Sentiment (Frostiron)

33. Za ním

„Prosím, ať jsou oblečení," zamumlal Clint pro sebe, jakmile se Stark Tower objevila nadohled. Vysloužil si tím sice plácnutí po hlavě od agentky, ale on si všiml, že jí zacukaly koutky úst.

Thor se na oba špióny zvědavě podíval, ale oni rychle zavrtěli hlavami a mlčky pohlédli před sebe. Nesešlo na tom, jestli je bůh neslyšel nebo jenom nerozuměl, lepší bylo ho neprovokovat.

Cesta zpátky byla o něco kratší, než doba, za jakou quinjet dorazil za nimi, a Clint měl podezření, že Jarvis, který předtím letoun automaticky navigoval, to udělal schválně. Chvíli dokonce litoval, že quinjet cestou do New Yorku tak hnal, ale ať už ti dva dělali cokoli, nebyla šance, že by přehlédli vysokorychlostní bojovou stíhačku, že?

Že?

Quinjet se pomalu snesl na přistávací rampu a oni bez váhání vyskákali ven. Každý z nich se těšil na sprchu – ostatně, po tom boji to bylo více než potřeba, nevoněli zrovna po fialkách –, ale Steve z nějakého pro Clinta nepochopitelného důvodu prohlásil za prioritu zkontrolovat Lokiho se Starkem. Jako kdyby po všem, co se stalo, nemohli počkat alespoň pár minut. Nebo hodin.

Jarvis je výtahem svezl o patro níž, přímo do Starkova patra. Dobrá zpráva byla, že jak vynálezce, tak bůh byli plně oblečení. Ta špatná zpráva byla, že stáli nalepení jeden na druhém a Loki měl ruce omotané okolo Starkova pasu, takže si menšího muže tiskl na svou hruď.

Všichni okamžitě zastavili a jen nevěřícně zírali na tu dvojici, protože to jednoduché gesto bylo přímo do očí bijící. Stačil jim jen jeden pohled na oba muže, jeden pohled do Lokiho očí, aby věděli, že jestli se je někdo pokusí oddělit, může svému životu zvesela zamávat.

Clint byl první, kdo porušil ticho. Se zaúpěním si složil hlavu do dlaní. „Výborně. Ještě jsem si nezvykl na vypořádávání se se Starkem. Teď abych si zvykal i na emočně nestabilního boha."

Natasha ho sympaticky poplácala po rameni. „Přestaň kňourat jako malé dítě, Clinte. Jsi agent, to zvládneš."

Tony se na něj zašklebil. „Budeš muset, Bartone. Protože tohle?" Natočil hlavu a vpletl prsty do Lokiho vlasů, načež ho krátce políbil. „Tohle je něco, na co jsem čekal kurevsky dlouho."

„Loki." Thor váhavě postoupil dopředu a mladší bůh okamžitě zpevnil své sevření na miliardáři. Thor okamžitě zvedl ruce na znamení, že nehodlá útočit. „Rád tě vidím zase šťastného. A navzdory všemu ti tvůj vztah se Starkem přeji."

Mág stisk pomaloučku uvolnil a jenom kývl na znamení, že jeho slova přijal. „Tohle ale nic nemění," řekl po chvíli. „Pořád musíme porazit Thanose. Dokud nebude mrtvý, budeme v nebezpečí. Všichni."

Dokud Thanos dýchal, nebyli v bezpečí jak oni, tak jejich vztah. Dokud Thanos dýchal, mohl se stále pokusit dokončit úkol, který zadal Lokimu. Dokud dýchal, mohl se pokusit se mu pomstít za jeho selhání.

A to Loki nemohl dopustit.

„Na to nikdo nezapomněl, Loki," ujistil ho Thor.

„Ale napřed – Tony, jak ti je?" zeptal se Bruce starostlivě. Ne že by nevěřil magii, ale jakožto vědec rád znal všechna fakta, než došel k nějakému závěru.

Vynálezce se na něj zazubil. „Slyším ve vašem hlase starost, doktore?" broukl. Pak ale zvážněl. „Jsem v pořádku. Už jsem upřímně zapomněl, že se mi něco stalo." To ani nebyla lež. Se vším, co se odehrálo od chvíle, co ho Loki uzdravil a oba je přenesl do Toweru, bylo snadné na jeho zranění zapomenout. „Ale Loki má pravdu. Potřebujeme se Thanose zbavit a čím dříve, tím lépe."

