

„Za týden. Vím, že je to brzy, ale dalo mi práci sehnat na místa takhle na poslední chvíli. Neměli už nic, naštěstí jsem to nějak vyjednal s kanceláří a ta mi řekla, že mi dají vědět, kdyby někdo odpadl. No a nakonec jedna rodina skutečně zájezd zrušila. Takže máme štěstí. Jo a mimochodem, chtějí po mě dát vědět nejpozději do dvou hodin, takže se musíme rozhodnout rychle, jinak dají zájezd druhému uchazeči. Takže co, bereš?" Vychrlil jsem na něj strašně informací a tak je chvíli vstřebával, nakonec z něj ale vypadlo: „To víš že ano, moc rád." Skočil mi kolem krku. Já ho musel ale hned sundat, protože jsem slyšel Darcy jak ťapká po schodech. Už se probudila. Udělal jsem nám tedy snídani, zatím co se Darcy ptala Louiho na kotník. Pak jsme jí chtěli říct o dovolené. Při snídani byl nejlepší čas, protože nás poslouchala a byli jsme všichni spolu. 

„K moři?" Vykřikla nadšeně. U moře totiž ještě nebyla. Olivia jí vždy, když nemohla usnout vyprávěla o vlnách a průzračné vodě, o pláži a písku, který býval kameny, o opálených lidech díky sluníčku a tak dále. Proto byla Darcy z dovolené tak nadšená. Ještě nadšenější však byla, když jsem jí řekl o klubu pro děti a bazénech se skluzavkami a tobogány. V tu ránu jsme měli všichni tři jasno, pojedeme do Itálie.