Hawkeye si zkřížil ruce na hrudi. „Nemůžeme přece čekat, až přijde sem na Zemi. V čem by to bylo jiné, než nechat Lokiho, aby nás ovládl?"

Bůh sebou téměř neznatelně cukl a Tonyho pohled okamžitě znatelně potemněl. Zbytek týmu neklidně přešlápl při té změně atmosféry, ale Loki krátce zatřepal hlavou. „Barton má pravdu," promluvil, aby prolomil to nepříjemné ticho. „A taky ani nebudeme čekat na Thanose. My se vydáme za ním."

„Sami?" Poněkud pobledlý Steve, který doposud mlčel, přimhouřil oči. „To je velmi riskantní."

Loki zavrtěl hlavou. „Ne." Upřel pohled na svého bratra. „Nebudeme sami."

Thor, budiž mu připsáno k dobru, okamžitě pochopil, kam tím mág mířil. Modré oči se mu rozšířily úlekem. „To nemůžeš myslet vážně, Loki."

„Ale myslím, i když se mi to nelíbí."

„Midgarďané nejsou na Ásgardu vítáni."

„Jsem si jistý, že Všeotec bude ochoten udělat výjimku, když bude vědět, co všechno je v sázce," zasykl Jötun. Teprve teď pustil Tonyho a odstoupil od něj, jen aby popošel blíž k Thorovi. „Vlastně ne když. Už to ví. Bifröst byl možná zničen, ale Heimdallův zrak je stále stejně silný. Neskrývám se před ním, Thore, a neskrývám před ním ani vás. Ódin i matka již dávno musí vědět, co se děje."

Hromovládce se zhluboka nadechl a na pár vteřin zavřel oči, jako kdyby zvažoval, jestli se na Ásgard v takovém případě vůbec chce vrátit. „I kdyby to věděl," řekl nakonec, „pořád je problém s Bifröstem. Sotva shromáždil energii, aby přenesl mě."

Loki na něj zíral. „Thore," začal pomalu, jako kdyby mluvil s idiotem. „Mám ti připomínat, s kým mluvíš? Staletí jsem o samotě a bez chycení prozkoumával cizí planety. Myslíš si, že by mi to prošlo, kdybych při každé své výpravě používal Bifröst?"

„Ah," vydechl bůh. „Nějak jsem... pozapomněl, že umíš chodit mezi Yggdrasilem."

Natasha našpulila rty. „Nemá být Loki něco jako nejlepší mág v Devíti světech?"

„Nehledě na to, že prohlásil, že bilgesnipy, se kterými jsme bojovali, prý ‚protáhl větvemi Yggdrasilu,'" zamumlal doktor Banner.

„I oni to ví!" Loki rozmáchl rukou, poukazuje na lidskou část týmu. „Milé, Thore, opravdu. Takže prostě budu dělat, že jsem tohle neslyšel, a přejdu to jako všechno ostatní. Co jsem tím chtěl říct je, že nás všechny zvládnu přenést na Ásgard."

Clint nakrčil obočí. „Nejsem si jistý, jak moc se mi chce cestovat na cizí planetu."

„Je to jediná možnost," namítl Kapitán. „Nemůžeme s Thanosem bojovat na Zemi. Navíc potřebujeme spojence."

„A Ásgarďané budou rozhodně lepší než cokoli, s kým by přišel S.H.I.E.L.D.," dodal Tony.

Oba agenti se na sebe podívali, načež svorně přikývli. „Dobrá. My do toho jdeme," odsouhlasil Clint. „Koneckonců, už jsem v životě viděl dost divných věcí. Nemyslím si, že by mě mohlo něco překvapit."

„Všichni souhlasíme," shrnul to Bruce. „Takže pocestujeme na Ásgard. Ale jestli dovolíte, tak bych si předtím vzal pár věcí."

Clint okamžitě cukl hlavou. „A sprchu! Nezapomeň na sprchu."

Loki po nich přejel zamyšleným pohledem, ale nakonec přikývnul. „Čím dřív se odsud dostaneme, tím lépe. Stačí vám hodina času?"

„Jestli nám stačí hodina se připravit na návštěvu úplně cizí planety?" zeptal se Tony s povytaženým obočím. „Jo, Sněhurko, jsem si jistý, že to zvládneme."

A ostatní jenom souhlasně přikývli, vědouce, že času opravdu není nazbyt.